Šulamit Aloniová
Z Multimediaexpo.cz
Šulamit Aloniová (hebrejsky: שולמית אלוני, rodným jménem Šulamit Adlerová, narozena 29. listopadu 1928) je izraelská politička a levicová aktivistka. Je prominentní členkou izraelského mírového tábora, zakladatelkou politické strany Rac a někdejší předsedkyní strany Merec. Během svého téměř čtyřicetiletého působení v izraelském parlamentu zastávala několik ministerských postů v izraelské vládě (jmenovitě například ministryně školství či ministryně vědy a umění) a byla členkou mnoha parlamentních výborů.
Obsah |
Biografie
Narodila se v Tel Avivu jako Šulamit Adlerová. Její matka byla švadlena a otec tesař, oba potomci polských rabínských rodin.[1] Během druhé světové války rodiče Šulamit poslali do internátní školy a sami vstoupili do Britské armády.[1] Jako mladá byla členkou socialisticko-sionistického mládežnického hnutí ha-Šomer ha-ca'ir a elitních úderných jednotek Palmach.[2] Během izraelské války za nezávislost v roce 1948 se zapojila do vojenských bojů o jeruzalémské Staré Město a byla zajata jordánskou armádou.[3]
Po vzniku Izraele pracovala Aloniová s dětskými uprchlíky a pomáhala založit školu pro děti imigrantů.[2] Pracovala jako učitelka a zároveň studovala právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.[2] V roce 1952 se provdala za Reuvena Aloniho a přestěhovala se do malého města Kfar Šmarjahu, kde žije dodnes.[1]
V roce 1959 vstoupila do strany Mapaj. V té době pracoval jako právnička a vedla vlastní rozhlasovou show Outside Working Hours, ve které se zabývala lidskými právy a právy žen.[1] Rovněž psala sloupky do řady novin.
Poslankyní Knesetu byla zvolena poprvé ve volbách v roce 1965 za stranu Ma'arach (alianci Mapaje a Achdut ha-Avody). Následně založila Radu izraelských spotřebitelů, které po čtyři roky předsedala.[3] Ma'arach opustila po rozporech s tehdejší předsedkyní a premiérkou Goldou Meirovou v roce 1973 a založila novou stranu Rac (Hnutí za občanská práva).[2] Nová strana obhajovala reformu volebního systému a oddělení náboženství, státu a lidských práv. V parlamentních volbách v roce 1973 získala strana tři poslanecké mandáty. Rac poté vstoupil do Ma'arachem vedené koaliční vlády a Aloniová byla jmenována ministryní bez portfeje.[2] Krátce poté však rezignovala kvůli jmenování Jicchaka Rafa'ela členem vlády.[1] Poté, co se ke straně přidal nezařazený poslanec Arje Eli'av se strana nakrátko přejmenovala na Ja'ad-Hnutí za lidská práva, ale později se vrátila ke svému původnímu názvu.
Během 70. let se Aloniová pokoušela navázat dialog s palestinskými Araby v naději dosažení trvalého mírového uspořádání.[1] Během první libanonské války v roce 1982 založila Mezinárodní centrum pro mír na Blízkém východě.[2] Ve volbách v roce 1984 se strana Rac spojila s hnutím Mír nyní a Levicovým táborem Izraele a zvýšila tak své zastoupení v Knesetu na pět poslaneckých mandátů. Před volbami v roce 1992 Aloniová vedla stranu Rac do koalice se stranami Šinuj a Mapam. Tři strany vytvořily novou stranu Merec, jež ve volbách pod jejím vedením získala dvanáct poslaneckých mandátů.[1] Merec se stala součástí levicové koaliční vlády Jicchaka Rabina a Aloniová byla jmenována ministryní školství. Po zhruba roce však byla donucena rezignovat kvůli svým protináboženským vyjádřením.[1] Následně byla jmenována ministryní komunikací a ministryní vědy a umění a zmíněné funkce zastávala až do roku 1996, kdy odešla z politického života.
Politický aktivismus
Šulamit Aloniová je členkou organizace Ješ Din založené v březnu 2005. Tato organizace věnující se lidským právům, je „tvořena dobrovolníky, kteří se organizují proti pokračujícímu porušování palestinských lidských práv na palestinských okupovaných územích.“[4]
Zastala se bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který v titulu své knihy Palestine Peace Not Apartheid použil v souvislosti s Izraelem slova apartheid.[5] Později dodala, „Nesnáším, když se skrývají věci, které by měly být vyneseny na denní světlo.“
Oceněné
V roce 1998 byla Aloniové Asociací pro lidská práva v Izraeli udělena cena Emil Grunzweig Human Rights Award. V roce 2000 ji byla udělena Izraelská cena za její celoživotní jednání a mimořádný přínos izraelské společnosti.[6][7]
Dílo
- Democracy in Shackles (Demokratia be'azikim), Am Oved (hebrejsky)
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 Shulamit Aloni (1928- ) [online]. Židovská agentura, [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice : Kora, 1991. 262 s. ISBN 80-901092-0-9. S. 250.
- ↑ 3,0 3,1 Shulamit Aloni [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About Us [online]. Yesh Din, [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALONIOVÁ, Šulamit. Yes, There is Apartheid in Israel [online]. Counterpunch, 2007-01-08, [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel Prize Official Site – Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Israel Prize Official Site – Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
- (anglicky) Kneset – Šulamit Aloniová
- (anglicky) Kneset – Šulamit Aloniová (biografie)
- (anglicky) Židovská agentura – Šulamit Aloniová
- (anglicky) Ynetnews – Shulamit Aloni: We are a nefarious people (11/2009)
- (anglicky) Haaretz – Shulamit Aloni / Sadly, Israel is no longer democratic (05/2009)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |