Ázerbájdžánština

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 4. 2011, 20:28; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Ázerbájdžánština či azerština je oficiálním jazykem Ázerbájdžánu. V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.

Obsah

Rozšíření jazyka

Celkově ázerbájdžánštinu používá 27 až 32 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou. Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán) kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku. Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a Západní Evropě, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Abeceda

Ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož se Ázerbájdžán stal součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po vzniku republiky v roce 1991 se ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.

Soubor:Azerbaijanilanguage.png
Regiony s ázerbájdžánsky mluvící populací

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z

Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:

Výslovnost

Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou vyslovnost v češtině:

Ázerbájdžánská abeceda
Arabské písmo Latinka Cyrilice Latinka Výslovnost v češtině
do roku 1929 1929–1939 1939–1991 1991 (přibližná)
ا,آ A a А а A a jako a
B b Б б B b jako b
Ç ç Ҹ ҹ C c jako
چ C c Ч ч Ç ç jako č
D d Д д D d jako d
  E e Е е E e jako e
,(کسره) Ə ə Ә ә Ə ə jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e
F f Ф ф F f jako f
گ G g Ҝ ҝ G g jako g
Ƣ ƣ Ғ ғ Ğ ğ prodlužuje předchozí samohlásku
, H h Һ һ H h jako h
X x Х х X x jako ch
  Ь ь Ы ы I ı tzv. zadopatrové i, jako y
ی I i И и İ i jako i
ژ Ƶ ƶ Ж ж J j jako ž
K k К к K k jako k
Q q Г г Q q jako g
L l Л л L l jako l
M m М м M m jako m
N n Н н N n jako n
O o О о O o jako o
  Ɵ ɵ Ө ө Ö ö jako německé ö
پ P p П п P p jako p
R r Р р R r jako r
,, S s С с S s jako s
Ş ş Ш ш Ş ş jako š
, T t Т т T t jako t
U u У у U u jako u
Y y Ү ү Ü ü jako německé ü
V v В в V v jako v
ی J j Ј ј Y y jako j
,,, Z z З з Z z jako z

Externí odkazy