Ázerbájdžánština
Z Multimediaexpo.cz
Ázerbájdžánština či azerština je oficiálním jazykem Ázerbájdžánu. V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.
Obsah |
Rozšíření jazyka
Celkově ázerbájdžánštinu používá 27 až 32 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou. Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán) kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku. Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a Západní Evropě, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Abeceda
Ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož se Ázerbájdžán stal součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po vzniku republiky v roce 1991 se ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.
Velká písmena:
Malá písmena:
Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:
Výslovnost
Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou vyslovnost v češtině:
Arabské písmo | Latinka | Cyrilice | Latinka | Výslovnost v češtině |
---|---|---|---|---|
do roku 1929 | 1929–1939 | 1939–1991 | 1991 | (přibližná) |
ا,آ | A a | А а | A a | jako a |
ﺏ | B b | Б б | B b | jako b |
ﺝ | Ç ç | Ҹ ҹ | C c | jako dž |
چ | C c | Ч ч | Ç ç | jako č |
ﺩ | D d | Д д | D d | jako d |
E e | Е е | E e | jako e | |
ﻉ ,(کسره) | Ə ə | Ә ә | Ə ə | jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e |
ﻑ | F f | Ф ф | F f | jako f |
گ | G g | Ҝ ҝ | G g | jako g |
ﻍ | Ƣ ƣ | Ғ ғ | Ğ ğ | prodlužuje předchozí samohlásku |
ﺡ,ﻩ | H h | Һ һ | H h | jako h |
ﺥ | X x | Х х | X x | jako ch |
Ь ь | Ы ы | I ı | tzv. zadopatrové i, jako y | |
ی | I i | И и | İ i | jako i |
ژ | Ƶ ƶ | Ж ж | J j | jako ž |
ﻙ | K k | К к | K k | jako k |
ﻕ | Q q | Г г | Q q | jako g |
ﻝ | L l | Л л | L l | jako l |
ﻡ | M m | М м | M m | jako m |
ﻥ | N n | Н н | N n | jako n |
ﻭ | O o | О о | O o | jako o |
Ɵ ɵ | Ө ө | Ö ö | jako německé ö | |
پ | P p | П п | P p | jako p |
ﺭ | R r | Р р | R r | jako r |
ﺙ,ﺱ,ﺹ | S s | С с | S s | jako s |
ﺵ | Ş ş | Ш ш | Ş ş | jako š |
ﺕ,ﻁ | T t | Т т | T t | jako t |
ﻭ | U u | У у | U u | jako u |
ﻭ | Y y | Ү ү | Ü ü | jako německé ü |
ﻭ | V v | В в | V v | jako v |
ی | J j | Ј ј | Y y | jako j |
ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ | Z z | З з | Z z | jako z |
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |