Zásaditost

Z Multimediaexpo.cz

Látka	pH	pOH
Kyselina v bateriích	<1,0	>14,0
Žaludeční šťávy	2,0	12,0
Citronová šťáva	2,4	11,6
Coca-cola	2,5	11,5
Ocet	2,9	11,1
Šťáva z pomeranče nebo jablka	3,5	10,5
Pivo	4,5	9,5
Káva	5,0	9,0
Čaj	5,5	8,5
Kyselý déšť	< 5,6	> 8,4
Sliny onkologických pacientů	4,5-5,7	8,3-9,5
Mléko	6,5	7,5
Čistá voda	7,0	7,0
Sliny zdravého člověka	6,5-7,4	6,6-7,5
Krev	7,34 - 7,45	6,55 - 6,66
Mořská voda	8,0	6,0
Mýdlo	9,0 - 10,0	4,0 - 5,0
Čpavek pro domácí použití	11,5	2,5
Hašené vápno	12,5	1,5
Louh sodný pro domácí použití	13,5	0,5

Zásaditost neboli bazicita je schopnost dané látky poutat protony (kationty vodíku H⁺). Je to jedna za základních vlastností dané látky. Zásaditost je opačná vlastnost ke kyselosti. Zásaditost i kyselost se měří na stupnici pH, která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásaditá je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7. Zásaditost roztoku lze určit acidobazickými indikátory nebo pomocí pH-metru.

Zásada je v chemii protikladem kyseliny. Zásady jsou látky, které mají pH větší než 7 (například NaOH nebo Ca(OH)₂). Zásady reagují s kyselinami za vzniku solí (např. HCl+NaOH → NaCl + H₂O).

Postupem času se názory na kyseliny a zásady měnily. Podle chemika Brönsteda je zásada látka přijímající v reakci vodíkový kation (proton), podle Arrheniovy teorie je zásada látka odštěpující hydroxidový anion a nejnovější popis je podle Lewise, který říká, že zásada je donor (dárce) elektronů v reakci.

Související články

• kyselina
• pH
• hydroxid

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii