Fosfid

Z Multimediaexpo.cz

Struktura například fosfidu boritého a dalších fosfidů

Fosfid je sloučenina fosforu s nějakým méně elektronegativním prvkem nebo prvky. Dvouprvkové sloučeniny tvoří fosfor s většinou prvků s výjimkou rtuti, olova, antimonu, bizmutu, telluru a polonia.[1] Poměr prvků ve fosfidech může být poměrně variabilní, například draslík tvoří devět fosfidů: K3P, K4P3, K5P4, KP, K4P6 K3P7, K3P11, KP10.3, KP15), nikl jich má osm (Ni3P, Ni5P2, Ni12P5, NiP2, Ni5P4, NiP, NiP2, NiP3).[1] Většina jich je dobře rozpustná v tucích.

Třídění

Třídění fosfidů je komplikované.[2] Na základě struktury a reaktivity mohou být fosfidy klasifikovány do těchto skupin:[1]:

Polyfosfidové ionty P34− (vyskytující se v K4P3) a P45− (vyskytující se v K5P4) jsou radikálové anionty s lichým počtem valenčních elektronů, což z nich činí paramagnetické látky.[1]

Výskyt v přírodě

Schreibersit – vzorec (Fe,Ni)3P, je běžně přítomen v některých druzích meteoritů.[4][5]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 VON SCHNERING,, H.G.; HÖNLE, W.. Encyclopedia of Inorganic Chemistry. [s.l.] : John wiley & Sons, 1994. ISBN 0471936200. Kapitola Phosphides - Solid state chemistry.  
  2. GREENWOOD, Norman N.; EARNSHAW, A.. Chemistry of the Elements. 2. vyd. Oxford : Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 0-7506-3365-4.  
  3. C. S. Blackman, C. J. Carmalt, S. A. O'Neill, I. P. Parkin, K. C. Molloy, L. Apostolico. Chemical vapour deposition of group Vb metal phosphide thin films. J. Mater. Chem., 2003, čís. 13.  
  4. Mindat
  5. Handbook of Mineralogy