Vnitřní membrána
Z Multimediaexpo.cz
Vnitřní membrána je označení pro buněčnou membránu, která je vzhledem k jiné membráně (tzv. vnější membráně) na vnitřní straně buňky. O vnitřní membráně mluvíme zejména u gramnegativních bakterií (včetně sinic), ale i u buněčných jader, plastidů a mitochondrií, což jsou organely eukaryotických buněk. Vnitřní membrány bývají obvykle méně propustné než ty vnější.
Vnitřní membrána mitochondrií
Vnitřní membrána v mitochondriích má velkou plochu, protože je zvlněna v tzv kristy. U jaterních buněk, které mají kristy ještě relativně malé, je plocha vnitřní membrány mitochondrie 15× větší než plocha plazmatické membrány buňky.[1] Obecně závisí velikost krist na metabolické aktivitě konkrétní buňky.[1]
Vnější membrána je zásadní z hlediska funkčnosti mitochondrie. Je schopná propouštět molekuly jen velice selektivně, ionty přes ní téměř nedifundují, a to možná díky speciální stavbě fosfolipidové dvouvrstvy. Obsahuje totiž neobvyklý fosfolipid kardiolipin, z jehož fosfátové hlavy vychází ne dvě, ale hned čtyři mastné kyseliny.[2] Na této membráně je totiž umístěno množství enzymů tzv. dýchacího řetězce, včetně ATP syntázy a enzymu ANT, který vynáší konečný produkt dýchání – adenosintrifosfát – ven do buňky. Dále obsahuje vnitřní membrána (podobně jako ta vnější) komplex, který umožňuje přenos bílkovin přes ní – ten se označuje jako Tim komplex.[3]
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.