Ostrolovský Újezd
Z Multimediaexpo.cz
Ostrolovský Újezd je obec ležící v okrese České Budějovice. Má 114 obyvatel a jeho katastrální území zaujímá rozlohu 383 ha.
Pamětihodnosti
V obci je nově rekonstruovaný zámeček, nyní v soukromém vlastnictví. Zámek patřil Kořenským z Terešova, kteří jej v r. 1692 prodali městu České Budějovice. Jeho správou pak byl pověřen urozený pán Matthias Hieronymus Vanke, který tuto funkci vykonával do r. 1697. Zbytky po malém hrádku nalezneme jižně od vesnice. Stával na nevysoké skalnaté ostrožně, která byla tvořena z jedné strany řekou Stropnicí a z druhé strany malým potůčkem Vrážským, který svádí vody z polí jižně od Rankova a Čeřejova a také z pramenu (v srpnu 2007 je potůček zcela suchý), který se nachází pod kopcem „Na Vrchách“.
K ostrožně vede z vesnice pohodlná cesta. Ještě nedávno byla značená jako modrá turistická (na kmenech stromů u hradu je přebarvena zeleně). Dnes pod ostrožnu vede cyklistická cesta, je také značená, ale cyklisté se nedozví, že projíždějí pod místem, kde kdysi stával hrad. Zpočátku v obci je cesta asfaltová, později panelová a nakonec má charakter cesty polní – je hlinitoštěrková. Říčku Stropnici můžeme přejít buď mokrou nohou nebo suchou nohou. Záleží, zda půjdeme vlevo brodem nebo vpravo po lávce. Ostrožnu spatříme vlevo ihned po překonání říčky Stropnice.
Zde můžeme volit opět cesty dvě. Buď se můžeme vydat ihned do prostoru bývalého hradu, protože svah není příliš prudký. Toho si byli vědomi i majitelé hradu a proto i z této strany vybudovali do ostrožny příkop. Ostrožna na povrchu nenese známky po skalnatém podloží, ale dno Vrážského potoka a skalnaté stěny směrem ke Stropnici u zadního valu nás o tom informují. Překonání mělkého hradního příkopu je z této strany snadné. O tom, že jsme vstoupili do prostoru bývalého hradu nás upozorní terénní nerovnosti. Kdybychom si nerovností nevšimli (což je pro nezkušeného pozorovatele snadné), zarazí nás druhý hradní příkop, který chránil hrad z druhé strany. Ten je podstatně hlubší a tím nám připomene, že z hradu už odcházíme. Prostory bývalého hrádku jsou porostlé vysokými smrky a křovinami tak jak je to běžné u obdobných hradů, které byly zbořeny a stavební kámen byl využit pro objekty v blízkém okolí. Možná, že i bývalá tvrz (dnes opravený zámeček), která je v obci Ostrolovský Újezd, skrývá ve svých zdech kámen z tohoto hrádku. Jak hrádek kdysi vypadal neznáme. Můžeme se pouze domnívat podle tvarů a směrů terénních nerovností. Ale toto vodítko nemusí být dokonalé. Nemusí to být skutečné pozůstatky zdí. Například hledači pokladů dokáží terén zcela změnit. Také někteří archeologové přenosí kámen a horninu jinam. Mohu tvrdit, že při jeho stavbě bylo použito kamene. Hrádek nebyl tedy pouze dřevěný. Obvodové zdi byly kamenné. Objekty uvnitř byly také kamenné, resp. jejich základy a snad i obvodové zdivo. Mohu to tvrdit na základě nalezených mnoha kamenů, které byly ze země vyzdviženy prostřednictvím kořenů nedávno vyvrácených smrků (pozůstatek orkánu Kyrill ? Asi ano). Kamenivo nese stopy vápna a místy jsou velmi dobře vidět kusy malty. Určitě sem na vrchol ostrožny nikdo z okolí nevyvezl kameny a stavební suť. Víme, že se tak děje spíše naopak. Jsou to skutečně kameny, které kdysi ve zdech hradu sloužily člověku. Zda kameny při vzniku hradu zaujaly zrovna to místo, na kterém o stovky let později zapustil své kořínky vyvrácený smrk nebo zda to bylo místo, kam byly kameny někdy později nasypány, to asi už nikdo na základě nedestruktivního pozorování nepozná. S jistotou ale mohu říci, že tyto kameny poskytovaly pánům z Újezdce přístřeší a bezpečí. Také byly součástí jejich majetku. A nebyl to majetek ledajaký. Byl to hrad ! Škoda, že už tady hrad není. Měl krásnou polohu. Nevyčníval nad okolní kopce, jak jsme zvyklí u velkých hradů. Spíše byl ukryt zlým pohledům z dalekého okolí. Pro přívětivé pohledy z blízka byl určitě potěšením. Říčka Stropnice, i dnes plná ryb, tiše tekoucí pod ním, říční niva v meandrech, kvetoucí louky nad říčkou, vlevo a v dálce vpravo pole, na kopci nedaleko před hradem malá vesnička s hospodou Spilka a za hradem tichý les. Bohužel takto můžeme uvažovat dnes. Páni Kořenští a Rožmberkové tenkrát uvažovali zcela jinak. Historie V r. 1381 se zde připomíná Mikšík z Újezdce, po jehož smrti se jeho bratr domáhal dědictví. Zda později Petr z Újezdce (1424) a Diviš z Újezdce (1440) byli majiteli Újezdce, nelze bezpečně dokázat. Na konci 15. století se Újezdec stal součástí sousedního statku Dvorec (u Borovan), který tehdy patřil Oldřichovi z Dvorce. Jeho nástupce Adam Rouzim ze Bzí pak prodal r. 1534 statek Petru z Rožmberka. Rožmberkové prodali hrad pánům Kořenským z Terešova a na Komářicích. Václav Kořenský byl věrným druhem Voka z Rožmberka. Páni Kořenští o hrad zřejmě neměli zájem a postavili si na druhém břehu Stropnice tvrz – dnešní zámeček, který je v sokromých rukách. V roce 1692 se dostalo zboží Ostrolov Újezdský za 82 tisíc zlatých do držení obce Českobudějovické. Hrad se od tohoto data uvádí jako zbořený. V nakladatelství Pavla Körbra v Praze vycházely svazky s průběžným číslováním stránek s názvem „Po troskách české slávy“ (nedatováno, přibližně v letech 1900 – 1910), ve kterých v sešitě 15, na straně 338 můžeme číst: „V době předhusitské stávala jižně od nynější osady Ostrolov Újezdský v okrese trhosvinenském na ostrohu levého břehu říčky Stropnice, kdež se za našich dnů příkopy a pilíře spatřují, pevná tvrz a kostel“. Z tohoto údaje vyplývá, že snad ještě před sto lety zde byly viditelné trosky hradebních zdí. Dnes, v roce 2007 zde není již téměř nic, co by připomínalo hradní zdi, natož nějaké pilíře a o kostelu ani nemluvě.
Reference
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |