Neutralita
Z Multimediaexpo.cz
Neutralita (z latinského: neutralis – nikomu nenáležící) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát není členem žádného z válčících bloků a může tedy spolupracovat s oběma.
Latinské zájmeno neuter je složeno z předpony ne- a zájmena uter a znamená žádný z obou.
V mezinárodním právu neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, pátá haagská konvence z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války. K neutrálním zemím dnes patří Irsko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko.
Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou. Od druhé světové války je neutralita ve sporu Dobra a Zla považována za nemravnou. Standardní členství v OSN neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit resoluci Rady bezpečnosti.
Švýcarsko
Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána.
Od dob studené války je však – ostatně jako i u jiných zemích, viz např. Francie, SSSR, Velká Británie – kritizována jeho spolupráce s nacistickým Německem. U Švýcarska jsou uváděny: uzavírání hranic před uprchlíky, vracení Židů zpravidla od hranic, vydávání majetku Židů pod nacistickým tlakem, zatajení a přivlastnění si bankovních kont Židů, kteří zahynuli při holocaustu[1].
Reference
Externí odkazy
- Merriam–Webster – etymologie
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |