Samopal Sterling

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 2. 2010, 13:31; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Sterling je standardním samopalem britské armády od konce druhé světové války. Poslední vyráběná varianta nese označení L2 A3. Tvoří výzbroj specialistů, radistů, velitelů družstev, osádek bojových vozidel a řidičů. U pěších bojových jednotek je postupně nahrazován útočnou puškou SA 80.

Obsah

Použití

Samopal Sterling dosud patří k nejrozšířenějším na světě. Díky jednoduché konstrukci a přitom vysoké kvalitě materiálu i zpracování vyniká velkou provozní spolehlivostí i v nepříznivých podmínkách. Byl přijat do výzbroje armád a policejních sil více než 60 států světa. Má neobvykle vysoký počet třískově obráběných součástí. I když je konstrukčně dost podobný samopalu Sten a působí stejně laciným dojmem, vysoce jej převyšuje svou kvalitou i cenou.

Konstrukce

Samopal je konstrukčně jednoduchý, ale mimořádně kvalitní. Základ tvoří trubka, jejíž jedna polovina tvoří pouzdro závěru a druhá perforovaný plášť hlavně. Má pistolovou rukojeť, sklopnou ramenní opěrku a odnímatelný bodák. Z levé strany se nasazuje zásobník na 10, 15 a nejčastěji na 34 nábojů. Zbraň pracuje na principu zpětného rázu s neuzamčeným dynamickým závěrem. Závěr nepřebíhá přes zadní část hlavně (jako u samopalů vz. 23 nebo Uzi), ale jeho čelo dosedá zezadu na hlaveň. Základem zbraně je trubka, v přední polovině perforovaná chladicími otvory, tvořící pouzdro závěru i hlavně. Vpředu je uzavřena vložkou, o kterou se opírá hlaveň. Na levé straně pouzdra je zásobníková šachta s tlačítkem záchytu zásobníku, na pravé straně velké výhozní okénko. Pravá horní strana pouzdra je proříznuta podélnou drážkou pro táhlo závěru. Závěr je tvořen masivním ocelovým válcem, v jehož dutině je úderník se zápalníkem. Za závěrem je umístěna vratná pružina s vodítkem, do kterého zepředu zasahuje pružina úderníku. Na povrchu závěru jsou vytvořeny šroubové drážky sloužící ke stírání zbytků hoření prachu a nečistot z dutiny pouzdra. Hranolová muška s chránítky je umístěna na předním konci pouzdra a je stranově stavitelná. Na zadní straně pouzdra se nalézá překlápěcí dioptrické hledí se dvěma průzory pro střelbu na vzdálenost 100 a 200 metrů. V polovině délky pouzdra je upevněna šikmá pistolová rukojeť z plastu a demontovatelné spušťadlo s velkým lučíkem. Zbraň se zajišťuje pojistkou umístěnou na levé straně rukojeti. Segmentový schránkový dvouřadý zásobník z plechu se nasazuje z levé strany horizontálně. Pojme celkem 34 nábojů (existují i zásobníky pro 10 a 15 nábojů).

Vývoj a varianty

Samopal Sterling

V průběhu druhé světové války pracoval konstruktér G. W. Patchett ve zbrojovce Sterling Armament na vývoji nového typu samopalu, který by měl nahradit dosud používaný Sten. Výsledkem byl samopal Patchet, který se v omezeném počtu dostal do výzbroje na samém konci druhé světové války (pouze kolem 100 ks do konce války).

Sterling L2 A3

Po válce probíhal další vývoj a zdokonalování a nakonec byl v roce 1954 přijat do výzbroje britské armády pod označením Sub Machine Gun L2 A3. V armádě byl znám jako samopal Sterling. Předchozí verze L2 A1 a L2 A2 byly vyrobeny v omezených počtech kusů v rozmezí let 1951 až 1953. Samopal byl vyráběn firmou Sterling Armament v Anglii, licenční výroba probíhala v Kanadě (C-1) a v Indii.

Sterling L34 A1

V šedesátých letech byla na základě tohoto samopalu rovněž vyvinuta bezhlučná verze pro speciální jednotky pod označením L34 A1. Perforovaná hlaveň má 72 otvorů odvádějící část prachových plynů do trubkového rozptylovače, který je uzavřen v dalším kovovém plášti. Třesk výstřelu je neslyšný na 50 metrů. Počáteční rychlost střely je snížena na 290 až 310 m/s, účinný dostřel se uvádí do 150 m. Zbraň střílí jednotlivými ranami i dávkou a používá zásobník na 7 nábojů. Tato verze byla ve výzbroji britské armády, námořní pěchoty a policie, používají ji rovněž armády Commonwealthu a řada dalších zemí.

Sterling Mk.7

Je kompaktní zkrácená varianta samopalu. Existuje několik verzí:

  • Verze Sterling Mk.7 C3 a C8 střílejí z uzavřeného závěru jen jednotlivými ranami. Liší se délkou hlavní a celkovou délkou (89/355 mm u C3 a 198/470 mm u C8).

Sterling Mk.7 C8 má odnímatelnou plastovou pažbu a druhou pistolovou rukojeť pod muškou. Hlaveň není chráněna děrovaným pláštěm. Odlišné je i uspořádání závěrového a bicího mechanizmu. Zbraň má celkovou délku s pažbou 720 mm, délku hlavně 198 mm, prázdná váží 4,30 kg. Používá klasické zásobníky na 15 a 34 nábojů a také zdvojené zásobníky (dva zásobníky po 34 nábojích svařené k sobě, po naplnění váží jeden takový zásobník 1,45 kg).

  • Verze Sterling Mk.7 A3, A4 a A8 s různými délkami hlavní střílejí z otevřeného závěru dávkou. Používají klasické zásobníky na 10, 15 nebo 34 nábojů. Verze A4 byla použita jednotkami SAS v bojích na Falklandech.

Kopie Sterlingu

V roce 1970 vyvinula chilská zbrojovka FAMAE plagiát Sterlingu s teleskopickou ramenní opěrkou a bez opláštění hlavně. Zbraň nesla označení PAF (Pistola Ametralladora FAMAE = samopal FAMAE)

Literatura

  • BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno : Jota Military, 1998. ISBN 80-7217-064-3.  
  • FENCL, Jiří. Variace na Sterling. Střelecká revue, roč. 2002, čís. 1, s. 16-17. ISSN 0322-7650.  

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Samopal_Sterling“