C (linka metra v Praze)

Z Multimediaexpo.cz

Souprava typu M1 (dnes pouze tento typ je na lince provozován) ve stanici Nádraží Holešovice

Vlak ve stanici Hlavní nádraží

Linka C pražského metra prochází pravobřežní částí centra Prahy v severojižním směru, na obou koncích se stáčí k východu. Na mapách je označována červenou barvou. Má 20 stanic a délku 22,41 km, jízdní doba činí 35 minut. Je to nejstarší a nejvytíženější linka z celé sítě; přepravní kapacita činí ve špičce cca 26 900 osob za hodinu a v sedle cca 12 600 osob.

Provoz zajišťují od listopadu 2003 výhradně pětivozové soupravy typu M1, vypravované z Depa Kačerov. Maximální počet souprav zároveň na trati je 42. Jako 1. kolej je označována západní s provozem ve směru Háje – Letňany, opačná je 2.

Historie

I.C

Nejstarší úsek linky C i celého pražského metra se začal budovat v lednu 1966 a po náročných a dlouhých pracích byl otevřen 9. května 1974. Vede ze stanice Sokolovská (dnes Florenc) na Kačerov. Délka úseku je 6,6 km, nachází se na něm 9 stanic. Velká část celé tratě je hloubená, v oblasti Pankráce jsou tunely ražené (ražba probíhala v roce 1968 a poprvé v historii tehdejšího Československa se k ražbě delších tunelů použil nemechanizovaný razicí štít^[1]).

Mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum je nejkratší mezistaniční vzdálenost v síti metra – 425 metrů. Odvážným řešením je Nuselský most (dříve Most Klementa Gottwalda) který ve velké výšce překonává Nuselské údolí a jímž soupravy metra projíždějí jedním velkým tubusem umístěnými pod povrchem s komunikací pro automobily a pro pěší.

Na designu interiérů trasy I. C se podílel významný český typograf Jiří Rathouský. Rathouský vytvořil na tehdejší dobu ojediněle ucelený dopravní informační systém, jež neměl v Evropě obdoby. Vznikla sada velice praktického a zároveň výtvarného písma Metron včetně rozsáhlých symbolů informačního systému. Celá trasa byla pojatá jako svébytná dopravní stavba navazující na tradice funkcionalismu (z hlediska praktické užitnosti, ergonomičnosti a rozvržení prostor) a výrazově čerpající z částečně z brutalismu. Trasa byla kompaktní celek. Na některých stanicích vznikla ucelená architektonická centra spojující spodní stanici, vestibul, nadzemní prostory a přiléhající budovu do jednoho tvaru. Posledními stanicemi, kde je zachován ještě vzhled ze sedmdesátých let, jsou Pankrác a Kačerov.

Historická třívozová souprava metra Ečs, s jakými začínal provoz v letech 1974–1975

Před zprovozněním prvního úseku metra se konala obecně, ale i ve sdělovacích prostředcích, velká kampaň propagující nový druh dopravy, po jeho zprovoznění postily povrchovou dopravu velké reorganizace, hlavně v jižní části města, kde mnohé autobusové a tramvajové spoje ztratily svůj význam.

II.C

V roce 1975 byla zahájena stavba druhého traťového úseku linky C z Kačerova do stanice Kosmonautů (dnes Háje), který tak napojil největší sídliště, Jižní Město, na hlavní dopravní tepnu Prahy. Úsek má délku 5,3 km, zahrnuje 4 stanice a zprovozněn byl 7. listopadu 1980. Tento úsek byl budován povětšinou jako hloubený, esteticky a architektonicky je však ale již jinde, než I.C.

III.C

Třetí úsek prodloužil linku C severním směrem do stanice Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice). Úsek zahrnuje 2,2 km trati a 2 stanice. Jednalo se o první podchod pod Vltavou pro linku C, zamýšleno bylo rovněž i jej vést po Negrelliho viaduktu, avšak nakonec zvítězila podzemní varianta. Do provozu byl úsek III. C uveden 3. listopadu 1984.

IV.C

IV.C1

Výstavba metra linky C do Kobylis si vynutila i změny v tramvajové dopravě. Zde jednokolejná splítka na místě, které křižuje jednokolejný tunel metra

Čtvrtý úsek linky C byl poprvé v historii pražského metra rozdělen na dva stavební úseky označované jako IV.C1 a IV.C2. Úsek IV.C1 ze stanice Nádraží Holešovice do Ládví o délce 4,0 km a dvou stanicích byl zprovozněn 26. června 2004.

Výstavba první části úseku, IV.C1, byla sice velmi dlouho plánována (a původně měla být zprovozněna již roku 1995), vzhledem k finančním těžkostem ale probíhala až od roku 2000. Úsek od holešovického nádraží až po oblast Ládví však nebyl jednoduchý. Musely být použity nejmodernější technologie. Například hned za stanicí Nádraží Holešovice se nachází řeka Vltava, kterou bylo nutné podejít tunelem, ačkoliv ve starších plánech existovala i varianta vést trať po mostě.

Založení tunelu pod říčním dnem bylo velmi mělké, a tak se rozhodlo vybudovat tunel pod řekou hloubený, pomocí otevřených stavebních jímek, založený pouhých několik metrů pod řekou. Oba tunely, jeden pro každou kolej zvlášť, byly vystavěny v suchém doku na břehu řeky a poté zasunuty pod dno. Speciální bagry vyhloubily v řece rýhu, do které byl tunel vytažen a pomocí hydraulického zařízení ukotven. Následně byl podepřen na příčných pražcích a nakonec zasypán. Jednalo se o unikátní technologii.^[1]

Ražené tunely, které se nacházejí v obou dvou mezistaničních úsecích na této trati, byly pro eliminaci pístového efektu vybudovány jako dvoukolejné. Ve stanicích se však nacházejí ostrovní nástupiště; obě koleje se před stanicí rozdělují.

Stanice metra Kobylisy se stala první jednolodní raženou hluboko založenou stanicí metra v Praze. Stanice tohoto typu byly již dlouho pro pražské metro plánovány, počítalo se nejspíš s využitím sovětských technologií,^[2] podobně jako třeba v Petrohradu.

Jednolodní stanice metra Kobylisy, otevřená roku 2004

Souprava ve stanici Prosek, otevřené roku 2008

Tento úsek drží v pražském metra několik rekordů:

• vzdálenost mezi stanicemi – Nádraží Holešovice a Kobylisy, 2748 m
• nadmořská výška – Ládví, 282 m. n. m.
• stanice Kobylisy je položena nejhlouběji pod povrchem v rámci trasy C (31 metrů)
• stoupání – mezi Vltavou a stanicí Kobylisy je převýšení 120 metrů

IV.C2

Po otevření prvního úseku se ihned pokračovalo ve výstavbě úseku IV.C2 v délce 4,6 km z Ládví do Letňan. Jeho výstavba trvala téměř čtyři roky, slavnostní otevření se konalo 8. května 2008. Úsek Ládví-Prosek je většinou hloubený v jámě, úsek Prosek-Letňany je kromě krátkých tunelů za stanicí Prosek a před stanicí Letňany ražený. Efektivitu investice zvýšila i skutečnost, že tunel byl ražen jen jeden, a to dvojkolejný. Podobně se postupovalo již u první části úseku IV. C.

Má celkem 3 stanice – Střížkov (na Proseku poblíž polikliniky Prosek), Prosek (u nákupního domu Billa) a Letňany (u výstaviště PVA). Ve stanici Letňany je netradičně široké nástupiště (15 m, standard linky C je metrů 10)^[3]. Bylo tak vybudováno kvůli výstavišti PVA a možné výstavbě možné olympijské vesnice v Letňanech.

Rekonstrukce stanic

Stanice v předrevolučních úsecích I.C až III.C (Háje – Nádraží Holešovice) již neodpovídají původnímu stavu; v 90. letech a na začátku 21. století (částečně také kvůli poškození povodní v srpnu 2002) musely být postupně zrekonstruovány. Přestavby mírně změnily interiéry stanic; jedním z jejich cílů však také bylo zachovat původní stav do co největší možné míry.

Na úseku I. C se změnily zejména podhledy ve stanicích a vestibulech, kde jsou použita jiná a výkonnější svítidla, ta svým tvarem a celkovou koncepcí však nezapadají do původního architektonického vyznění. Výtvarně řešené mramorové obložení stěn je poničeno sprejery, špínou a prachem, na mnohých místech však i neodbornou prací při instalaci. Od roku 2008 se začaly navíc do některých stanic umisťovat i reklamní billboardy, a to v dosud nečekané míře.

Významnou změnou pro mnohé stanice bylo také budování bezbariérových vstupů, které si vynutily úpravu hlavně výstupů. Přibyly tak výtahy, a to jak svislé, tak i šikmé.

Stanice

Obr.	Název stanice	Původní název	Konstrukce stanice	Přístup
	Letňany		Hloubená, založená v jámě
	Prosek		Hloubená, založená v jámě
	Střížkov		Povrchová, založená v jámě
	Ládví		Hloubená, 2 řady sloupů
	Kobylisy		Ražená jednolodní
	Nádraží Holešovice	Fučíkova	Hloubená, 1 loď bez sloupů
	Vltavská		Hloubená, 1 loď bez sloupů
	Florenc (přestup na trasu B)	Sokolovská	Hloubená, založená v jámě
	Hlavní nádraží		Hloubená, založená v jámě
	Muzeum (přestup na trasu A)		Hloubená, založená v jámě
	I. P. Pavlova		Hloubená, založená v jámě
	Vyšehrad	Gottwaldova	Povrchová, součást jižního předmostí Nuselského mostu
	Pražského povstání		Hloubená, založená v jámě
	Pankrác	Mládežnická	Hloubená, založená v jámě
	Budějovická		Hloubená, založená v jámě
	Kačerov		Hloubená, založená v jámě
	Roztyly	Primátora Vacka	Hloubená, 1 loď bez sloupů
	Chodov	Budovatelů	Hloubená, 1 loď bez sloupů
	Opatov	Družby	Hloubená, 1 loď bez sloupů
	Háje	Kosmonautů	Hloubená, 1 loď bez sloupů

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Josef Tuček: Metro pod vodou, Mladá fronta DNES 5. 10. 2001, kopie na Metrostav.cz
2. ↑ Návrh nástupiště linky D stanice Náměstí Míru
3. ↑ Článek na idnes.cz

Externí odkazy

• Linka C na stránkách Metroweb.cz, věnovaných pražskému metru