Případ Babice

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 4. 2011, 14:33; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Památník obětem případu Babice v Babicích

Případ Babice (Babický případ) je běžně užívané označení pro události, které začátkem července 1951 otřásly Československem. Jejich stěžejním bodem byla vražda tří vysokých funkcionářů MNV, ke které došlo ve škole v Babicích na Třebíčsku. Podle Státní bezpečnosti ji měla provést protistátní skupina vedená ze zahraničí. Zatčeny byly desítky lidí, kteří byli ve vykonstruovaných procesech odsouzeni k vysokým trestům, včetně trestů smrti. Na seznamu obětí justičních vražd spojených s babickým případem jsou i tři katoličtí kněží. Dnes panuje mezi historiky konsensus, že celou akci, počínaje založením a organizováním tzv. odbojové skupiny a konče trojnásobnou vraždou zorganizovala sama StB a samotné vraždění provedl jediný člověk, agent provokatér StB Ladislav Malý. Celá akce naprosto splnila svůj účel: zlikvidovala zavražděné funkcionáře, kteří byli členy KSČ jen naoko a představovali překážku efektivní kolektivizaci oblasti, a zejména spolu s následným procesem, pro který poskytla záminku, zastrašila obyvatelstvo v celém státě.

Obsah

Počátky případu

V únoru 1951 navštívil Ladislav Malý, vydávající se za agenta CIC, ve skutečnosti zřejmě spolupracovník StB, svého spolužáka z gymnaziálních studií, administrátora farnosti Rokytnice nad Rokytnou, kterým byl P. Jan Bula. Představil se jako příslušník CIC a že prý je pověřen utvořením protikomunistického odboje na jihozápadní Moravě. Co však Jana Bulu zaujalo nejvíce bylo, že Malý se svými spolupracovníky údajně osvobodil pražského arcibiskupa Berana a chce jej nepozorovaně odvézt za hranice. Malý přesvědčil Bulu, že se arcibiskup chce před přechodem hranic vyzpovídat. A na to Bulu „dostal“. Rokytenský administrátor mu uvěřil. Na Třebíčsku fungovala již za války odbojová organizace a na její někdejší členy se Malý snažil napojit. Ve většině případů se mu to povedlo. Se žádostí o spolupráci se obrátil na faráře v Babicích, P. Václava Drbolu. Ten mu nejprve věřil, posléze jej však varoval farář z Jaroměřic nad Rokytnou, P. Jan Podveský, kterého před Malým varoval jeho známý, člen KSČ. P. Václav Drbola přerušil s Malým veškeré styky a zakrátko byl zatčen.

Skupina kolem Ladislava Malého

Ti, kteří Malému věřili, mu pomáhali dál. Ve spojení s ním byli Drahoslav Němec, Antonín Plichta ml., Stanislav Plichta a Antonín Mitiska. Spolu s nimi podnikal různé akce, většinou provokace. Například jistému funkcionáři MNV vypustili prase a stříleli po něm. Odpoledne 2. července na návsi upozorňoval spolupracovník StB z nedalekých Šebkovic, jménem Mucha, aby nikdo nechodil večer na jednání do školy, že se tam bude střílet. V noci zastřelený Roupec mu údajně odpověděl: "Já nikomu nic neudělal, já se nebojím." Pak přišla noc ze 2. na 3. července 1951, kdy se v babické škole sešli funkcionáři místního MNV k poradě. Kolem 22. hodiny a 30. minuty do školy vtrhl Malý s pomocníky. Tři ze čtyř funkcionářů byli zastřeleni, jeden byl postřelen a zachránil se jen tím, že dělal mrtvého. Více než podivné bylo, že pár chvil po střelbě se již ve škole objevili příslušníci SNB z okresu. Jeden z nich znal jednoho ze zastřelených - řidícího učitele Tomáše Kuchtíka a doložen je jeho výrok, který pronesl nad mrtvým řídícím: "Tak vidíš Tomáši, chtěli jsme tě zavřít a teď tohle." Tomáš Kuchtík byl sice komunista, ale stejně jako jeho zastřelení soudruzi, Josef Roupec a Bohumír Netolička, byl komunistou "na oko", pamětníci totiž dokládají, že Kuchtík šel vždy s dobou a byl loajální k republice jak za demokracie, tak za komunismu. Otázkou zůstává: Jak se okresní příslušníci SNB dostali na místo střelby za tak krátkou dobu? To dokazuje, že babický případ byl v režii StB, a příslušníci se zřejmě ukrývali na babické faře, která byla od zatčení P. Drboly prázdná. Malý s kolegy se ukryl v poli u nedalekých Bolíkovic.

V polích u Bolíkovic

Podivně rychle zjistili příslušníci, kde se Malý s druhy skrývá. Podle úřední zprávy je objevilo letadlo SNB. Krátce poté se z pole ozvala střelba. Malý pravděpodobně začal střílet na své druhy. Do pole se vydali příslušníci, mezi Malého druhy zavládl chaos. Po skončení přestřelky ležel za mezí Stanislav Plichta, ochrnulý s nadvakrát prostřelenou páteří, všichni „babičtí vrazi“ byli pochytáni, Malý byl v poli údajně zastřelen. Údajně. Podle vyjádření očitého svědka krátce po ukončení střelby se odplížil z pole a nastoupil do auta SNB. Příslušníci místo něj po několika hodinách přivezli mrtvolu náhradní (lidé vyskytující se kolem Malého, kteří viděli fotografii oné mrtvoly s jistotou poznali, že to Malý nebyl). Pak teprve byl zavolán lékař, který na pokyn příslušníků sepsal pochybný úmrtní list Malého a ošetřil stále na mezi ležícího Stanislava Plichtu. Nechutné je, že když Plichta řekl, že má žízeň, jeden z příslušníků se mu vymočil do úst.

Důsledky

V souvislosti s událostmi v Babicích byli zatčeni ještě mnozí další, například cidlinský občan Ludvík Stehlík, rokytenský farář Jan Bula, farář z Horního Újezda František Pařil, moravskobudějovický děkan Josef Opletal, farář z Jaroměřic nad Rokytnou Jan Podveský a jeho kaplan Josef Valerián, František Kopuletý, jeho manželka Božena a další. Tito lidé ve skutečnosti s případem v Babicích měli společného jen to, že měli tu smůlu a kontaktoval je Ladislav Malý. Pod vlivem těchto událostí a protože s některými zatčenými býval svého času v kontaktu, při pokusu o zatčení v poslední chvíli utekl ze své fary v Uhřínově P. Jan Dokulil. Útěkem se zachránil před zatčením a poté se skrýval 7 let po sklepích. Než byl zatčen, vydatně mu pomáhal tehdejší velkomeziříčský farář P. Bohumil Burian. Faráři Pařil a Bula, spolu s P. Drbolou (který se po bestiálním mučení doznal i ke spoluúčasti na případu Babice, i když v době střelby byl již 3 týdny vězněn) dostali trest smrti a byli oběšeni, trest smrti potkal i mnohé jiné. Vyloženým zvěrstvem byla poprava ochrnulého Stanislava Plichty, který byl dva roky léčen ve vězeňské nemocnici jen proto, aby jej mohli oběsit. Mnozí rodinní příslušníci byli nuceně vysídleni na Litoměřicko (státní statky Trnovany a Ploskovice). Tehdejší brněnský biskup Karel Skoupý byl státní mocí donucen Bulu, Drbolu a Pařila posmrtně degradovat. Jejich degradaci v roce 1999 odvolal nový brněnský biskup, Vojtěch Cikrle. V roce 1968 byli otcové Podveský a Valerián rehabilitováni. P. Bulu zřejmě čeká blahořečení. V sedmdesátých letech byl na motivy babického případu natočen 10. díl seriálu Třicet případů majora Zemana s názvem Vrah se skrývá v poli. Jako celý seriál, i tento díl byl poplatný době a skutečnosti jsou v něm značně zkresleny.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Případ Babice
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C5%99%C3%ADpad_Babice“