Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Kijev (letadlová loď)
Z Multimediaexpo.cz
Letadlový křižník Kijev (1985) | |
| Základní údaje | 
|
|---|---|
| Typ: | |
| Třída: | |
| Číslo trupu: | |
| Jméno podle: | |
| Objednána: | |
| Zahájení stavby: | 21. července 1970 Nikolayev |
| Spuštěna na vodu: | 26. prosince 1972 |
| Uvedena do služby: | 28. prosince 1975 |
| Osud: | Zábavní park |
| Poloha vraku: | |
| Cena: | |
| Předchůdce: | |
| Následovník: | |
| Poznámka: | |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 42 000 tun při plném naložení |
| Délka: | 273,1 m celkem |
| Šířka: | 31,0 m |
| Ponor: | 8,2 m |
| Pohon: | 4 turbíny 8 kotlů 125 000 kW |
| Palivo: | 7000 tun |
| Rychlost: | 32 uzlů |
| Dosah: | 4000 nám. mil při 30 uzlech 13 500 nám. mil při 18 uzlech |
| Posádka: | ~1700 |
| Pancíř: | |
| Výzbroj: | 2× RBU-6000 1× SUW-N-1 4× 76 mm (2×2) 8× Bazalt 2× Štorm 2× 9K33M Osa-M 8× 30mm kanón AK-630 2× pětihlavňový 533mm torpédomet |
| Elektronika: | |
| Letadla: | 14 × Kamov Ka-25, Kamov Ka-27 14 × Jakovlev Jak-38 |
| Ostatní: | |
Kijev byla letadlová loď z třídy Kijev, která byla využívána sovětskými a ruskými námořními silami v letech 1975 až 1993. Práce na ní započaly 21. července 1970 a na vodu byla spuštěna 26. prosince 1972. Byla dokončena a zařazena do služby 28. prosince 1975. Oficiálně se tak však stalo až v únoru 1977 po dokončení všech zkoušek. V roce 1976 se přesunula z Černého moře do Severomorsku, kde se stala součástí Severní flotily. Loď měla sesterské lodě Minsk, Novorossijsk a Baku, u kterého byly využity zkušenosti z provozu předchozí trojice a loď doznala řady změn.
Vzhledově neobvyklá loď byla jakýmsi hybridem mezi raketovým křižníkem a letadlovou lodí (v ruské terminologii ji nazývali letadlový křižník). Důvodem bylo to, že plnohodnotnou letadlovou loď v té době Sověti nebyli schopni postavit a provozovat (stal se jí až později Admirál Kuzněcov). Trup lodi byl 273,1 metrů dlouhý, přičemž vyosená letová paluba měla délku 189 metrů. Na pravoboku lodi se nacházel mohutný ostrov s velitelským můstkem a elektonickými systémy. V jeho zadní části byl komín. Zatímco zadní dvě třetiny paluby byly určeny pro provoz palubních letounů a vrtulníků, přední část lodi sloužila pro umístění rozličných raketových komplexů a hlavňové výzbroje.
Letový park se zpravidla skládal ze 14 vrtulníků (typy Kamov Ka-25 a Kamov Ka-27) a 14 stíhacích bombardérů Jakovlev Jak-38. Ty byly v hangáru dopravovány dvojicí výtahů (jeden se nacházel za ostrovem a druhý vlevo od něj). Další výzbroj byla velice pestrá. Na přídi se nacházely dva dvanáctihlavňové vrhače hlubinných raketových bomb RBU-6000. Za nimi byl protiponorkový komplex SUW-N-1 (v kódu NATO), používající rakerová torpéda FRAS-1 o dosahu přibližně 30 km. Za tímto systémem byla umístěna dvouhlavňová věž s kanóny ráže 76 mm (druhá stejného typu byla v zadní části ostrova). Po stranách věže a za ní byly čtyři dvojice kontejnerů protilodních letounových střel Bazalt (SS-N-12 Sandbox) s dosahem přibližně 500 km (loď nesla dalších 16 rezervních kusů těchto střel). Mezi zadním párem kontejnerů bylo odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet) (druhé bylo v zadní části ostrova) o dosahu 55 km a dostupu 25 km. Zásoba střel činila 72 kusů. Tento protiletadlový systém doplňovala dvě dvojitá sila protiletadlových střel krátkého dosahu (6 km) 9K33M Osa-M (SA-N-4 Gecko) se zásobou 36 kusů střel. Loď také nesla osm šestihlavňových rotačních kanónů AK-630 ráže 30 mm a dva pětihlavňové torpédomety ráže 533 mm.
V průběhu let 1977 až 1987 podstoupila loď 10 cest po Atlantském oceánu a Středozemním moři. Mezi prosincem 1982 a listopadem 1984 podstoupila modernizaci v loděnici Nikolajev. Od roku 1987 stála v Severomorsku a v prosinci 1987 byla přesunuta do zálohy. Po rozdělení Sovětského svazu loď připadla Rusku. Z důvodu malého vojenského rozpočtu a horšícímu se stavu lodi dosloužila 30. června 1993. V roce 1996 byla prodána čínské společnosti, která z ní udělala zábavný park v Tianjin. Ten byl otevřen 1. května 2004.
Galerie
 Kiev při plavbě v Atlantiku (1982) |
 Jak-38 na palubě Kijeva (1988) |
 Kiev přeměněný na zábavní park |
Související články
Prameny
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo: Letadlové lodi třídy Kijev. HPM, 1993, roč. 3, čís. 4, s. 29–32. ISSN 1210-1427
Externí odkazy
- Článek o ruských letadlových lodích
- Fotogalerie (anglicky)
- Popis letadlových křižníků projektu 1143 Krečet (anglicky)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |