Lužní les

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 4. 2011, 23:51; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Příklad lužního lesa z Ohia v USA.
Detail na lužní les v PP Skalský

Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem. Tento dřivě běžný biotop mizí s rostoucí regulovaností vodních toků. V České republice lze nalézt největší lužní les na soutoku řek Morava a Dyje a následně pak další zbytky lužního lesa se nacházejí na březích řek Labe u soutoku s Cidlinou (národní přírodní rezervace Libický luh), Moravy, Dyje a v jejich povodí.

Obsah

Typy lužního lesa

Podmínky pro vznik lužního lesa

Důležitá je přítomnost vodního toku nebo vysoké hladiny podzemní vody, díky tomu je totiž v půdě nedostatek kyslíku, a tak dochází k redukčním pochodům. Vznikají sloučeniny, dávající půdě modré zbarvení a zvláštní zápach, tzv. glejové půdy.

Druhové složení

Flóra

Typickými stromy lužních lesů jsou topol, dub, jasan, jilm, olše, vrba a lípa. Na více světelných místech jsou keře: střemcha, zimolez, svída, kalina či bez. Bylinné složení je ovlivněno přítmím, které ve spodních patrech lesa panuje. Mnohé rostliny se popínají, aby se dostaly výše, jako například chmel otáčivý. Různé šlahouny pak tvoří popenec obecný, ostružiník či svízel. Na jaře vzniká v lužních lesích tzv. jarní aspekt, porost světlomilných rostlin, které kvetou, ještě než vyraší listy stromů. Mezi tyto rostliny patří bledule jarní, sněženka podsněžník, orsej jarní, křivatec žlutý, ptačinec velkokvětý, plicník lékařský, violka lesní a dymnivka dutá. V létě nastupují v bylinném patru především stínomilné byliny, hlavně trávy a dále děhel lesní, pomněnka bahenní, kosatec žlutý, čarovník obecný, podražec křovištní, vrbina penízková, pryskyřník plazivý, kostival lékařský, krtičník hlíznatý, netýkavka nedůtklivá a kopřiva dvoudomá. Mechové patro nebývá kompaktní, zabírá maximálně 10 % území.

Fauna

Kvůli vysoké půdní vlhkosti je v lužních lesích relativně málo půdní fauny, jako jsou žížaly a sekáči. V blízkosti vody naopak bývá hodně obojživelníků. Mezi typické ptáky patří pěnice, budníček, pěnkava, sedmihlásek, červenka, špaček, cvrčilka, rákosník, čáp, volavka, kvakoš, včelojed, káně, luňák, jestřáb, raroh či orel mořský.

Lužní lesy v ČR

V ČR se nachází už jen 3 zachovalé a funkční ekosystémy charakterizující lužní lesy.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lu%C5%BEn%C3%AD_les“