Chinin
Z Multimediaexpo.cz
Chinin (přes něm. Chinin a ital. china, chinina ze špan. quino a to z kečuánštiny[1][2]) je alkaloid využívaný jako základní antimalarikum (lék proti malárii) a jeden z pěti základních léčiv.
Obsah |
Chemické složení
Chinin je methoxyderivát cinchoninu. Chemický vzorec chininu je C20H24N2O2. Jedná se o alkaloid. Vzorec byl sestaven Augustem Wilhelmem Hofmanem v první polovině 19. století.
Vlastnosti
Chinin má hořkou chuť, v menších dávkách povzbuzuje chuť k jídlu, v ultrafialovém světle fluoreskuje.
Jelikož se jedná o alkaloid, má chinin zásadité vlastnosti.
Léčivé vlastnosti
Působí jako slabé analgetikum, protože tlumí centrum bolesti v centrálním nervstvu.
Působí také jako mírné antipyretikum, protože tlumí udržování tělesné teploty a potlačuje látkovou přeměnu. Snižuje tak horečku.
Zpomaluje srdeční akci. Snižuje tak tlak krve.[2]
Má příznivé účinky při léčbě lupus erythematodes[2].
Využití
Medicína
V humánní medicíně se využívá jako antimalarikum, to znamená lék proti malárii. Působí na parazity v krvi, ale nepůsobí na parazity v játrech.[3] Bohužel v současné době začínají být nové malarické kmeny proti těmto antimalarikům odolné.
Je stále významným lékem proti malárii, avšak z větší části byl nahrazen syntetickými léky.[3]
V dnešní době se chinin podává intravenózně.
V dřívějších dobách (18. století) se připravoval lék proti malárii rozdrcením kůry chinovníku a rozpuštěním vzniklého prášku ve víně (protože je dobře rozpustný v etanolu).
Příznaky při předávkování: nevolnost, hučení v uších a poruchy vidění. Někdy se objevují i křeče.[2]
Smrtelná dávka pro člověka je 8-10 gramů chininu[2].
Ostatní
Chinin je používán jako součást různých likérů, je také součástí toniků. Obsah výskytu chininu v tonicích se pohybuje od 27,7 do 79,7 mg•l-1.[4]
Dále se chinin přidává do dalších různých výrobků: vlasové a opalovací oleje, šampóny, insekticidy. V gumárenském průmyslu se používá jako vulkanizační prostředek.[3]
Výskyt
- Chinin byl nalezen v kůře chinovníku, z něhož ho izoloval francouzský chemik Pierre-Joseph Peletiere. Získává se zejména z druhů chinovník lékařský a chinovník pýřitý. Jejich kůra obsahuje 4-5, výjimečně 14-16 % chininu.[3]
- Obsah chininu v kůře stromů rodu Remijia je 0,5 - 2 %. Tato kůra je levnější než kůra chinovníku a má výraznou chuť, proto se využívá pro výrobu toniků.[3]
- Vyskytuje se také ve vrbové kůře. Odvar z ní doporučoval k léčbě malárie již Hippokrates.
Reference
- ↑ Jiří Rejzek. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2004. ISBN 80-85927-85-3. S. 224-225.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Nové universum. Všeobecná encyklopdie A-Ž. Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha, 2003, ISBN 80-242-1069-X, strana 388, heslo chinin.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Henry Hobhouse (2004) Šest rostlin, které změnily svět. Academia, Akademie věd České republiky, Praha, ISBN 80-200-1179-X, strana 23. (Kapitola Chinovník je na stranách 19-59.)
- ↑ Stanovení chininu v toniku. http://www.multiweb.cz/fisrovalucie/chinin_stanoveni.htm, citováno 18. května 2008.
Související články
- Hahnemanova alergie
- Cinchonin
- Chinidin je antiarytmikum a využívá se proti srdeční arytmii. Má také antimalarické účinky.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |