Webový prohlížeč
Z Multimediaexpo.cz
Webový prohlížeč (též browser [brauzr]) je počítačový program, který slouží k prohlížení World Wide Webu (WWW). Program umožňuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu (HTML, XHTML, XML apod.), který podle daných standardů zformátuje a zobrazí webovou stránku. Textové prohlížeče zobrazují stránky jako text, obvykle velmi jednoduše formátovaný. Grafické prohlížeče umožňují složitější formátování stránky včetně zobrazení obrázků. Pro zobrazení některých zvláštních součástí stránky, jako jsou Flash animace nebo Java applety, je třeba prohlížeč doplnit o specializované zásuvné moduly. Mezi nejznámější webové prohlížeče patří grafické (seřazeny podle počtu uživatelů) Internet Explorer, Mozilla Firefox, Safari, Google Chrome, Opera a textové Links a Lynx.
Oblíbenost a používanost prohlížečů
Prohlížeč | srpen 2009 [1] | květen 2010 [2] |
Internet Explorer | 63,98% | 59,75% |
Mozilla Firefox | 22,98% | 24,32% |
Safari | 4,07% | 4.77% |
Google Chrome | 2,84% | 7.04% |
Opera | 2,04% | 2.43% |
Ostatní | 4,09% | 1,63% |
Prohlížeče postavené na jádře Trident
- Internet Explorer
- Maxthon (dříve MyIE, ve verzi 1.x umožňuje používat také jádro Gecko)
- Netscape Browser 8.0 (tento prohlížeč umožňuje používat jak jádro Gecko, tak jádro Trident)
- 32bit Web Browser
- AmiWeb
- Fast Browser
- NeoPlanet
- Smart Explorer
- AOL Explorer
- Avant Browser
… a další
Prohlížeče postavené na jádře Gecko
- Mozilla Firefox (s rozšířením IE Tab může používat i jádro Trident)
- Mozilla Suite
- SeaMonkey
- Epiphany
- Galeon
- Netscape Navigator (od verze 6.0)
- Camino
- K-Meleon
- Flock
- SkipStone
- My Internet Browser
- Maxthon (ve verzi 1.x)
… a další
Prohlížeče postavené na jádře WebKit
- Konqueror
- Safari
- OmniWeb
- Google Chrome
- Maxthon (verze 3, navíc umožňuje používat také jádro Trident)
- Arora
- Epiphany (od verze 2.28)
Prohlížeče postavené na jádře Presto
- Opera 7 a výše
- Prohlížeč Nintendo DS (založen na Opeře)
- Prohlížeč Nokia 770 (založen na Opeře)
- Prohlížeč Sony Mylo (založen na Opeře)
- Prohlížeč Wii Internet Channel (založen na Opeře)
Ostatní grafické prohlížeče
Textové prohlížeče
Historie prohlížečů
Důležitou osobou v raném vývoji webových prohlížečů byl Neil Larson, který v roce 1977 vytvořil program jménem TRS-80, jehož hlavními rysy bylo přecházení na jiné úrovně dokumentů pomocí hypertextu. V roce 1976 vytvořil Ted Nelson prohlížeč DOS Houdini, který obsahoval 2500 témat propojených 7500 odkazy na různé soubory. V roce 1984 byl na základě myšlenek Teda Nelsona vytvořen komerční ukázkový program DOS Maxthink, který byl rozšířen o některé další funkce a podporu ASCII znaků.
V roce 1987 byly tyto schopnosti zabudovány do tehdy populárního placeného DOSovského programu Hyper Rez a PC hypertext. Tyto programy tvořily koncept pro budoucí webové prohlížeče a ještě o dvacet let později Google zaznamenává mnoho článků na téma PC Hypertext. V roce 1989 jsou vytvořeny programy HyperBBS a HyperLAN které slouží uživatelům k vyhledávání a vkládání informací. V témže roce je také vytvořen program TransText a spoustu nástrojů pro vybudování rozsáhlé databáze vědomostí, která v té době obsahuje 50 000 souborů s 200 000 hypertextů.
Také Lynx, velmi primitivní webový prohlížeč je postaven na bázi Neila Larsona a Mathink.
V roce 1987 byl vytvořen také jiný prohlížeč. Nesl jméno Silversmith a byl vytvořen Johnem Bottomsem. Postaven byl na bázi SGML tagů, které byly v té době používány spíše pro formátování tištěných dokumentů. Použití SGML tagů pro zobrazování elektronických dokumentů znamenalo zlom v elektronickém publikování a setkalo se se značným odporem. Silversmith obsahoval indexovací funkci, která umožňovala prohledávání celého dokumentu pomocí SGML. Hledala odkazy mezi textem a obrázky a utvářela zásobník s hypertexty k použití pro vyhledávání. Program obsahoval funkci kterou neobsahují ani dnešní prohlížeče.
Počátkem roku 1988 Peter Scott a Earle Fogel rozvíjejí dřívější myšlenku HyperRez konceptu ve vytvoření Hytelnetu, který přidává odkazy na telnet stránky, které by v roce 1990 přinesly uživatelům stálý přístup k online katalogu s více než 5 000 knihovnami po celém světě. Sílou Hytelnetu byla rychlost a síla ve vytvoření a rozšíření databáze po celém světě a neustálá možnost přidávání, indexování a změnu telnet odkazů. Tento problém byl vyřešen vynálezem web serveru.
Motorem prvního webserveru na světě, který vytvořil Tim Berners-Lee (průkopník v používání hypertextu pro vyhledávání informací), byla pracovní stanice NeXTcube. Jednalo se také o první plnohodnotný webový prohlížeč, který byl pojmenován WorldWideWeb v roce 1990.
V březnu 1991 ho Berners-Lee představil kolegům v CERNu. Mezitím byl vývoj webových prohlížečů propojen s vývojem webu vůbec.
V roce 1992 Tony Johnson uvolnil prohlížeč MidasWWW. Jiný prvotní prohlížeč se jmenoval ViolaWWW který byl vytvořen po HyperCard.
Se stoupající popularitou používání webu byl NCSA spuštěn Mosaic což byl grafický prohlížeč běžící na Unixu, brzy však i na platformě Macintosh a Microsoft Windows. Verze 1.0 byla spuštěna v září 1993 a byl nazývaný "killer application of the Internet". Marc Andreessen, který byl hlavní postavou Mosaic teamu v NCSA, opustil společnost a zakládá jinou, která je později známá jako Netscape Communications Corporation. V roce 1994 je vypuštěn projekt Netscape Navigator a pro další rok se stává vlajkovou lodí společnosti. Během chvíle se prohlížeč díky svému prostředí stává nesmírně populárním.
Zlom přišel v roce 1995, kdy vypouští Microsoft do světa novou verzi operačního sytému Windows 1995 a společně s tím i internetový prohlížeč Internet Explorer. Ten nakonec poráží v oblíbenosti Netscape a díky tomu utváří i nové rysy HTML.
Navíc zavádí ActiveX čímž se z něho stává unikátní prohlížeč a svou konkurenci tvrdě převálcuje. Prohlížeč je distribuován společně s operačním systémem, a tak se brzy rozšiřuje na miliony všech PC na světě. V té době začíná "válka prohlížečů". Microsoft svou bitvu o prvenství vyhrál. Internet Explorer se v dalších letech stává nejrozšířenějším prohlížečem. V druhé polovině roku 2004 Internet Explorer používá neuvěřitelných 92 % všech uživatelů internetu.
Netscape pak učiní zoufalý krok — uvolní zdrojové kódy jedné z verzí svého prohlížeče pod názvem Mozilla pod volnou licencí. Ten pak jako část Mozilla Suite přebírá organizace Mozilla Foundation; později z něj vzniká Mozilla Firefox a začíná další válka prohlížečů. Začátkem roku 2009 používá Firefox ve světě asi 22 % uživatelů.
Související články
Reference
- ↑ Market share for browsers, operating systems and search engines
- ↑ Market share for browsers, operating systems and search engines
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |