Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Ťi-lin

Z Multimediaexpo.cz


Ťi-lin (zvuk výslovnost; zjednodušené znaky: 吉林; pinyin: Jílín; volný překlad: Les přinášející štěstí) je provincie Čínské lidové republiky, leží na severovýchodě země. Správním střediskem provincie je město Čchang-čchun. Mimo to se v této provincii nachází i stejnojmenné město.

Obsah

Název

Jméno Ťi-lin pravděpodobně pochází z Ťi-lin wu-la (tradiční znaky: 吉林烏拉; zjednodušené znaky: 吉林乌拉), což je čínská transkripce mandžuského výrazu girin ula, „podél řeky Song Chua Ťiang“. Doslovný překlad současného čínského pojmenování je „příznivý les“.[1]

Zeměpisné podmínky

Poloha

Provincie Ťi-lin se nachází mezi 40º52' a 46º18' severní šířky a 121º38' a 131º19' východní délky[2]. Vzdálenost ze severu na jih je asi 600 km, z východu na západ 750 km. Provincie sousedí na východě s provincií Chej-lung-ťiang, na jihozápadě s provincií Liao-ning, na západě s autonomní oblastí Vnitřní Mongolsko. Dále má provincie na východě společné hranice se Severní Koreou a Ruskem.

Krajina

Tato provincie má rozmanitý tvar krajiny všeobecně se svažující směrem na severozápad. Přibližně středem provincie prochází horské pásmo Ta-chej-šan, jež ji rozděluje na dva topografické regiony – hornatý východ, dále dělený na pohoří Čchan-paj-šan a jeho podhůří, a rovinatý středozápad, který má vysoké planiny ve středu a travnaté mokřiny, jezera, rybníky a písčitá pole na západě. Hlavní horské hřebeny jsou Ta-chej-šan, Čang-kuang-cchaj-ling, Ťi-lin-cha-ta-ling, Lao-ling a Mu-tan-ling. Nejvýznamnějšími planiny jsou Liao-chen a Sung-nen.

Podnebí

Území Ťi-linu je klimaticky přechodem mezi severní a jižní částí severovýchodní Číny. Je zde mírné kontinentální monzunové podnebí, které se v závislosti na místních podmínkách může velmi lišit. Na jihovýchodě provincie je podnebí polomokré, na severozápadě polosuché. V této oblasti je zima chladná a dlouhá, léto krátké, teplé a deštivé, podzimy a jara bývají deštivá s proměnlivým počasím. Průměrná teplota v celé provincii je v zimě -11 °C, v létě 23 °C.[2] Průměrně zde spadá 400-800 mm srážek[3], množství srážek je však silně lokálně závislé a taktéž sezónně proměnlivé.

Dějiny

Území dnešní provincie Ťi-lin bylo podle archeologických nálezů[2] člověkem osídleno již v mladším paleolitu (10-50 000 př. n. l.). V době bronzové (4000-3000 př. n. l.) měly mít místní rody podřízené postavení vůči legendárním císařům (Jao, Šun a Jü) a platit jim tribut. V roce 37 př. n. l.[2] se Chumong (z národa Fu-jü) vymanil z vlivu čínských vladařů a založil království Kogurjo, jež zasahovalo východní část dnešní provincie Ťi-lin, severovýchodní část provincie Liao-ning a sever Korejského poloostrova. Kogurjo bylo největší a nejmocnější ze tří království Koreje. Dobyto bylo až roku 668 vládci sousedního království Sulla spojenými s čínskou dynastií Tang. V letech 698-924 se Ťi-lin stal součástí mandžusko-korejského království Po-chaj zahrnující jihovýchod Mandžuska a sever Koreje. Později bylo toto území součástí Říše Kitanů Liao (existující v letech 916-1125) a ovládané jurchenskou dynastií Ťin (1115-1234) a mongolskou dynastií Jüan(1271-1368), jež obě postupně ovládaly severní Čínu.

Obyvatelstvo

Složení obyvatelstva sčítání ob. 2000
národnost poč. obyvatel  %
Číňané 24 348 815 90,85 %
Korejci 1 145 688 4,27 %
Mandžuové 993 112 3,71 %
Mongolové 172 026 0,642 %
Chuejové 125 620 0,469 %

Nejvýznamnější města

Hospodářství

Hrubý domácí produkt této provincie, svým objemem podobný například HDP Lucemburska, byl v roce 2004 295,82 miliard juanů (36,69 miliard dolarů)[2], což což Ťi-lin řadí na 19. místo v rámci Číny. HDP na osobu zde činil 10 932 juanů (1 321 dolarů)[2], 13. nejvyšší v rámci země. Rozmístění ekonomiky podle sektorů je v poměru 19:46,6:34,4[2].

Zemědělství

Rostlinná výroba

Ťi-lin je nejdůležitější zemědělská provincie seveozápadní Číny a v rámci celé země významné centrum produkce obilovin, živočišné výroby a zpracovatelského průmyslu zemědělských plodin. Je zde úrodná zemědělská půda vhodná především k pěstování obilovin, kterých se tu ze všech provincií vyprodukuje nejvíce na počet obyvatel a nejvíce jich je také vyvezeno do ostatních částí Číny. Ze zemědělských plodin je zde pěstována především pšenice a dále sojový bob, kukuřice, čirok, proso, rýže, fazole, řepka olejná, červená řepa, tabák, brambory, ginseng a ovoce. Rozloha obdělávané půdy je 3 959 000 hektarů.[4]

Živočišná výroba

Živočišné výrobě se daří hlavně díky rozlehlým pastvinám o celkové ploše 2 960 000 hektarů[5], díky kterým patří Ťi-lin mezi největší producenty dobytku a ovcí v severní Číně.

Průmysl

Reference

  1. ↑ The names of the provinces in China - staženo 13. srpna 2006, 11:00
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 People's Government of Jilin Province: A Survey of Jilin Province - stáhnuto 26. července 2006, 17:40
  3. ↑ http://www.chinaculture.org/gb/en_map/2003-09/24/content_21559.htm - stáhnuto 26. července 2006, 1:25
  4. ↑ [1] - staženo 12. srpna 2006, 21:55
  5. ↑ [2] - Staženo 12. srpna 2006, 22:00


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A4i-lin“