Závazek

Z Multimediaexpo.cz

Závazek čili obligace znamená vztah mezi dvěma lidmi nebo skupinami, z něhož jedné z nich plyne povinnost v budoucnosti něco dát, udělat, případně nedělat ^[1] (tzv. povinná osoba), kdežto druhé naopak oprávnění splnění závazku očekávat, případně i vymáhat (tzv. oprávněná osoba). Závazek může být právní, který lze při nesplnění vymáhat vnějšími prostředky a sankcemi, anebo mravní, který takto vymáhat nelze. Závazky vznikají buď vědomým aktem (slibem), anebo nějakou novou skutečností; tak zápůjčkou vzniká závazek zapůjčené vrátit, narozením dítěte vznikají rodičům závazky se o ně postarat. Vzájemným závazkem vzniká smlouva. Pokud se na závazek druhé osoby lze více méně spolehnout, tj. očekávat jeho splnění, je to základní způsob, jakým člověk omezuje rizika, plynoucí z nejisté budoucnosti. Proto všechna známá lidská společenství kladou velký důraz na „dodržení slova“ a vůbec na plnění závazků. Nesplnění závazku se často hodnotí jako ztráta cti a někde i různě trestá.

Obsah 1 Závazek a dar 2 Závazek v právu 3 Obligace v bankovnictví 3.1 Související články 3.2 Literatura 4 Externí odkazy

Závazek a dar

Francouzský etnolog Marcel Mauss si jako první všiml významu darů v archaických společnostech a ve slavné knize "Esej o daru" ukázal, že smyslem darů není především darovaný předmět, nýbrž vytváření a udržování sítě závazků v těchto společnostech. Proto mohou například v polynéské kule dary obíhat. Systém darů podle Mausse znamená trojí závazek každého dospělého člena společnosti:

1. zúčastnit se směny darů
2. dar přijmout a
3. ve vhodné chvíli nějak oplatit.

Na rozdíl od moderní směny, jejímž cílem je získat žádoucí věc nebo službu, ve výměně darů se dar nesmí oplácet hned, což by se pokládalo za odmítnutí. Systém závazků, vzniklých ve směně darů, je tak v tradičních společnostech důležitou společenskou pojistkou pro případ neštěstí nebo hladomoru.

Závazek v právu

Uznání principu závazku je jedním ze základních a nezbytných předpokladů platnosti práva. Závazek (obligace) je v právu individuální vztah mezi dvěma (fyzickými nebo právnickými) osobami, který dlužníka zavazuje vůči věřiteli k nějakému plnění. Při neplnění se věřitel může svého oprávnění domáhat žalobou proti povinné osobě čili dlužníkovi.^[2]

Obligace v bankovnictví

Obligace čili dluhopis je cenný papír, listina, která vyjadřuje závazek emitenta vyplatit držiteli nějakou částku peněz. Z takových obligací vznikly kdysi bankovky a konec konců bankovka dodnes funguje jako univerzální poukázka na různé druhy zboží a služeb, zaručená státní bankou. Její „platnost“ závisí na tom, zda je „věřitel“ čili emitent schopen a ochoten plnit závazek, který na sebe vydáním dluhopisu vzal.

Související články

• Dluhopis
• Etika
• Morálka
• Právní vztah

Literatura

• Gaius, Učebnice římského práva. Praha 2007
• M. Mauss, Esej o daru. Praha 1999
• Ottův slovník naučný, heslo Obligace

Externí odkazy

• Heslo Legal obligation ve Stanford Enc. of Philosophy
• Heslo Political obligation ve Stanford Enc. of Philosophy
• Heslo Obligation v Catholic Encyclopedia

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.