Zaolzie

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 6. 2013, 12:31; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Zaolzie v době jeho anexe Polskem v roce 1938

Zaolzie (vyslov zaolžje) je polský název (v překladu do češtiny Záolší, tj. oblast za řekou Olší) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu z polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

Historie

Související informace můžete najít také v článku: Československo-polský spor o Těšínsko}}

Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina, která území jí obývané začala nazývat Zaolzie. Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007

Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze

Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína

Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně

Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

Současnost

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku - žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny. Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel v těchto obcích ležících v české části Těšínska:

Albrechtice (Olbrachcice) – 23,5 %^[1]
Bocanovice (Boconowice) – 30,9 %^[2]
Bukovec (Bukowiec) – 33,6 %^[3]
Bystřice (Bystrzyca) – 29,7 %^[4]
Český Těšín (Czeski Cieszyn) – 16,1 %^[5]
Dolní Lomná (Łomna Dolna) – 31 % ^[6]
Hnojník (Gnojnik) – 11,5 %^[7]
Horní Lomná (Łomna Górna) – 28,5 %^[8]
Horní Suchá (Sucha Górna) – 23,2 %^[9]
Hrádek (Gródek) – 42,8 %,^[10] (největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku)
Chotěbuz (Kocobędz) – 21,3 %^[11]
Jablunkov (Jabłonków) – 23 %^[12]
Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) – 21,5 %^[13]
Košařiska (Koszarzyska) – 38,7 %^[14]
Milíkov (Milików) – 41 %^[15]
Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłonkowa) – 18,3 %^[16].
Návsí (Nawsie) – 24 %^[17]
Nýdek (Nydek) – 26,6 %^[18]
Písečná (Pioseczna) – 26,8 %^[19]
Písek (Piosek) – 21 %^[20]
Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) – 16,2 %^[21]
Ropice (Ropica) – 28,9 %^[22]
Řeka (Rzeka) – 21,5 %^[23]
Smilovice (Śmiłowice) – 26,4 %^[24]
Stonava (Stonawa) – 25,8 %^[25]
Střítež (Trzycież) – 18,8 %^[26]
Těrlicko (Cierlicko) – 12,9 %^[27]
Třanovice (Trzanowice) – 21,2 %^[28]
Třinec (Trzyniec) – 17,7 %^[29]
Vendryně (Wędrynia) – 35,3 %^[30]
Vělopolí (Wielopole) – 19 % ^[31]

Reference

Související články

Płyniesz Olzo po dolinie

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001

[1] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001

[2] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001

[3] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001

[4] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001

[5] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001

[6] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001

[7] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001

[8] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001

[9] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001

[10] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001

[11] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001

[12] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001

[13] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001

[14] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001

[15] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001

[16] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001

[17] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001

[18] Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001

[19] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001

[20] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001

[21] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001

[22] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001

[23] Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001

[24] Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001

[25] Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001

[26] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001

[27] Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Třanovicích v roce 2001

[28] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001

[29] Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001

[30] Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]