Výsypka

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 6. 2013, 15:47; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Téměř 200 m vysoká výsypka "Monte Kali" u Heringen v Hessensku
Výsypkové hospodářství lomu Bílina v severních čechách

Výsypka nebo také halda (z něm. die Halde) nebo odval či kypa je velká hromada více méně sypkého materiálu (hlušiny), který vzniká jako odpad při těžbě různých nerostných surovin (uhlí, uran, kaolín, bentonit) nebo při průmyslové výrobě (zejména hutnictví). Je to tedy antropogenní krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v lomech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto vytěžených skrývkových hmot.

Obsah

Obecně

Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit vegetace, a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve Walesu roku 1966 si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let.

V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky rekultivovat. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o mocnosti až kolem 100 m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v Belgii se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají vinice (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat.

Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat skládky, vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně. Podobným případem jsou odkaliště.

Výsypky se dělí podle umístění na:

  • vnitřní - uvnitř lomu v lokalitě, která je už vytěžena
  • vnější - v blízkém okolí lokality těžby.

Využití

Takto nově vzniklé lokality výsypek po rekultivačních a revitalizačních úpravách jsou jako ideální pro realizace nejrůznějších staveb a areálů s mnoha využitími. Konkrétní proces který navrací krajině původní vzhled a funkci jsou rekultivace. Stavby lze realizovat až s časovým odstupem řady let, kdy nasypaný materiál slehne.

  • Rekreační centra – Příkladem je jezero Most, kde vzniká jezero s malým přístavem a rekreační zónou pro přilehlé město. Kolem se chytá bruslařská dráha a cyklostezka nebo také zázemí pro podnikatelskou činnost a procházky po lesnických rekultivacích a nových parcích.
  • Navrácení přírodě – Mnoho výsypek je navráceno zpět přírodě a ponecháno přirozenému vývoji sukcesních společenstev rostlin a osídlení novými živočichy. Typickým příkladem je Kopistská výsypka.

Seznam výsypek v Podkrušnohoří (vnější výsypky)

Sokolovsko:

Mostecko

Teplicko

Haldy v Ostravě

Haldy na Kladensku

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Výsypka
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/V%C3%BDsypka“