Vysoká hole

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 18. 10. 2010, 11:23; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vysoká hole (1 465 m) je druhá nejvyšší hora Moravy, ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením.

Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní zvané Suť je rozsáhlé kamenné moře. Jihozápadní svahy spadají do ledovcového karu Velká kotlina, kde jsou lavinové dráhy a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě. V této lokalitě nalezneme na ploše několika hektarů 485 druhů vyšších rostlin (arkto - alpínských, ale i teplomilných), a proto je nejrozmanitějším společenstvem v celé České republice. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Problematický je výskyt kamzíka horského, nepůvodního skalního býložravce (přivezen z rakouských Alp roku 1913). Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Koncem druhé světové války zde nacisté budovali polní letiště.

Dne 27. února 1950 na temeni Vysoké hole havarovalo letadlo ČSA typu Douglas DC-3 pod registrací OK-WDY na trase z Ostravy do Prahy s 27 cestujícími a čtyřčlennou posádkou. Posádka za nepříznivého počasí zanedbala navigaci, působením silného větru (s jehož směrem předpověď navíc nepočítala) došlo ke snosu letounu mimo plánovanou trasu a při nedodržení minimální bezpečné výšky pro přelet hor stroj v husté mlze narazil do terénu. Přestože byl letoun zcela zničen, zahynulo pouze pět osob, z toho tři členové posádky. Příkladnou pomoc přeživším tehdy poskytli členové Horské záchranné služby.^[1]

Velká kotlina

Pohled do Velké kotliny.

Na východním úbočí Vysoké hole, v pramenné oblasti Moravice, se nachází nejcennější část CHKO Jeseníky, Velká kotlina. Vznikla jako ledovcový kotel (kar) působením svahového ledovce v průběhu dob ledových. Velká kotlina je známá jako botanicky nejbohatší lokalita v České republice a jedna z nejbohatších lokalit ve střední Evropě - roste zde asi 350 druhů vyšších rostlin.^[2] K nejvýznamnějším druhům patří místní endemity - jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek sudetský.

Upolínová louka ve Velké kotlině.

Literatura

↑ Historie létání v Jeseníkách - nehody [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné online.
↑ Jeník J., Bureš L., Burešová Z., 1980: Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobotanica 15: 1-28.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Historie létání v Jeseníkách - nehody [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné online.

[1] Jeník J., Bureš L., Burešová Z., 1980: Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobotanica 15: 1-28.

[1]

[2]