Horská služba

Z Multimediaexpo.cz

Sídlo Horské služby v Janských Lázních

Horská služba je obvyklý název záchranných organizací působících v některých turisticky využívaných pohořích. Některé horské služby fungují jen na dobrovolnickém principu, jiné mají profesionální pracovníky nebo jsou smíšené.

Obsah

Horská služba ČR

Historie

Znak Horské služby ČR

Již v roce 1850 vznikla koncesovaná služba horských průvodců a nosičů, pro niž byla vyžadována znalost první pomoci.[1] V zimě 1900 proběhla v Krkonoších první organizovaná záchranná akce.[1] 24. března 1913 zahynuli v Krkonoších při závodě v běhu na 50 km Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Vrbata Hančovi při pokusu o jeho záchranu poskytl část svého oděvu, čímž obětoval i svůj život. Na jeho památku je 24. březen slaven jako Den Horské služby v ČR.[1] Před vznikem horské služby školili lékaři v poskytování první pomoci v horách místní hasiče, členy spolků zimních sportů a místní obyvatele.[1] Před zimou 1934 byl v Krkonoších vytvořen samostatný záchranný sbor o šesti oddílech (oddíl hasičů, oddíl učitelů lyžování a sportovní oddíly). 12. května 1935 byla založena jednotná organizace Horské služby v Krkonoších. Předsedou byl okresní hejtman ve Vrchlabí (tehdy jím byl Vladimír Záboj Vaina, který dřívě sehrál roli i v případu Hanče a Vrbaty[2]). Pro účely pomoci turistům bylo postaveno prvních pět stanic první pomoci.[1] [3] Po dobu Druhé světové války byla formálně činnost přerušena, fakticky však pokračovala. V září 1945 byla v Krkonoších obnovena Horská záchranná služba (HZS).[1] V následujících letech vznikly záchranářské spolky v dalších pohořích: [1]

V roce 1950 aktiv dobrovolných pracovníků HZS požádal o zařazení do Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport v Praze a byly schváleny stanovy HZS. Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport v roce 1957 byl transformován v Československý svaz tělesné výchovy, Horská služba do něj patřila i nadále.[1] 1. prosince 1954 vznikla jednotná celostátní Horská služba sloučením české Horské záchranné služby a slovenské Tatranské horské služby, dosavadní dobrovolné spolky byly rozpuštěny. Byly vytvořeny oblastní komise HS.[1] Od 21. června 1968 [4] byla československá Horská služba členem IKAR (Mezinárodní federace záchranných služeb) při UIAA (Union Internationale des Associations d´Alpinisme).[1] Od 1. 1. 1975 a poté znovu od roku 1986 měla Horská služba nový statut.[1] V roce 1969 byla struktura horské služby federalizována na českou a slovenskou část. V roce 1993 došlo k úplnému oddělení slovenské horské služby od české. Od roku 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR. Jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly jako občanská sdružení vlastní právní subjektivitu. V roce 2001 oblastní sdružení zanikla a Sdružení horských služeb ČR změnilo název na Horská služba České republiky, o. s. [1] Občanské sdružení bylo financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví ČR. Od roku 2004 převzalo garanci Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v rámci podpory cestovního ruchu a koncem roku 2004 zřídilo novou obecně prospěšnou společnost Horská služba ČR, o. p. s., která od 1. ledna 2005 převzala odpovědnost za činnost horské služby v České republice a má podle statutu za úkol spolupracovat s dosavadním občanským sdružením.[1]

Zákon o horské službě

Činnost horské služby zatím není upravena žádným zvláštním zákonem. Zákon o horské službě ČR je připravován od 90. let 20. století. Ve volebním období 1998–2002 byl v parlamentu dvakrát projednáván poslanecký návrh Zákona o horské službě ČR, který v obou případech předložili poslanci Vojtěch Filip (KSČM), Alena Svobodová (KSČM) a Michael Kuneš (ČSSD), v roce 2002 postoupil návrh zákona až do druhého čtení v Poslanecké sněmovně PČR. Zákon měl kromě povinností a způsobu financování Horské služby ČR upravovat i povinnosti návštěvníků horských oblastí, provozovatelů služeb a organizátorů sportovních a turistických akcí v horských oblastech. Horské službě návrh přiznával postavení horské stráže jako správního orgánu. Horské služby v jednotlivých horských oblastech měly mít vlastní subjektivitu, sdružovat je měla podle druhého návrhu státní příspěvková organizace Sdružení horských služeb ČR. Vláda s návrhy vyjádřila kvůli věcným i legislativně technickým vadám nesouhlas. Nesouhlas vyjádřily rovně oba poslanecké výbory, které návrh projednávaly.[5] V roce 2007 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR věcný návrh zákona o horské službě. Příprava však byla zastavena kvůli protichůdnosti stanovisek k návrhu a pracovní skupina MMR má předat do mezirezortního připomínkového řízení soupis problémových tezí, které po projednání mají být předloženy vládě k rozhodnutí.[6] V roce 2008 je připravována jak varianta, že by náklady na provoz Horské služby platil nadále stát, tak varianta, že by náklady byly účtovány osobám, které byly ošetřovány nebo v jejichž zájmu se uskutečnil jiný zásah (přijetí této varianty je nejpravděpodobnější), i další varianta, podle níž by provozovatelé lyžařských areálů povinně museli pojistit své návštěvníky. Zákon by určil povinnosti horské služby a vymezil oblasti její působnosti. [7] [8]

Organizační struktura a právní status

V Horské službě ČR pracuje v roce 2007 asi 100 profesionálních záchranářů [3], 350 dobrovolných a 60 čekatelů.[9] Profesionální členové patří pod organizaci Horská služba ČR, o. p. s. (obecně prospěšná společnost, IČ 27467759, ve statutu zapsán též anglický název Mountain Rescue Service), dobrovolníci pod občanské sdružení Horská služba České republiky, o. s. (IČ 00506311, založeno 25. června 1990). Statutárním orgánem o. p. s. je správní rada, nejvyšším orgánem o. s. je valná hromada. Ředitel o. p. s. používá tradiční označení Náčelník Horské služby ČR. Od roku 2006 je zřizovatelem Horské služby ČR, o. p. s. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,[3] a to na základě usnesení Vlády ČR č. 827 z 1. září 2004 a zakládací listiny MMR ČR z 19. listopadu 2004 a byla zapsána do rejstříku o. p. s. u Krajského soudu v Hradci Králové dne 21. prosince 2004. Pracovníci Horské služby nejsou veřejnými činiteli a nemají kontrolní ani sankční pravomoci. Tyto pravomoci mají například pracovníci správ národních parků (například KRNAP).[9] Republikovým náčelníkem Horské služby ČR, o. p. s. je Jiří Brožek.[3] Jediným statutárním zástupcem HS ČR, o. s. je předseda Rady HS ČR, o. s. i předseda rady oblasti Krkonoše Adolf Klepš. V roce 2007 působí Horská služba v Krkonoších, Jizerských, Krušných a Orlických horách, v Jeseníkách, v Beskydech a na Šumavě.[3] Sídlo má ve Špindlerově Mlýně, úřad, zabývající se ekonomickými a personálními záležitostmi, má v Praze v Zátopkově ulici.[9] Obecně prospěšná společnost i občanské sdružení se člení na 7 oblastí podle jednotlivých pohoří, základními jednotkami jsou okrsky.

Činnost

Týdně vyjedou pracovníci Horské služby v sezoně asi k 600 případům.[3] [8] Kromě poskytování první pomoci Horská služba také pravidelně sleduje lavinové nebezpečí a vývoj počasí a vydává odpovídající varování. Věnuje se preventivní a osvětové činnosti. Udržuje zimní tyčové značení (a pravděpodobně i Němé značky Krkonoš), zatímco běžné turistické značení zřizuje a udržuje Klub českých turistů a v Krkonoších na základě dohody s KČT správa KRNAP. K výjezdům používají pracovníci sněžné skútry (od roku 1967 [1]), lyže, svozné saně, záchranářské psy, horolezeckou výstroj atd. Zásahy účtuje Horská služba pouze zahraničním turistům.[9] [8] Horská služba ČR nemá jednotné telefonní číslo [3] (kromě standardních 9ciferných telefonních čísel lze použít číslo záchranné služby 155, přes polský signál číslo 112).

Stanice

Zásahové vozidlo Horské služby v ČR - Volkswagen Tranporter T5
Záchranné vozidlo Horské služby v Jeseníkách

Krkonoše

Celoroční:

Pouze v zimním období:

Jizerské hory

Krušné hory

Denně:

Pouze v létě:

Pouze v sobotu a neděli:

Šumava

Pouze v sobotu a neděli:

Orlické hory

Jeseníky

Sidlo Horské služby v Ramzové

Beskydy

Pouze v sobotu a neděli:

Slovensko

Na Slovensku počítají tradici horské záchranářské činnosti od záchranné akce v roce 1771, kdy občan Matejoviec Papirus zahynul při hledání pokladu poblíž Zeleného plesa ve Vysokých Tatrách.[4] Roku 1873 vznikl turistický Uherský karpatský spolek se sídlem v Kežmaroku, který určil i kvalifikaci a povinnosti horských vůdců.[4] Roku 1913 vznikl ve Vysokých Tatrách Dobrovoľný záchranný komitét.[4] V roce 1920 vznikl Klub slovenských turistů a ten v roce 1923 zorganizoval Sbor tatranských horských vůdců a v roce 1933 Sdružení pro záchrannou službu, které se v roce 1937 přeměnilo na Spolek záchranné služby v Tatrách. Ve 40. letech působil ve Vysokých Tatrách Záchranářský sbor Klubu slovenských turistů a lyžařů.[4] 20. ledna 1950 vznikla profesionální Tatranská horská služba. 10. října 1950 Úřad cestovního ruchu zřídil Horskou zdravotní záchrannou službu.[4] Dalším mezníkem byl vznik jednotné československé Horské služby 1. prosince 1954. Dosavadní dobrovolná sdružení byla rozpuštěna. Tatranští pracovníci jsou však přitom začleněni do struktur správy TANAP.[4] V roce 1990 se rozdělila HS na Slovensku, v níž zůstali dobrovolníci, od HS TANAPu, v níž zůstali profesionální pracovníci. HS na Slovensku se začlenila do nově vzniklé tělovýchovné organizace Slovenské združenie telesnej kultúry. V roce 1993 se v souvislosti se zánikem Československa rozděluje i horská služba. Od 1. ledna 2003 dochází k rozdělení horské služby na dobrovolnou a profesionální organizaci. Veškeré nemovitosti zůstaly občanskému sdružení, to však přišlo o všechny stálé zaměstnance. Státní příspěvková organizace Horská záchranná služba byla zřízena Ministerstvem vnitra SR na základě zákona č. 544/2002 Z. z., o Horskej záchrannej službe, a její činnost upravuje též zákon č. 129/2002 Sb., o integrovanom záchrannom systeme. Sídlí v Popradě. Novelou č. 519/2007 Z. z. byly s účinností od 1. ledna 2008 z povinnosti uhradit náklady spojené se záchrannou činností nebo s pátráním po osobě osvobozeny nezletilé a nesvéprávné osoby. Územní hranice působnosti HZS s účinností od 1. listopadu 2007 vymezuje vyhláška č. 469/2007 Z. z. Vedle státní příspěvkové HZS nadále působí též občanské sdružení Horská služba (navazující na původní Horskou službu a strukturované na oblasti podobně jako HZS) a dobrovolnická Tatranská horská služba, která má asi 100 členů.

Soubor:Defender - HS Slovakia.JPG
Vozidlo Horské služby na Slovensku

Horská záchranná služba se člení na oblasti:

Ohlasy v umění

Náčelníkem horské služby byl Luboš, postava z filmů Marie Poledňákové Jak dostat tatínka do polepšovny a Jak vytrhnout velrybě stoličku.

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 Historie Horské služby, Horská služba ČR
  2. ↑ [1]
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 Náčelník Horské služby: Usilujeme o jednotné telefonní číslo, shrnutí on-line diskuse s náčelníkem HS Jiřím Brožkem idnes.cz, 3. 1. 2008, Pavel Eichler, Čeněk Třeček
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 50 rokov Horskej služby na Slovensku, 3. 11. 2004
  5. ↑ Návrh zákona o Horské službě ČR, sněmovní tisk 350, 3. volební období PSP ČR, 9. 9. 1999, zamítnut v 1. čtení 17. 5. 2000
    Návrh zákona o Horské službě ČR, sněmovní tisk 1030, 3. volební období PSP ČR, 29. 8. 2001, po obecné rozpravě ve druhém čtení 31. 1. 2002 vrácen výborům k novému projednání.
  6. ↑ Horská služba rekapituluje letní sezónu a připravuje se na zimu, 6. 11. 2007, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor komunikace
  7. ↑ Horská služba rekapituluje letní sezónu a připravuje se na zimu, Ministerstvo pro místní rozvoj, 6. 11. 2007
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 Jan Vaca: Budeme za záchranu v horách platit?, MF Dnes, 9. 1. 2008, str. A2
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 9,3 Hostem iDNES.cz byl náčelník Horské služby, Idnes.cz, on-line rozhovor Osobnost na síti, 3. 1. 2008

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Horsk%C3%A1_slu%C5%BEba“