Beskydy
Z Multimediaexpo.cz
Beskydy (polsky Beskidy, německy Beskiden) jsou pohoří nacházející se na severovýchodní Moravě v oblasti Valašsko, na jihovýchodě českého Slezska, v jižním Polsku, na severním Slovensku v části Oravy. Beskydy jsou většinou zalesněné pohoří s oblými vrcholy, jen občas vystupují skály na povrch. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1725 m) ležící na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd.
Obsah |
Geografie
Obecně mají Beskydy ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace. V mapě členění Beskyd chybí zaznačené Těšínské (Slezské) Beskydy.
Osídlení
Členitá beskydská krajina je poměrně hustě zalidněná, nejvíce v Polsku, kde se pole a lidská obydlí nacházejí i ve vysokých polohách. Typická jsou roztroušená obydlí, samoty jsou většinou pojmenovány podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soustředěna do kotlin, například Čadca, Żywiec nebo Gorlice. Komunikačně jsou Beskydy obtížný terén, dopravně jsou využívány průsmyky Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský.
Členění
Česko
Moravskoslezské Beskydy se vypínají nad Frenštátskou brázdou, ohraničeny jsou z jihu brázdou Rožnovskou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě skupiny. Na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská pahorkatina. Od ní je Smrk oddělen hlubokým údolím Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pokračuje pohoří skupinou Vsetínské vrchy (Vysoká, Vsacká Tanečnice), které charakterizují povlovné svahy a celkově jde o krajinu s mírnými, měkkými tvary. Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Klečský Javorník, Hostýn), spadající celkem prudce k severu.
- Významné vrcholy
- Lysá hora (1 323 m)
- Smrk (1 276 m)
- Kněhyně (1 257 m)
- Travný (1 203 m)
- Radhošť (1 129 m)
- Ropice (1 083 m)
- Magurka (1 067 m)
- Vysoká (1 042 m)
- Javorový vrch (1 032 m)
Polsko
Rozdělení Polských Beskid:
- Beskidy Zachodnie (západní)
- Beskid Śląski (Skrzyczne,1 257 m)
- Beskid Mały (Czupel,933 m)
- Kotlina Żywiecka
- Beskid Żywiecki (Babia Góra, 1 725 m)
- Beskid Makowski (Lubomir, 904 m)
- Beskid Wyspowy (Mogielica, 1 170 m)
- Kotlina Rabczańska
- Gorce (Turbacz, 1 310 m)
- Beskid Sądecki (Radziejowa, 1 262 m)
- Beskidy Środkowe (centrální, v Polsku zaujímají plochu 2 100 km²)
- Beskid Niski – najwyższy szczyt Lackowa (997 m n.p.m.)
- Beskidy Wschodnie (východní)
- Góry Sanocko-Turczańskie
- Bieszczady Zachodnie (Bieszczady, Tarnica, 1 346 m)
- Bieszczady Wschodnie (Pikuj, 1 405 m)
- Beskidy Brzeżne
- Beskidy Pokucko-Bukowińskie
Příroda
Flora
Svahy jsou poměrně strmé, a tak se v údolích horských říček tvoří malé vodopády a peřeje. Blízko Pusteven jsou v rašeliništi dvě malá jezírka. Na vrcholku Lysé hory je přírodní rezervace (kosodřevina, jedlobukové lesy). Na svazích Radhoště jsou dvě přírodní rezervace (jedlobukový prales).
V Beskydech je bohaté zastoupení středoevropské flory a fauny:
- Spodní pásmo lesů
- buk (Fagus sylvatica)
- jedle (Abies alba)
- javor klen (Acer pseudoplatanus)
- karpatský smrk (Picea abies)
- Pásmo subalpinské (v Beskydech 190 - 1650 m)
- jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)
- zakrslý smrk
- Pásmo alpinské (pouze na vrcholu Babia hora nad výškou 1650 m)
- sítina trojklanná (Juncus trifidus)
- kostřava tmavá (Festuca supina)
- kostřava karpatská
- psineček alpský
Fauna
- Zvěř
V Beskydech se vyskytuje typická horská a lesní zvěř jako např.: jelen, prase divoké, liška, kuna, jezevec, medvěd, vlk, rys či kočka divoká
- Ptáci
Z ptáků zde můžeme vidět létat: sýkora, drozd, datel, tetřev hlušec, orel křiklavý, orlík krátkoprstý, káně lesní, krkavec, jeřábek lesní a výr velký
- Plazi
Z obojživelníků a hadů zde žijí: mlok skvrnitý, čolek horský, Kuňka žlutobřichá, zmije obecná, užovka hladká a slepýš
- Ryby
V jezerech, nádržích a vodních tocích je mnoho druhů ryb: kapr, karas obecný, parma, lipan podhorní, pstruh obecný potoční. Mimo tyto živočichy zde nalezneme na 3 000 druhů hmyzu.
Ochrana přírody
V Beskydech se nachází mnoho chráněných přírodních rezervací, oblastí a několik národních parků:
- Babiogórski Park Narodowy (Polsko)
- Gorczański Park Narodowy (Polsko)
- Magurski Park Narodowy (Polsko)
- Bieszczadzki Park Narodowy (Polsko)
Podnebí
Velký vliv na klimatické rozdíly má různá nadmořská výška kraje a expozice svahů hor. Od západu k východu přibývá srážek. V Beskydech dosahují průměrné roční srážky kolem 1 400 mm. Sníh se v horských oblastech udrží 4-5 měsíců.
Vodstvo
Vzhledem k tomu, že se díky flyšovému složení podloží zde střídají propustné a nepropustné vrstvy, jsou zdejší prameny poměrně chudé na vodu a vodní toky mívají nevyrovnané vodní stavy. Proto také obě Bečvy jsou sjízdné pro vodáky pouze za vysokého stavu vody. Jako nádrž pitné vody slouží obyvatelstvu přehrady: Šance (337 ha), Morávka (80 ha) a Fryštácká přehrada (48 ha). K rekreaci a vodním sportům se využívají přehradní nádrže Bystřice a u Horní Bečvy (15 ha). Jako protipovodňová byla vybudována přehradní nádrž u Luhačovic (též k rekreačním účelům). Polskou část Beskyd odvodňuje řeka Soła. Největší vodní plochou polské části Beskyd je Jezioro Żywieckie (341 m n. m., délka 8 km, šířka 2 km, hloubka 20 m). Na Slovensku je významným tokem Beskyd řeka Orava a největší vodní plochou vůbec celých Beskyd je vodná nádrž Orava (35 km²)
Turismus
Turisticky i rekreačně jsou Beskydy atraktivní území. Přírodně nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervací a národních parků, to jsou Babia Góra, Gorce, Magura a Bieszczady. Mezi zimní střediska patří Pustevny, Bumbálka. Významná sídla oblasti jsou Rožnov pod Radhoštěm (proslavený především historickým stylovým skanzenem), Frenštát pod Radhoštěm (skokanské můstky) , Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (hraniční přechod). V Polsku potom hlavně město Żywiec.
Související články
Externí odkazy
- Portál věnovaný pouze regionu Beskydy - česky
- Stránky euroregionu Beskydy - slovensky
- Komplexní informace o pohoří Beskydy - polsky
- Turistické informace a fotografie z Beskyd
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |