Medvědovití

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)


Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Mezi medvědy najdeme největší šelmu vůbec, je jím poddruh medvěda hnědého – kodiak, který ve vztyčené pozici na zadních nohou dosahuje výšky až 3,5 m.

Obsah

Anatomie

Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20% větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.

Potrava

Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule.Výhradně na maso se specializuje jen medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne a na rostlinou stravu se zaměřují více, než ostatní šelmy, a proto tráví mnohem více času krmením.

Původ

Předkem současných medvědů je oligocenní šelma rodu Cephalogale, dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V té době měli ještě všichni předchůdci medvědů dlouhý ocas a dosahovali podobných rozměrů. V průběhu evoluce zvětšovali medvědi postupně své rozměry, až se nakonec stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.

Klasifikace

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Medv%C4%9Bdovit%C3%AD“