Vojenský újezd Libavá
Z Multimediaexpo.cz
Vojenský újezd Libavá je vojenským újezdem o rozloze 327,2382 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů. Sídlem újezdního úřadu je Město Libavá.
Obsah |
Historie
Vznik a vysídlení
Vojenský újezd vznikl dne 1. října 1946 na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení „vojenského výcvikového prostoru Libavá“. Jeho součástí se stala celá katastrální území 24 obcí (16 ze správního okresu Moravský Beroun, přičemž Nové Oldřůvky dnes už součástí Újezdu nejsou; 1 ze správního okresu Šternberk; 4 ze správního okresu Hranice; 3 ze správního okresu Olomouc). Ve všech zdejších obcích do té doby žili téměř výhradně Němci, kteří byli v roce 1946 nuceně vysídleni, poté následovalo také vysídlení českých přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od r. 1945.
Chátrání
V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.
Pobyt sovětských vojsk
Po okupaci sovětskou armádou v roce 1968 byl vojenský prostor Libavá společně s vojenskými prostory Milovice a Ralsko postoupen sovětské Střední skupině vojsk. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda.
Obyvatelstvo
Vojenský prostor Libavá je ze všech vojenských újezdů nejobydlenější. Nerespektování práv obyvatel vojenských újezdů (právo na místní samosprávu a právo vlastnit majetek) se před rokem 2007 několik let systematicky věnovala senátorka Jitka Seitlová, zejména v souvislosti s vojenským újezdem Libavá, kde začátkem roku 2007 žilo nejvíce, tedy 1174 obyvatel. Tři závažné podněty týkající se závažného porušování zákonů se potvrdily, jeden z nich se týkal nezákonného zahrabání bojových ochranných látek. Některé podněty se týkaly podezřelých okolností pořádání honů zvěře, neevidovaných a nezpoplatněných. Pro své snahy nenalezla širokou podporu ani u obyvatel vojenských újezdů (podle průzkumu z roku 2002 pořádaného armádou vyjádřilo 64 % obyvatel VÚ Libavá spokojenost se životem v újezdu), ti si však za ní chodili stěžovat neformálně soukromě, s obavou z prozrazení. Vyjádřila však vůli zabývat se problémem i z pozice zástupkyně veřejného ochránce práv, do které byla mezitím jmenována.[1][2]
Historické obce
z někdejšího politického okresu Moravský Beroun
- Olověná (původně Barnov)
- Čermná, název katastrálního území však zněl Čermná u Města Libavá
- Heroltovice
- Údolná (původně Keprtovice)
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá (katastrální území Dřemovice, Předměstí Libavá a Město Libavá)
- Milovany
- Nová Ves nad Odrou (název katastrálního území však zněl Nová Ves u Města Libavá)
- Olejovice
- Rudoltovice
- Smilov, název katastrálního území však zněl Smilov u Města Libavá
- Stará Voda
- Velká Střelná
- Vojnovice
- Mastník, název katastrálního území však zněl Mastník u Města Libavá (původně Zigartice)
- téměř celé Nové Oldřůvky, jejichž nepatrná část je dnes součástí města Budišov nad Budišovkou
z někdejšího politického okresu Šternberk
z někdejšího politického okresu Hranice
- Heřmánky, název katastrálního území však zněl Heřmánky u Města Libavá
- Kozlov, název katastrálního území však zněl Kozlov u Města Libavá
- Ranošov
- Slavkov, název katastrálního území zněl Slavkov u Města Libavá
z někdejšího politického okresu Olomouc-venkov
Územní členění
Katastrální území
V nedávné době došlo na území vojenského újezdu ke katastrální reformě, takže se dnes území újezdu dělí namísto 25 už jen na 5 katastrálních území, kterými jsou:
- Čermná u Města Libavá
- Město Libavá
- Rudoltovice
- Slavkov u Města Libavá
- Velká Střelná
Místní části
- Heroltovice
- Kozlov
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá
- Slavkov
Základní sídelní jednotky
Na území vojenského újezdu se v současné době nachází 8 základních sídelních jednotek, kterými jsou:
- Čermná
- Heroltovice
- Kozlov
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá
- Rudoltovice
- Slavkov
- Velká Střelná
Reference
- ↑ sada článků Tady vládne jen armáda, Život jako v gubernii, Stála jsem sama proti Goliášovi, říká Seitlová, MF Dnes, 28. 3. 2007, str. A10, autor Luděk Navara
- ↑ Senátoři jsou připraveni obrátit se kvůli Libavé na Ústavní soud, Český rozhlas, zprávy 3. 11. 2001: „Senátoři Jitka Seitlová (ODA) a František Mezihorák (ČSSD) jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud kvůli vojenskému újezdu Libavá. (…) Armáda a ministerstvo obrany podle jejich názoru rozjely proti snahám senátorů mohutnou kampaň.“
Senátoři pochybují o Tvrdíkově plánu na oživení újezdu Libavá, Český rozhlas, zprávy 27. 10. 2001
Externí odkazy
Heroltovice |
Kozlov |
Luboměř pod Strážnou |
Město Libavá |
Slavkov
zaniklé:
Nepřívaz | Olejovice | Smilov | Stará Voda | Velká Střelná
a další...
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |