Organokovová chemie
Z Multimediaexpo.cz
Organokovová chemie studuje chemické sloučeniny obsahující vazbu mezi atomem uhlíku a kovu. Některé sloučeniny řazené mezi organokovy, ale tuto podmínku nesplňují. Proto existuje i alternativní definice, podle které organokovové sloučeniny obsahují kovalentní vazbu mezi kovem a jiným prvkem. Organokovová chemie je přechodem mezi organickou a anorganickou chemií. Důležitými skupinami organokovových sloučenin jsou karbonyly kovů, metaloceny (např. ferocen) a karbeny. Jako kov může v těchto sloučeninách vystupovat i křemík, arsen nebo bor. Organokovové sloučeniny nacházejí široké využití jako katalyzátory, např. při zpracování ropy nebo výrobě polymerů.
Rozdělení organokovových sloučenin dle vázaného kovu
- organohořečnaté (Grignardova činidla)
- organolitné
- organoolovnaté
- organozinečnaté
Důležitá data
- 1760 Louis Claude Cadet de Gassicourt zkoumal soli kobaltu a izoloval cacodyl z minerálů cobaltu obsahujících arsen
- 1827 Zeise připravil tzv. Zeiseho sůl
- 1863 Charles Friedel a James Craft připravili organochlorosilany
- 1890 Ludwig Mond objevil karbonyl niklu
- 1899 První zmínka o Grignardových reakcích
- 1900 Paul Sabatier se pokouší hydrogenovat organické sloučeniny pomocí kovových katalyzátorů.
- 1912 Nobelova cena pro Victora Grignarda a Paula Sabatiera
- 1930 Henry Gilman připravuje organokupráty lithia
- 1963 Nobelova cena pro Karla Zieglera a Giulia Natta za Ziegler-Nattovy katalyzátory
- 1973 Nobelova cena pro Geoffreye Wilkinsona a Ernst Otto Fischera za sendvičové komplexy
- 2005 Nobelova cena pro Yvese Chauvina, Roberta Grubbse a Richarda Schrocka za disproporcionaci alkenů katalyzovanou kovy
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |