North American P-51 Mustang
Z Multimediaexpo.cz
| P-51 Mustang | ||
| ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | North American Aviation | |
| Konstruktér | ||
| První let | 26. října 1940 | |
| Zařazen | 1942 | |
| Vyřazen | 1957 (národní letecká garda) | |
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 15 875 ks | |
| Varianty | Twin Mustang | |
| Uživatel | USAAF | |
North American P-51 Mustang byl jednomístný stíhací letoun dlouhého doletu, který během druhé světové války sloužil na straně spojenců; během ní se stal nejúspěšnějším stíhačem.
Většinou doprovázel bombardéry při náletech na Německo a spojencům pomohl získat vzdušnou převahu. Byl nasazen i v Tichomoří proti Japonsku.
Korejskou válku stroj začal jako hlavní stíhačka a bitevní letoun spojenců, ale na jejím konci byl nahrazen proudovými letouny. Nicméně v některých letectvech Mustang sloužil ještě na začátku 80. let a několik jich létá dodnes jako akrobatické letouny.
Mustang byl původně vyvinut pro britské královské letectvo, protože nemělo dostatek strojů proti Luftwaffe. Firma North American měla tedy licenčně stavět letouny Curtiss P-40, ale nakonec navrhla, že během krátké doby navrhne vlastní letoun a Britové souhlasili.
První letoun vzlétl 26. října 1940, 178 dní po objednávce. Konstrukce prototypu byla výborná, byl použit nový laminární profil křídla, který byl větší při zachování stejné velikosti draku letounu, vešel se do něho celý podvozek, zbraně s municí i palivové nádrže. Nevýhodou byl motor Allison, který měl ve větších výškách nízký výkon a tak RAF stroje používala jen na průzkum. Americké letectvo zařadilo variantu A-36 jako bitevní letoun.
Britové pak do verze P-51A zamontovali svůj motor Merlin a výkony letounu, jako rychlost a stoupavost, výrazně vzrostly. Letouny byly poté sériově vyráběny jako P-51B a C s těmito motory, které v licenci stavěla firma Packard. Letouny, díky svému doletu, dokázaly letět s bombardéry nad Berlín a zpět. Následovaly verze D a K, které měly snížený hřbet a kapkovitý kryt kabiny, který zlepšil výhled, navíc mohly nést i přídavné nádže, což zvýšilo už tak velký dolet. Vrcholem válečné produkce byla verze H, která byla skoro o půl tuny lehčí než verze D a dosahovala rychlosti až 784 km/h, čímž se letoun stal nejrychlejším na straně spojenců. Další variantou byl dvoutrupý Twin Mustang.
Po válce letoun sloužil asi v 55 zemích; bojoval např. na straně Izraele ve válce za nezávislost a suezské krizi proti arabským armádám.
Nebo v roce 1962 během indonézské invaze na nizozemskou Novou Guineu.
Obsah |
Specifikace (P-51D)
Technické údaje
- Osádka: 1
- Rozpětí: 11,28 m
- Délka: 9,83 m
- Výška: 4,17 m
- Nosná plocha: 21,65 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 3 232 kg
- Vzletová hmotnost: 4 585 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 5 488 kg
- Pohonná jednotka: kapalinou chlazený vidlicový dvanactiválec Packard V-1650-7 (licence britského motoru Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1720 hp (1282,6 kW)
- Geometrická štíhlost křídla: 5,88
Výkony
- Maximální rychlost: 703 km/h ve výšce 7 620 m
- Cestovní rychlost: 580 km/h
- Pádová rychlost: 160 km/h
- Dostup: 12 770 m
- Počáteční stoupavost: 17,7 m/s
- Dolet: 1 530 km (s palivem jen ve vnitřních nádržích)
- Dolet: 3 700 km s přídavnými nádržemi
Výzbroj
- 6× kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 nábojů)
- Max. 907 kg pum (dvě po 1000 librách) na závěsnících pod křídlem
- 6 raket HVAR kalibru 127 mm
Externí odkazy
- North American P-51 Mustang (anglicky)
- Classicwarbirds.co.uk – North American P-51 Mustang (anglicky)
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |