V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Měsíc (satelit)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 13. 8. 2021, 08:13; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi

Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je vesmírné těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.

V naší Sluneční soustavě bylo dosud objeveno přinejmenším 154 měsíců (stav k červnu 2005) a předpokládá se, že také kolem planet jiných hvězd obíhá mnoho dalších. Typicky velcí plynní obři mívají rozsáhlý systém měsíců. Merkur a Venuše nemají žádné měsíce, Země jeden velký měsíc, Mars dva drobné měsíce.

Pluto – nyní již zařazované mezi trpasličí planety – má velkého souputníka zvaného Charon (takže systém Pluto–Charon je občas považován za dvojplanetu) a dva malé měsíce.

Obsah

Původ

U většiny měsíců se předpokládá, že se zformovaly v počátcích vývoje sluneční soustavy v téže části smršťujícího se protoplanetárního disku jako jejich planeta. Z tohoto standardního modelu formování měsíců však existuje mnoho známých nebo teoreticky předpovězených výjimek a variant. O některých měsících se soudí, že jde o zachycené cizí objekty (např. asteroidy), jindy by mohlo jít o fragmenty větších měsíců rozdrcených mohutnými srážkami nebo (v případě pozemského Měsíce) část planety samotné vyvržená na oběžnou dráhu mohutnou srážkou. Jelikož je většina měsíců známá jen prostřednictvím vzdálených pozorování pomocí sond nebo dalekohledů, teorie o jejich původu jsou stále nejisté.

Fyzikální charakteristiky

Většina měsíců ve Sluneční soustavě má vzhledem ke své planetě vázanou rotaci; otáčí se k ní tedy stále stejnou stranou. Výjimkou naopak je Saturnův měsíc Hyperion, který rotuje chaoticky díky působení vnějších vlivů.

Žádný měsíc nemá své vlastní měsíce, protože slapové vlivy planety způsobují v oběžné dráze kolem nich nestability. Na druhé straně má několik měsíců průvodce ve svých Lagrangeových bodech (například Saturnovy měsíce Tethys a Dione).

Objev Idina měsíce Dactyla naznačil, že také některé planetky mohou mít měsíce. Některé z nich jako Antiope jsou dvojité asteroidy skládající se ze dvou téměř stejných těles. Doposud bylo objeveno 62 potvrzených nebo předpokládaných případů asteroidů s průvodci (květen 2005).

Měsíce ve sluneční soustavě

Největšími měsíci ve sluneční soustavě (většími než 3000 km v průměru) jsou pozemský Měsíc, Jupiterovy galileovské měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto, Saturnův měsíc Titan a Neptunem zachycený měsíc Triton. Menší měsíce najdete u příslušných planet.

Srovnávací tabulka řadící měsíce ve sluneční soustavě podle jejich průměru, obsahující také sloupec pro důležité asteroidy, planety a objekty Kuiperova pásu.

Průměr (km) Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Jiná tělesa
5000-6000

Ganymed Titan



4000-5000

Callisto



Merkur
3000-4000 Měsíc
Io

Europa






2000-3000




Triton
Pluto
1000-2000



Rhea

Japetus
Dione
Tethys

Titania
Oberon
Umbriel
Ariel



90377 Sedna

90482 Orcus
50000 Quaoar
20000 Varuna
28978 Ixion

100-1000

Himalia

Amalthea

Enceladus

Mimas
Hyperion
Phoebe
Janus
Epimetheus
Prometheus

Miranda

Sycorax
Puck
Portia

Proteus

Nereida
Larissa
Galatea
Despina


Charon
1 Ceres

2 Pallas
3 Juno
4 Vesta
(a mnoho jiných)

50-100

Thebe

Elara
Pasiphae

Pandora Caliban

Julie
Belinda
Cressida
Rosalinda
Desdemona


Naiada
S/2002 N 4


Nix
Hydra


(Příliš mnoho pro výčet)

10-50
Phobos

Deimos

Carme

Metis
Sinope
Lysithea
Ananke
Leda
Adrastea

Siarnaq

Atlas
Helene
Albiorix
Telesto
Pan
Paaliaq
Calypso
Ymir
Kiviuq
Tarvos
Ijiraq

Ofelie

Kordelie
Setebos
Prospero
Stephano
S/1986 U 10
S/2001 U 2
S/2001 U 3
S/2003 U 3
Trinculo
S/2003 U 1
S/2003 U 2

S/2002 N1

S/2002 N 2
S/2002 N 3
S/2003 N 1


(Příliš mnoho pro výčet)
méně než 10 3753 Cruithne¹
Přinejmenším 47,
podívejte se na
Jupiterovy
měsíce
.
Erriapo

Narvi
Skadi
Mundilfari
Suttung
Thrym
Pallene (S/2004 S 2)
Methone (S/2004 S 1)




(Příliš mnoho pro výčet)

¹ Je sporné počítat Cruithne jako skutečný měsíc; byl zde zařazen především pro srovnání. Není gravitačně vázán k Zemi; pohybuje se jako asteroid po heliocentrické oběžné dráze v rezonanci 1:1 se Zemí. Podobné chování má i asteroid 2002 AA29.

Kromě měsíců různých planet existuje ještě 38 potvrzených a 24 předpokládaných měsíců asteroidů (stav k 10. květnu 2005).

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Měsíc (satelit)
Sluneční soustava
            Hlavní tělesa Sluneční soustavy

SluncePlanetaMerkur • Venuše • Země • Mars • Jupiter • Saturn • Uran • Neptun •

Trpasličí planety

Planetka • PlutoidyPluto • Ceres • Eris • Haumea • Makemake

  Měsíce sluneční soustavy

MěsícMarsovyasteroidníJupiterovy • Saturnovy • Uranovy • Neptunovy • Plutovy

Hlavní pás planetek

MeteoroidykometyOortův oblakHillsův oblak • Kuiperův pás • Transneptunická tělesa • Sluneční vítr