V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Štoky

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 18. 4. 2023, 14:15; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Štoky (něm. Stecken) jsou městys v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Do vysídlení německého obyvatelstva bylo součástí tzv. jihlavského jazykového ostrova.

  • Ke dni 28. února 2007 zde žilo 1 610 obyvatel.
  • Ke dni 1. ledna 2022 zde žilo 1 950 obyvatel.

Obsah

Historie

Území obce Štoky bylo osídleno pravděpodobně před koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu. Souvislé osídlení oblasti se datuje do 12. a 13. století, kdy do oblasti začali pronikat němečtí kolonisté z Bavorska. Velkým impulzem pro místní rozvoj byl poté objev drahých kovů v oblasti (stříbra). První písemný záznam o obci je z roku 1347, kdy jsou Štoky doloženy jako farní ves. V následujících letech byla v obci doložena funkce rychtáře (1365) a kostel postavený v gotickém slohu (1372). Oblast Štoků a později samotná ves byla postupně v držení Řádu německých rytířů, benediktinů (?), premonstrátů (?) a pánů z Lichtenburgu.

Ve 20. letech 15. století zasáhly obec husitské bouře a od roku 1436 jsou zde jako držitelé doloženi Trčkové z Lípy. Za jejich držby získaly Štoky v 16. století celou řadu práv, mnohdy stvrzených samotným panovníkem - povýšení na městečko (?), konání jarmarků, právo používat pečeť, právo soudní etc. Oblast byla také zasažena reformačním hnutím. Krutou daň si na Štokách vybrala třicetiletá válka v 17. století - oblast byla zcela zpustošena a vylidněna, v letech 1624/1625 je v obci zaznamenán pouze kostel a panský dvůr. Noví osídlenci se v obci objevili již krátce po roce 1650, s nimi jsou doloženy vznikající cechy např. punčochářský a konání výročních trhů. Významným se pak pro obec stalo až 18. století, kdy je obec zmiňována jako poštovní stanice. Po roce 1740 byla budována erární silnice Praha–Vídeň, která vsí procházela. Kolem roku 1760 byl vybudován štocký zámek ve stylu pozdního baroka. V okolí obce se také konaly vojenské manévry, jichž se osobně účastnil císař Josef II. Obci byly tehdy (již poněkolikáté) potvrzena privilegia a výsady a byla povýšena na městečko (1766). Významnou regionální událost pak přinesl až rok 1805 kdy počátkem prosince došlo v okolí k bitvě u Štoků mezi bavorským zadním vojem francouzského vojska a Rakušany, kteří nestihli bitvu u Slavkova. V trojím střetu zvítězili nakonec Rakušané, ztráty na obou stranách byly asi 1600 mužů.

V průběhu 19. století se pak čile rozvíjel kulturní a společenský život, ačkoli byla obec z větší části německá (ještě v roce 1900 má se svou částí Zvojenovem 167 domů a 149 obyvatel českých a 1179 německých.),[1] projevilo se v druhé polovině 19. stol. také české obyvatelstvo - roku 1880 byla založena česká „Beseda“. Činnost českých i německých spolků v obci zcela zanikla v průběhu první světové války 1914–1918. 28. října 1918 byla vyhlášena ČSR, což se projevilo i ve Štokách, hned následujícího roku zahájila provoz česká škola. V letech 1935–1937 byla vybudována nová školní budova, v níž se vyučuje dodnes. Meziválečná kultura v obci byla bohatá, opět vznikla celá řada spolků a politických sdružení. V souvislosti s rokem 1938 zasáhla obci mobilizace, po Mnichově se však všichni povolaní vrátili zpět domů. Ve dnech 14. a 15. března 1939 byla obec a její instituce zabrána místními Němci a poté německou armádou. V průběhu války došlo pak k zatčení, věznění a dokonce i popravám několika štockých občanů. V květnu 1945 byla obec i s okolím po krátkém boji s nacisty osvobozena. Následovalo shromáždění a vysídlení naprosté většiny Němců. Po únorovém převratu roku 1948 bylo založeno JZD a zlikvidováni všichni živnostníci a samostatní zemědělci. Nastala doba kolektivního zemědělství a budování staveb podporujících jeho údajný rozvoj. Roku 1968 se obyvatelstvo postavilo proti okupaci ČSSR zeměmi Varšavské smlouvy. Po listopadu 1989 začala v obci vznikat občanská sdružení, formovaly se základny politických stran. Do druhé poloviny 90. let nastal dočasný útlum stavebních činností a zastavil se i růst populace. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2] V letech 2006-2010 působil jako starosta Zdeněk Novák, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Královec.

Vývoj počtu obyvatel Štok[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2652 2719 2450 2331 2244 2286 2129 1668 1803 1638 1542 1492 1475

Současnost

V současnosti se obec dynamicky rozvíjí (v souladu s územním plánem). Bylo zřízeno několik nových stavebních ploch, které jsou určeny pro výstavbu rodinných domků. Po roce 2000 byl v obci zbudován Dům s pečovatelskou službou. Dnes probíhají práce na stavbě nového zdravotního střediska, které nahradí stávající zastaralou budovu. Obnovuje se kanalizační systém. Po dokončení řady rodinných domů se opět pozvedla i populace Štoků a okolí.

Pamětihodnosti

  • Barokní socha sv. Jana Nepomuckého
  • Kamenná soška „Rolandův sloup“
  • Kamenný kříž
  • Kamenný náhrobník ve zdi kostela
  • Zděná kaplička na okraji lesa směrem na Dobronín
  • Kostel svatého Jakuba Většího
  • Kamenný reliéf kříže
  • Starý hřbitov s kamennou kašnou

Publikace o obci Štoky

  • Kapitoly z historie Štoků - vydáno při příležitosti oslavy 650. výročí vzniku (prvního dokladu) obce roku 1997.

Místní části

  • Štoky
  • Petrovice
  • Pozovice
  • Smilov
  • Studénka

Reference

  1. ↑ heslo Štoky in Ottova encyklopedie in: Seznam encyklopedie, dostupné online
  2. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.  


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Štoky
Městys Štoky

Petrovice • Pozovice • Smilov • Studénka • Štoky

  Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod  

Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0toky“