Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Vilémov (okres Havlíčkův Brod)

Z Multimediaexpo.cz


Vilémov, pro rozlišení označovaný i jako Vilémov u Golčova Jeníkova, je městys v okrese Havlíčkův Brod, kraji Vysočina. Leží pod Železnými horami na okraji Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 358 m n. m. V roce 2003 byl vyhlášen celostátním vítězem 9. ročníku soutěže „Vesnice roku“ [1] a o rok později se umístil na druhém místě v podobné soutěži , tentokrát v evropském formátu. Spádovým městem Vilémova je téměř třítisícové město Golčův Jeníkov, vzdálené od městyse 5 kilometrů. Obcí s rozšířenou působostí je pro Vilémov město Chotěboř.

Obsah

Hospodářství

Městys Vilémov je převážně zemědělský a má 7 katastrálních území, na nichž hospodaří zemědělské obchodní družstvo a 6 soukromých zemědělců. Závod Antikoro zaměstnává asi 60 lidí a vyrábí struhadla, lopatky a poštovní schránky a další sortiment pro domácnost. Vedle dvou velkých podniků sídlí v městyse i řada dalších menších živnostníků, kteří působí v oblasti truhlářství, řeznictví nebo sklářství. Samozřejmostí je i dostatečná vybavenost v rámci služeb, např. kadeřnictví, autoopravna apod. V městyse sídlí dále zdravotní středisko, poštovní úřad či místní knihovna. Gastronomické služby zajišťují dvě hospody (Pension U Mnicha a Velká hospoda) a několik dalších obchodů. V místní části Klášter sídlí mateřská a základní škola s tělocvičnou a posilovnou. Centrem kulturního dění je kulturní dům a nově zrekonstruovaný sál v místní hospodě. Za prací dojíždějí obyvatelé do Třemošnice, Chotěboře, Golčova Jeníkova, Čáslavi a Havlíčkova Brodu.

Kultura

Každoročně se v městyse pořádá tradiční Svatováclavská pouť a chovatelský den koní s průvodem městečkem, pouťový a velikonoční volejbalový turnaj, vánoční a velikonoční koncert v kostele sv. Václava, dětský karneval, pomlázka, pálení čarodějnic, ZŠ a MŠ pořádají Mikulášskou nadílku, pořádají se různé výstavy a besedy. Až donedávna na farním úřadě probíhaly kurzy angličtiny, němčiny a italštiny. Každý rok se pořádá setkání důchodců, hasičský a obecní ples, od roku 2007 již ples městyse. Duchem společenského života jsou známé Vilémovské boubelky, které pořádají každý rok 5. července „babský věneček“ s průvodem obcí, zdobení velikonočního stromu, slet čarodějnic, zahajují ples. Městys uzavřel dohodu o spolupráci s turistickým družstvem Besnica-Janče ve Slovinsku, kde Boubelky vystupovaly na jejich slavnostech. Duchovní správu zajišťují dva farní úřady – Římskokatolická farnost v čele s P. Siardem Dušanem Sklenkou,OPraem. a Českobratrská církev evangelická s kazatelem Ladislavem Havelkou.

Turistika

Ubytování je možné zatím v jednom soukromém objektu – Pensionu U Mnicha. Možnost ubytování nabízí jenom v letních měsícich po domluvě i římskokatolický farní úřad (tel. 569 449 116 http://www.faravilemov.cz ) v opravené faře. Čehož před časem využilo dvacet zájemců z Německa a třicet z Rakouska. Přes Vilémov vedou značené turistické stezky vedoucí na Pařížovskou (č. 5127) a Sečskou přehradu, zříceninu hradu Oheb a Lichnice (č. 4155).

Historie

V roce 1119 založili Benediktýni klášterní areál Vilémov s hrazeným městečkem. Název Vilémov je odvozen od osobního jména Vilém – jednoho ze zakladatelů obce.

  • 1278 – vypálení kláštera vojsky krále Rudolfa Habsburského
  • 1421 – dobytí kláštera husitskými vojsky
  • 1469 – vojenský střet Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem – bitva u Vilémova
  • 1727 – dostavěn barokní kostel sv. Václava
  • 1945 – znárodněn vilémovský závod na výrobu kovového zboží, později známý pod jménem Mars
  • 2006 – od 10. října byl obci vrácen status městyse.[2]

V letech 1990 - 2010 působila jako starostka Jaroslava Dvořáková, od roku 2010 tuto funkci zastává Jiří Lebeda.

Vývoj počtu obyvatel městyse Vilémova (včetně místních částí)[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 2753 2765 2437 2253 2296 2296 2227 1654 1682 1498 1384 1138 1076 972

Památky

  • Radnice byla postavena v letech 1856–1865, jednopatrová s bosovaným přízemím a středověkým rizalitem s vížkou, ve které je umístěn zvon a věžní hodiny.
  • Zámek byl původně renesanční tvrz přestavěná do dnešní podoby pozdně barokního zámku . V současné době se zde pořádají mezinárodní konference a sídlo zde má Institut pro výzkum mezinárodních vztahů.
  • Kostel sv. Václava je barokní, rozlehlá, jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a středověkou hranolovitou věží, jejíž základ je románský. Kostel byl postaven v letech 1726–1727.
  • Evangelický kostel byl přestavěn a vysvěcen v roce 1882 z bývalé továrny na turecké šály.
  • Vojenský hřbitov – v Klášteře u cesty vedoucí do Nasavrk stojí dřevěný kříž, kde byly v dobách bojů pochovaní rakouští vojáci, kteří zemřeli v polní nemocnici.
  • Mírová dohoda byla uzavřena v roce 1469 mezi uherským králem Matyášem Korvínem a českým králem Jiříkem z Poděbrad. Jiřík zde totiž obklíčil Matyášova vojska a v nedalekém Úhrově byl uherský král nucen podepsat příměří.

Osobnosti

  • Heřman I. – opat vilémovského kláštera v letech 1200–1222, církevní diplomat, založil klášterní stříbrné doly v Německobrodsku.
  • Václav Ferdinand Carretto hr. Millesimo – 1669–1740, majitel vilémovského panství, stavebník kostela sv. Václava.
  • Josef Vulterin – kněz, spolutvůrce barokní kultury ve Vilémově, zasloužil se o vybudování kostela.
  • Filip Šedivý – vilémovský zednický mistr, vedl stavbu kostela.
  • Jan Josef Carretto hr. Millesimo – majitel vilémovského panství v letech 1756–1800, zakladatel nadace na podporu potřebných osob příbuzných šlechtických rodů, stavebník vilémovského barokního zámku.
  • Matěj Sojka – žil v letech 1740–1817, hudební skladatel, učitel hudby a varhaník.
  • Stanislav Vydra – 1741–1804, slavný český matematik a buditel, profesor na pražské universitě.
  • Josef Klenka – 1853–1928, znalec a průkopník tělovýchovy, zemský školní inspektor tělesné výchovy, sokolský činovník, hlavní redaktor Časopisu pro tělesnou výchovu, zasloužil se o zřízení hřiště ve Vilémově.
  • Mudr. Jan Kafuněk – 1861–1929, vilémovský lékař, specialista na oční a vnitřní onemocnění, kulturní pracovník a kronikář obce.
  • Josef Chadraba – 1893–1952, katolický kněz, děkan ve Vilémově, žalářován komunistickým režimem, zemřel v roce 1952 ve vězení na Mírově.
  • Josef Peca – 1923–1982, akademický malíř, studoval u Cyrila Boudy. Věnoval se především figurální malbě, jeho díla jsou v mnoha galériích.
  • Karel Stýblo – 1921–1998, lékař, zabýval se léčením tuberkulózy, v roce 1965 odešel do Nizozemska, jeho posledním působištěm byl Haag. V roce 1998, kdy byl navržen na Nobelovu cenu, umírá.

Tipy na výlety

  • Příjemné procházky okolím Vilémova
  • Široké možnosti sportovního vyžití (minigolfové, fotbalové, tenisové a volejbalové hřiště…)
  • Sluneční hodiny v místní části Košťanech a Pupík Evropy v Jakubovicích
  • Zřícenina hradu Lichnice (cca 15 km od městyse)
  • Cyklotrasy č. 5127 a 4155
  • Přehrady v Pařížově a na Seči

Části městysu

Městys Vilémov má devět místních částí:

Samotný Vilémov a Klášter, hlavní centrum, má 898 obyvatel, průměrný věk obyvatel v obci je 44 let. V městysu je 499 domů (z toho trvale obydlených je 397 a dále 35 chalup), počet bytů je 540.

Fotogalerie

Empírová radnice na náměstí

Penzion U Mnicha

Kostel sv. Václava v Klášteře

Barokní zámek v Klášteře

Reference

  1. ↑ Vesnice roku
  2. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.  


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vilémov (okres Havlíčkův Brod)
Městys Vilémov

Dálčice • Hostovlice • Jakubovice • Klášter • Košťany • Spytice • Vilémov • Zhoř • Ždánice

  Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod  

Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vil%C3%A9mov_(okres_Havl%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv_Brod)“