Pán much

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 9. 2013, 12:19; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pán much (1954, anglicky: Lord of the Flies) je románová prvotina nositele Nobelovy ceny Williama Goldinga. Vypráví alegorický příběh o skupině chlapců, kteří se na pustém ostrově pokouší vybudovat demokratickou společnost a katastrofálně selhávají. Román pojednává o kontroverzních tématech jako jsou individuální prospěch versus obecné blaho, tyranie, fanatismus a vrozený sklon lidské povahy ke zlu.

Obsah

Obsah

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Děj se odehrává v apokalyptické budoucnosti během světové války.

Letadlo, které evakuovalo civilní obyvatelstvo z Anglie, se zřítilo na tropický ostrov. Zachránila se jen skupina chlapců ve věku od 6 do 12 let. První dvě postavy, se kterými se setkáme, jsou sportovně založený, sympatický Ralph a „Čunas“, tlustý chlapec s brýlemi, který má astma. Zatroubí na lasturu, aby přivolali ostatní přeživší. Společně se pak radí, kdo by se měl stát vůdcem. Zvolí Ralpha, přestože v úvahu připadal i Jack Merridew, který vedl školní sbor. Je zřejmé, že Ralphovi závidí. Ralph v něm vidí hrozbu, a proto jej ustanoví náčelníkem skupiny lovců (sboristů). Z Čuňase udělá svého zástupce, přestože ho ostatní hoši nemají rádi. Poté se Ralph, Jack a Simon vydají na průzkumnou výpravu. Objeví sele zapletené v liánách, Jack tasí nůž, ale zaváhá a sele uteče. Přísahá, že příště otálet nebude.

Hoši jsou z ostrova nadšení a těší se, jaká dobrodružství je čekají. Řada z nich se však bojí netvora, nebezpečného divokého tvora, kterého údajně zahlédl jeden z mladších chlapců se znamínkem na tváři. Pomocí Čuňasových brýlí rozdělají signální oheň, který se vymkne kontrole a spálí velkou část džungle. Během požáru se chlapec se znamínkem ztratí.

Přestože si chlapci slíbili, že se budou spravedlivě dělit o práci a pomáhat si, pro Ralpha je stále těžší přinutit je, aby každý dělal to, co má. Život na ostrově začne postupně upadat. Mezi Jackem a Ralphem rostou neshody. Situace se vyhrotí v okamžiku, když Ralph obviní Jacka, že zmařil možnost záchrany: odvedl totiž na lov dvojčata Sama a Erika („Samerik“), kteří se měli starat o oheň, a tak loď na obzoru nemohla zachytit signální kouř. Následuje ostrá hádka, během které se rozbije jedno sklo Čuňasových brýlí.

Nad ostrovem dojde k přestřelce mezi dvěma letadly. Jeden z pilotů se katapultuje, ale zemře před nebo při přistání. Sam a Erik vyvolají paniku, protože potmě zahlédli jeho mrtvé tělo a spletli si ho s netvorem. Ralph, Jack a Roger, jeden ze sboristů, si to chtějí ověřit, a proto se vydají mrtvolu hledat. Uvidí siluetu padáku, se kterou škube vítr, a s hrůzou utečou v domnění, že to jsou netvorova křídla. Jack prohlásí Ralpha za zbabělce a požaduje novou volbu vůdce. Nedostane ale žádný hlas, a proto skupinu opustí. Založí nový kmen, kam se postupně přidá většina starších chlapců.

Nový kmen se věnuje hlavně lovu prasat. V džungli připraví netvorovi oběť, prasečí hlavu nabodnutou na kůl, kterou později objeví Simon. Děsivá hlava obsypaná mouchami v jeho halucinacích ožívá jako „Pán much“ a předznamenává jeho osud: Simon objeví mrtvého pilota a běží to povědět chlapcům, ti jsou však zfanatizovaní Jackovým válečným tancem, a proto jej považují za netvora a roztrhají.

Jackův kmen klesá až na samou hranici divošství. Napadnou Ralphův tábor a podaří se jim získat i Čuňasovy brýle, které potřebují k rozdělání ohně. Když je Čuňas požaduje nazpět, Roger na něj svalí balvan a zabije ho. Jackův kmen pak unese Sama a Erika – poslední přívržence Ralpha mezi staršími chlapci – a přinutí je připojit se k nim. Jack se Ralpha pokusí zabít, ale neuspěje a další den na něj uspořádá hon. Ralph se ukryje v husté spleti lián, a proto Jack založí v džungli požár. Dým spatří projíždějící loď – chlapci jsou konečně zachráněni. Ralph oplakává ztrátu přítele Čuňase a úplnou ztrátu dětské nevinnosti.

Hlavní postavy a symbolika

Ralph a lastura

Ralph byl zvolen náčelníkem v demokratickém hlasování a snaží se jednat ve prospěch většiny. Může být proto chápán jako symbol demokracie nebo reprezentace ega, které ovládá id a souvisí s praktičností.

Lastura se v románu stává symbolem civilizace. Na poradách chlapců má ten, kdo ji drží, právo promluvit. Jak se řád na ostrově postupně hroutí a z chlapců se stávají divoši, lastura ztrácí svou moc. Symbolem úpadku je i její blednutí na vzduchu. Když se na ni Ralph pokusí zatroubit v Jackově táboře, dočká se jen pohrdání a spršky kamení. Čuňas ji zoufale brání až do okamžiku své smrti, kdy je zničena. Balvan, který ho zabil, značí i konec civilizovaného uvažování. V tomto okamžiku Jack konečně získává veškerou moc na ostrově. Ralph je bez autority, kterou mu lastura propůjčovala, ztracen a musí se dát na útěk před Jackovými lovci, protože už jim nic nebrání, aby ho zabili.

Čuňas a jeho brýle

Čuňas je chytrý, ale ostatní chlapci ho nemají rádi. Od začátku je jeho jediným přítelem Ralph, ale i ten ho dokáže okřiknout. Na konci si však uvědomí, jak moc na jeho inteligenci spoléhal. Postava Čuňase symbolizuje logické uvažování; jeho brýle proto mohou být chápány jako symbol inteligence a vědy. Ten, kdo je vlastní, má možnost rozdělávat oheň, což druhý kmen značně znevýhodňuje. Jackovi lovci proto přepadli Ralphův tábor, aby je ukradli. Chátrání brýlí je rovněž paralelou úpadku řádu na ostrově.

Čuňasovo jasné a logické uvažování připomíná Obranu Sókratovu, podobně jako antickému filozofovi mu však jen ztěžuje život. Jeho postava – jakožto reprezentace superega – dokazuje, jak se civilizované uvažování do divošského prostředí nehodí a je proto zavrženo. I jeho tloušťka a astma ho jako trosečníka poznamenávají. Je nejvíce zženštilou postavou z celého příběhu; pro „mrňousy“ téměř nahrazuje matku. Je fyzicky slabý, ale duševně silný. Chlapcům stále vytýká, že se chovají jako malé děti a často si klade otázku, jak by v dané chvíli jednali dospělí.

Protože je fyzicky slabý, představuje i symbol civilizovaného člověka, o kterého se ostatní musí starat. Zároveň však ztělesňuje jeden ze základních principů civilizace, a tím je soucit. Když ho ostatní opustí, zavrhnou i svou slitovnost. Čuňasovy brýle, pomocí nichž se rozdělává signální oheň, jsou jedinou nadějí, jak se do civilizovaného světa vrátit. Když chlapci musí učinit nějaké důležité rozhodnutí, Čuňas si nejprve brýle vyčistí, aby si ujasnil myšlenky. Rozbití prvního skla naznačuje, že se řád na ostrově hroutí. Čuňas už pak nemá možnost vyjadřovat se k různým problémům, nebo sám raději mlčí. Když Jackovi lovci ukradnou druhé sklo, civilizace na ostrově definitivně zkolabuje. Bez brýlí je Čuňas bezmocný, požaduje je proto nazpět, ale divoši ho zabijí.

Jack

Postava Jacka může být chápána jako ztělesnění totalitarismu, protože nerespektuje výsledky demokratického hlasování. Opovrhuje lasturou, která udává řád. Nakonec neváhá použít fyzickou sílu a agresivitu, aby s pomocí svých zmanipulovaných sboristů získal moc nad ostrovem pro sebe. Je protikladem demokracie, protože se všichni musí podřídit jeho diktátorským nařízením, a dokonce i protikladem civilizace jako takové. Jak v jeho divošském kmenu narůstají obavy a pověrečnost, netvor se zdá být stále skutečnější. Jack se na atmosféře strachu přiživuje, protože prohlašuje, že chlapce před netvorem ochrání, ve skutečnosti se však bojí taky. Je je symbolem temného id, protože jedná instinktivně na rozdíl od Ralpha, který ztělesňuje racionální ego a podporuje normy dané Čuňasem, jakožto reprezentací superega.

Filmová zpracování

Román byl dvakrát převeden o filmové podoby.

  • Pán much (1963, režie: Peter Brook). Černobílý film je poměrně věrným zachycením knižní předlohy a sám William Golding film ocenil.
  • Pán much (1990, režie: Harry Hook). Novější filmová verze se nedrží knižní předlohy striktně, některé pasáže jsou rozšířeny či pozměny, nicméně původní myšlenka zůstala zachována.

Externí odkazy v angličtině


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C3%A1n_much“