Rychlostní silnice R1

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 14. 9. 2011, 19:02; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Úsek rychlostní silnice u Řep a Zličína


Rychlostní silnice R1, pojmenovaná Pražský okruh, stavebním sdružením označovaná jako SOKP (Silniční okruh kolem Prahy), je rychlostní silnice, která bude po dobudování tvořit vnější obchvat Prahy. Vychází z něj paprsčitě většina českých dálnic a rychlostních silnic. První úseky byly otevřeny v roce 1984, s dobudováním celého Pražského okruhu se počítá nejdříve v roce 2015. Na rozdíl od Městského okruhu, jehož dílčí úseky dostaly různé oficiální uliční názvy, označení Pražský okruh je ve všech částech vedoucích územím Prahy zároveň i oficiálním „názvem ulice“.

V roce 1998 se předpokládala cena stavby 31 miliard korun, v únoru 2005 se cena zvedla na 47 miliard a v roce 2009 Ministerstvo dopravy zveřejnilo, že na dokončení je třeba ještě 71 miliard korun, i když se mezitím část okruhu postavila.[1]

Obsah

Přehled úseků

Stavba je rozdělena do deseti číslovaných úseků,[2] plánované úseky jsou podbarveny červenou barvou.

číslo název délka zahájení
výstavby 		uvedení
do provozu
510 Satalice - Běchovice I. etapa 1,12 km 1980 12.10.1984
510 Satalice - Běchovice II. etapa 2,33 km 1988 5.11.1993
511 Běchovice - D1 12,57 km plánováno 2013[3] plánováno 2016[3]
512 D1 - Vestec 8,75 km 2008 20.9.2010
513 Vestec - Lahovice 8,34 km 2006 20.9.2010
514 Lahovice - Slivenec 6,03 km 2006 20.9.2010
515 Slivenec - Třebonice 7,41 km 1977 20.9.1983
516 Třebonice - Řepy 3,3 km 1998 20.8.2000
517 Řepy - Ruzyně 2,51 km 1999 29.10.2001
518 Ruzyně - Suchdol 9,4 km po roce 2016[3]  ?
519 Suchdol - Březiněves 6,68 km po roce 2016[3]  ?
520 Březiněves - Satalice 13,15 km  ?  ?

Výhledově se očekává, že nejzatíženější (přes 50 tisíc vozidel denně v jednom směru) zůstanou úseky 510, 516 a 517, v ostatních úsecích se odhaduje zátěž kolem 30 tisíc (28 až 36 tisíc) vozidel denně.[2]

Historie přípravy a výstavby

Nejstarší úseky

Most v Praze-Ruzyni překonávající Litovický potok

V roce 1984 byly otevřeny první úseky: Satalice – Počernice (510/I) a Slivenec – Třebonice (515). Roku 1993 byl úsek 510 prodloužen až do Běchovic. V roce 2000 v Třebonicích navázal úsek 516 do Řep a v roce 2001 byl prodloužen úsekem 517 do Ruzyně. Od roku 2001 až do 20. září 2010 tak byly v provozu dvě oddělené části:

Jihozápadní segment

Jihozápadní část okruhu u Cholupic

Dne 20. září 2010 dopoledne byl slavnostně otevřen a 21. září 2010 uveden do běžného provozu Jihozápadní segment (stavby 514, 513 a 512), který propojil stávající západní část okruhu z MÚK s ulicí K Barrandovu s rychlostní silnicí R4, Vesteckou spojkou, plánovanou D3 a brněnskou D1. Součástí je i Lochkovský most, Slavičí most, Lochkovský tunel o délce 1659 metrů a Radotínský most, jehož část přes údolí Berounky, o délce 2045 m, je považována za nejdelší mostní objekt v České republice. Stavba 514 zahrnuje dvě křižovatky, MÚK Lochkov a MÚK Zbraslav se silnicí R4. Na sousední stavbě 513 se nachází most přes Vltavu o délce 236 m (druhá část Radotínského mostu), tunel Šabatka (ekodukt) a Komořanský tunel o délce 1936 m. Mimoúrovňové křižovatky jsou tu čtyři: neveřejný sjezd MÚK Točná, MÚK Břežany (exit 4 či 5, nověji označovaný jako MÚK Písnice), MÚK Písnice (exit 3, nověji označovaný jako MÚK Vestec) a MÚK Jesenice. Současně byla zprovozněna první část tzv. Vestecké spojky, která spojuje Pražský okruh v MÚK Písnice s oblastí Vestce a bude jí možno prodloužit kolem vesnic Drazdy a Rozkoš až k D1. Odlehčí tak v budoucnu obcím mezi PO a Jižní spojkou od dopravy proudící do centra z plánované D3. Stavba 512 spojuje budoucí D3 a D1. Úsek Pražského okruhu a jeho nejvýznamnější mosty a tunely pojmenovala Rada hlavního města Prahy usnesením na svém jednání dne 12. října 2010.[4] Dobudováním tohoto segmentu je vytvořena alternativa k přetížené ulici K Barrandovu, Jižní spojce a Chodovské radiále, kam je dnes odváděna veškerá tranzitní doprava mezi Brnem a směry Chomutov, Karlovy Vary, Plzeň. Jihozápadní segment v masivní míře využívá k řízení dopravy telematické systémy. Na konci června 2010 schválilo ŘSD harmonogram, podle nějž byl nový úsek o délce 23 km ze Slivence do Jesenice zprovozněn 20. září 2010. V sobotu 18. září se měl u lahovické estakády konat den otevřených dveří,[5] avšak kvůli nedokončenosti stavby a odstraňování závad byl program zredukován na úsek mezi cholupickým tunelem a Hodkovicemi. Chybějící úsek 511 způsobuje od září 2010 spory a komplikace. Město Praha prosazuje od 21. září 2010 úplný zákaz vjezdu těžkých nákladních automobilů na Barrandovský most a přilehlou část Jižní spojky až k dálnici D1. To bude mít za následek, že tranzitní doprava od západu Čech (zejména z dálnice D5) směrem k hradecké dálnici D11 se bude od Modletic po D1 vracet směrem k centru města a Spořilovskou spojkou bude přejíždět na Jižní spojku a Městský okruh. Odpůrci zákazu vyjadřují obavy z přetížení nájezdů a sjezdů a nespokojenost s průtahem takové frekvence středem Spořilova. Do doby zprovoznění úseku 511 také zůstane uzavřena mimoúrovňová křižovatka u Dolních Břežan, aby se radiální pražská komunikace vedoucí zástavbou nestala dálničním přivaděčem. Mimoúrovňová křižovatka byla zamýšlena také u křížení s Komořanskou ulicí. V polovině 90. let bylo plánováno napojení okruhu na stávající Komořanskou ulici. Kvůli její nedostatečné kapacitě Praha 12 prosadila vybudování nové komunikace KOMOKO, která má sloužit jako obchvat Komořan a měla vést přes přírodní lokalitu Modřanské laguny, proti čemuž protestovali ochránci přírody; místní obyvatelé se zase obávali hluku z estakády. Přes Pražský okruh byl za 110 milionů Kč vybudován most směřující na zamýšlenou novou komunikaci. Na most sice magistrát hl. m. Prahy vydal stavební povolení, avšak dosud nebylo řádně dokončeno územní řízení a odbor výstavby Prahy 12 podal v září 2010 magistrátu podnět k zahájení řízení o odstranění stavby.[6] V těsném sousedství tohoto mostu a nedaleko portálu Komořanského tunelu je vybudován též ekodukt s názvem tunel Šabatka. Do září 2010 proběhla také rekonstrukce stavby 515 (mezi D5 a ulicí K Barrandovu), kde postupně v jednom a pak druhém jízdním pásu byl vyměněn povrch vozovky, zavedeno nové dopravní značení a další drobné úpravy. Dokončení rekonstrukce je plánováno spolu s dokončením Jihozápadního segmentu.

Jihovýchodní úsek

Realizace úseku Běchovice – D1 je plánována na roky 2010–2013. V jihovýchodní části Prahy proběhl a stále probíhá největší spor o trasování Pražského okruhu. Již od 70. let, kdy se začalo hovořit o potřebě okružní komunikace kolem Prahy, byla schválena trasa kolem Jižního Města a Petrovic. Po roce 1989 však už nebylo průchodné vést dálnici sídlištěm, začala vznikat občanská sdružení (např. Optim-eko), která se výstavbě dálnice přes hustě obydlené čtvrtě bránila. Tato tzv. krátká trasa (známá pod označením A, později JVK) by navíc vedla cenným přírodním územím Milíčovského lesa a Botiče.

Později byla navržena alternativní trasa JVD („jihovýchodní dlouhá“), která byla schválena a začleněna do územního plánu. S komunikací ve stopě původně plánované krátké trasy se však v různých podobách a pod různými názvy počítalo i nadále. Později se tato kontroverzní komunikace začala označovat jako Vestecká spojka, jejíž součástí měla být křižovatka u Jesenice a na dálnici D1 u Újezdu. Ačkoli magistrát přesvědčuje obyvatele, že půjde o běžnou městskou silnici, podle územního plánu i vyjádření Ředitelství silnic a dálnic má jít nejméně o čtyřproudovou silnici s parametry dálnice (mimoúrovňové křížení, velké poloměry oblouků apod.). Navíc v původní trase komunikace odmítá magistrát povolit jakoukoli výstavbu a počítá i s přeložením vedení vysokého napětí pod Milíčovským lesem.[7], [8],[9] V říjnu 2007 byla mezi Ředitelstvím silnic a dálnic, městem Říčany, městskou částí Praha-Kolovraty a několika občanskými aktivitami podepsána dohoda, kde se investor zavázal vést tuto část obchvatu hlubokým zářezem namísto náspu. Také most přes Pitkovický potok bude podle této dohody výrazně nižší a kratší. V oblasti Běchovic stavba nezískala územní rozhodnutí pro nevyhovění hlukovým limitům.[10]

Severozápadní segment

Crystal Clear xclock.png   Informace uvedené v tomto článku potřebují aktualizaci.
  Prosíme, pomozte vylepšit článek tak, aby obsahoval aktuální stav a všechny   nedávné události. 		Crystal Clear kworldclock.png

Severozápadní část, tedy stavby 518 a 519, Ruzyně–Suchdol a Suchdol–Březiněves (včetně monumentálního suchdolského mostu přes Vltavu) jsou plánovány nejdříve mezi lety 2011–2014. Severozápadní část obchvatu v úseku Ruzyně-Březiněves byly vypracována v mnoha variantách, dokumentace EIA doporučila k realizaci variantu Ss (severní, řežská) nebo variantu J (jižní, suchdolská).[11] Ministerstvo životního prostředí akceptovalo obě varianty; z hlediska vlivů na životní prostředí doporučilo variantu Ss a variantu J označilo jako krajní řešení, jehož realizaci lze připustit v případě, že projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu vyloučí možnost realizace varianty Ss. Současný územní plán hlavního města Prahy a územní plán velkého územního celku Pražského regionu obsahují pouze variantu J. Varianta J vyvolává ostré protesty občanů obcí a městských částí Prahy, přes které má přecházet. Odpůrci pražským magistrátem prosazované jižní varianty argumentují tím, že toto vedení okruhu bylo navrženo v 30. letech 20. století, tj. v době, kdy v oblasti Čimic, Bohnic a Ďáblic bylo jen řídké osídlení a množství aut bylo s dnešním stavem nesrovnatelné. Druhým argumentem je komplikovaný terén v místech přemostění vltavského údolí, vysoké náklady na stavbu, její dlouhá doba realizace a provozní nebezpečnost soustavy tunelů a patrových mostů na trase. Dále tvrdí, že jako nepřijatelná se zdá jedna z deklarovaných výhod varianty J - spojení tranzitní kamionové dopravy s vnitroměstskou dopravou. Tento souběh je údajně proti současným evropským normám. Oponenti prosazují variantu Ss,[12][13] která má Vltavu překonat o 3,5 km severněji v prostoru mezi Libčicemi nad Vltavou a Řeží. S variantou Ss nesouhlasí občané obcí, okolo kterých má obchvat procházet. Mezi její odpůrce patří i vedení městských částí Praha 6, 7, 8 a 13[14]. Odpůrci variantě vytýkají, že vede příliš daleko od města a je příliš dlouhá i pro tranzitní dopravu. Také namítají že tato varianta není projektově ani stavebně připravena, a proto by její výstavba trvala delší dobu.[15] Na téma porovnání obou variant vzniklo již několik studií. Studie společnosti Sudop Praha doporučila k realizaci variantu J, studie společnosti Mott MacDonald variantu Ss.[16] Zatím poslední studie společnosti City Plan [17] doporučuje variantu J.

Vládní Strana zelených přes odpor vedení Ministerstva dopravy prosadila 19. září 2007 zřízení expertní komise, která má mj. posoudit varianty severozápadní části Pražského okruhu (usnesení 1064).[18] Do února 2008 komise nezahájila svou činnost. Po úspěchu ČSSD v krajských volbách v říjnu 2008 prohlásil kandidát na středočeského hejtmana David Rath, že preferuje variantu Ss.[19] Začátek realizace jižní varianty okruhu je také ohrožen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který v říjnu 2008 zrušil platnost změny pražského územního plánu, která mj. jinak vymezila některé stavby varianty J.[20][21]. Nový ministr dopravy Vít Bárta zaměstnal jako jednoho se svých poradců Miroslava Patrika z ekologického sdružení Děti země, který na podzim 2010 prohlásil, že se bude snažit vrátit do hry variantu Ss. Vedení ministerstva zareagovalo tvrzením, že bude preferovat levnější variantu, v současnosti na tuto část stavby ale stejně nejsou peníze.[22]

Úsek Březiněves – Satalice

Stavba 520 je považována za nejméně důležitou stavbu Pražského okruhu a její realizace je plánována až na léta 2012 - 2015[23]. Tato část bude zatím snadno zastupitelná rozestavěnou Vysočanskou radiálou propojující východní část Pražského okruhu a silnici R10 s ulicí Kbelskou, která dopravu přivádí k dálnici D8.

Zpoplatnění

Jízda po Pražském okruhu byla do 31. prosince 2006 pro všechna vozidla bez poplatku. Od 1. ledna 2007 bylo zavedeno výkonové zpoplatnění formou elektronického mýtného pro vozidla nad 12 tun. Po dokončení Jihozápadního segmentu byly zpoplatněny povinností použití dálniční známky i pro ostatní vozidla úseky, které jsou paralelní s dokončenými částmi Městského okruhu, t. j. stavby 512, 513, 514, 515 a 516. Bez poplatku pro vozidla do 6 tun zatím zůstaly stavby 510 a 517.

Související články

Reference

  1. ↑ Marek Pokorný: Česká záhada: Proč jsou silnice tak drahé?, iHNed.cz, 2. 10. 2009, Hospodářské noviny
  2. ↑ 2,0 2,1 Silniční okruh kolem Prahy, Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ve spolupráci s ŘSD ČR, Praha, 2009, ISBN 978-80-903987-4-0
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ("Superstrategie - green paper")
  4. ↑ Nová část Pražského okruhu je oficiálně pojmenována, zpráva z 34. jednání Rady hl. m. Prahy 12. října 2010, Portál hlavního města Prahy, 12. 10. 2010 (nové názvy v příloze ve formátu doc)
  5. ↑ Řidiči objedou Prahu po nové dálnici poprvé 20. září, iDnes.cz, 28. 6. 2010, peš (Petr Švec)
  6. ↑ Petr Weikert: Most za 110 milionů nevede nikam. Auta po něm pojedou nejdříve v roce 2014, iHNed.cz, 27. 9. 2010
  7. ↑ [1], stránka zrušena, název, autor a datum článku neznámy
  8. ↑ Městská část Praha-Křeslice, název, autor a datum článku neznámy
  9. ↑ Nesouhlas s návrhem ÚP VÚC Pražský region, 4. září 2006, Aliance Jihovýchod, Leoš Papáček, JUDr. Ela Němečková, dopis Krajskému úřadu Středočeského kraje
  10. ↑ Stavbě pražského okruhu hrozí zpoždění kvůli hluku, 9. 2. 2010
  11. ↑ Severozápadní část silničního okruhu Prahy, mapa na serveru Denik.cz, autor grafiky Matěj Bošina, datum neuvedeno, kmenový článek ke grafice nespecifikován
  12. ↑ Silniční okruh na severozápadě Prahy, Nezávislé informace o variantách tras plánovaného dálničního obchvatu, vydal Veřejný dopravní audit, červenec 2002
  13. ↑ Srovnání řešení přemostění Vltavy u variant J a Ss - jednoduché nákresy
  14. ↑ Budoucí podoba silničního okruhu rozčeřila názory veřejnosti, varianta J má naději, Šestka, noviny městské části Praha 6, září 2001, autor neuveden
  15. ↑ Praha jednoznačně podporuje silniční okruh ve variantě J, Metro, 28. 11. 2001, na magistrátní web vloženo 28. 11. 2001
  16. ↑ Studie Mott MacDonald srovnávající severní a jižní variantu severozápadního segmentu silničního okruhu okolo Prahy, text na webu Zeleni.cz již nedostupný, název a bližší specifikace dokumentu neuvedeny
  17. ↑ Pražský silniční okruh, stavby 518 a 519 – posouzení variant "Ss" a "J", studie společnosti City Plan, text již nedostupný, název a bližší specifikace dokumentu neuvedeny
  18. ↑ Usnesení Vlády České republiky č. 1064 z 19. září 2007 o Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013, podepsán předseda vlády Mirek Topolánek
  19. ↑ Martin Mařík: ihned.cz Rath chce jiný obchvat Prahy. A může uspět, iHNed.cz, 3. 11. 2008
  20. ↑ http://195.39.33.40/main.aspx?cls=art&art_id=305, text již nedostupný, název a specifikace článku neuvedeny
  21. ↑ Zelení: vítáme zrušení celé „změny 1000“ pražského územního plánu, tisková zpráva klubu pražských zastupitelů Strany zelených, 3. 11. 2008
  22. ↑ Pavel Baroch: Naděje pro Suchdol. Pražský okruh ho možná mine, aktualne.centrum.cz
  23. ↑ Stav přípravy SOKP k 31. 8. 2009, web Silniční okruh kolem Prahy, dokument již nedostupný

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rychlostní silnice R1
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rychlostn%C3%AD_silnice_R1“