Dálnice D8

Z Multimediaexpo.cz

Dálnice D8 je česká dálnice vedoucí od Prahy severoseverozápadním směrem přes Lovosice a Ústí nad Labem ke státní hranici Česko/Německo (Krásný Les/Breitenau), kde se volně napojuje na německou dálnici A17. Dálnice D8 začíná na severním okraji Prahy nedaleko obce Zdiby a končí severozápadně od krušnohorské vesnice Krásný Les v okrese Ústí nad Labem. Dálnice D8 měří celkem 92,208 km, včetně nedostavěných a nezprovozněných úseků. Úsek Březiněves - Zdiby, dlouhý 2,248 km, je označen jako rychlostní silnice R8 a oficiálně tudíž není součástí dálnice D8. Po dobudování Pražského okruhu se tento úsek stane součástí dálnice D8, takže místo původně plánovaných 92,208 km bude měřit 94,456 km.[1] Dálnice D8 je součástí IV. panevropského dopravního koridoru a evropské silnice E55. Dálnice D8 je jedinou českou dálnicí, která povede přes Chráněnou krajinnou oblast, konkrétně CHKO České středohoří.

Obsah

Historie

1938 – 1950

Dálnice v trase Praha – Drážďany se poprvé objevila na plánech v říjnu 1938, jen pár týdnů po mnichovských událostech. V sudeto-německých plánech z let 1938 – 1945 byla dnešní dálnice D8 značena jako dálnice A72, v českých a později protektorátních plánech jako dálniční koridor IV. Výstavba ale nezačala, protože přednost dostala stavba jiné dálnice vedoucí také ve směru Berlín – Vídeň a to Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav, tehdy označovaná jako dálnice A88. Ještě předtím, 15. listopadu 1938, byl podán návrh na vznik slova dálnice[2][3]. O měsíc později, 23. prosince 1938 bylo zřízeno Generální ředitelství stavby dálnic (GŘSD) (předchůdce dnešního Ředitelství silnic dálnic (ŘSD)) a pojem dálnice byl úředně zaveden[2]. Dne 30. dubna 1942 byl vydán zákaz výstavby dálnic v celé Velkoněmecké Říši, kam spadal i Protektorát Čechy a Morava z důvodů přesunutí pracovních sil do válečné výroby. Výstavba v tomto směru znovu nezačala ani po skončení války. Plán výstavby dálnice Praha – Drážďany jako koridor IV zůstal v československých plánech až do prosince 1950, kdy výstavba dálnic byla v Československu opět pozastavena.

1963 – 1971

Vzhledem k silnému nárůstu silniční dopravy v průběhu 50. a 60. let přijala Vláda ČSSR (premiér Viliam Široký) dne 10. dubna 1963 usnesení č. 286 o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací v Československé socialistické republice, které bylo potvrzeno 18. dubna 1966 vládním rozhodnutím o obnovení dálniční výstavby v ČSSR.[4] Na nových plánech se opět objevuje směr Praha - Drážďany, avšak tentokrát je poprvé užit název dálnice D8. V letech 1968 - 1971 bylo mezi ČSSR a NDR projednáno budoucí propojení obou zemí dálnicí.

1984 – 1990

V 80. letech 20. století probíhal v Severočeském kraji masivní postup v dobývání hnědého uhlí. Bylo plánováno rozšíření povrchového dolu Chabařovice směrem na sever a severozápad, čímž by došlo mj. k přerušení jediného silničního spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, silnicí I. třídy č. 13 (I/13). Proto v dubnu 1984 začalo 6,5leté budování 4,175 km dlouhého úseku 0806 Řehlovice – Trmice přednostně, protože se tím ve spojení s právě vybudovanou, na něj navazující, 7 km dlouhou čtyřpruhovou silnicí II. třídy č. 613 (II/613) (od roku 1997 rychlostní silnice R63) vytvářelo potřebné alternativní silniční spojení Teplic a Ústí nad Labem. Po roce 1990 však došlo k celkovému útlumu těžby hnědého uhlí v Československu, a tak nakonec povrchový důl Chabařovice rozšířen nebyl a silnice I. třídy č. 13 (I/13) zůstala nepřerušena. Úsek 0806 byl zprovozněn v listopadu 1990. Tento úsek dálnice D8 tak sloužil 16 let, až do prosince 2006, kdy byl otevřen navazující úsek 0807 Trmice – státní hranice Česko/Německo, jen pro lepší spojení měst Teplice a Ústí nad Labem, tedy vlastně pro dopravu ve východo-západním směru, nikoli v severo-jižním.

1990 – 2001

V období po roce 1990 probíhala výstavba dálnice D8 již klasickým způsobem, od počátku, tedy od Prahy, v souladu s dopravní poptávkou. Nejprve byla v roce 1991 protažena Prosecká radiála až do Zdib, kde se nachází nultý kilometr dálnice D8. Tento 2,248 km dlouhý úsek Březiněves – Zdiby je značen jako rychlostní silnice a tudíž není součástí dálnice D8. V červenci 1993 byl otevřen počáteční úsek dálnice D8 – 9,6 km dlouhý úsek 0801 Zdiby – Úžice a o 3 roky později, v říjnu 1996, se zprovoznil 8,9 km dlouhý navazující úsek 0802 Úžice – Nová Ves. Poté následoval v říjnu 1998 13,425 km dlouhý samostatný úsek 0804 Doksany – Lovosice, který výrazně zkrátil a zrychlil cestu v tomto dopravním směru. Původní silnice I/8 vedla totiž oklikou přes Terezín. V červnu 2001 byl otevřen chybějící 16,351 km dlouhý úsek 0803 Nová Ves – Doksany, který propojil již provozované úseky 0801 a 0802 Zdiby – Úžice – Nová Ves s úsekem 0804 Doksany – Lovosice, čímž vznikla souvislá dálnice od Zdib až do Lovosic o délce 48,276 km.

2002 – 2006

21. prosince 2006 byl zprovozněn zatím poslední úsek – úsek 0807 přes Krušné hory od Trmic na státní hranici Česko/Německo o délce 23,344 km s napojením na německou dálnici A17 u Petrovic.

2007 – 2013

Jediným chybějícím úsekem dálnice D8 je 16,4 km dlouhý úsek 0805 Lovosice – Řehlovice. Stavba tohoto chybějícího úseku oficiálně začala 6. listopadu 2007, ale plně dokončena a zprovozněna bude pravděpodobně až v roce 2013 z důvodů stále trvajících soudních sporů mezi ŘSD a ekologickou organizací Děti Země, které stále ztěžují, resp. oddalují získávání stavebních povolení na jednotlivé stavby úseku 0805. Jiří Šulc uvádí, že dálnice nebude dokončena v roce 2010.[5] Předseda sdružení Děti Země Miroslav Patrik předpokládá možnost dokončení dálnice D8 v roce 2012 nebo 2013.[6] Zprovozněním tohoto posledního nedostavěného úseku bude celá dálnice D8 po 75 letech od prvního plánování a po 29 letech výstavby úplně dokončena. Po dálnici D2 (1980) a dálnici D5 (2006) bude dálnice D8 v pořadí již třetí úplně dokončená dálnice v Česku (2013). Po dálnici D8 by měla být, podle dosavadních předpokladů, dokončena dálnice dálnice D1 (předpoklad 2016).

2011 – 2016

v těchto letech bude probíhat dostavba severních úseků 518, 519, 520 Pražského okruhu. Dálnice D8 se to dotkne tím způsobem, že bude vybudována nová velká MÚK Březiněves na dnešním -2,248. kilometru dálnice D8. Úsek -2,248 – 0,0 km rozšířen a přebudován na dálniční standard, aby se poté mohl přiřadit k dálnici D8. Nultý kilometr se tímto posune blíže k Praze a dálnice D8 se tak prodlouží o 2,248 km z 92,208 km na 94,456 km.

Úseky dálnice

úsek Březiněves – Zdiby (-2,248. km – 0,0. km) na Prosecké radiále

Tento 2,2 km dlouhý úsek, který zatím není součástí dálnice D8, se začal stavět v roce 1988, zprovozněn byl v roce 1991 a kompletně dokončen v roce 1992. Je označen jako rychlostní silnice R8. Úsek Březiněves – Zdiby, označený jako rychlostní silnice R8 a chápaný jako součást Prosecká radiály, byl postaven jednak jako přivaděč z centra Prahy k dálnici D8 a jednak jako přivaděč k okružní dálnici kolem Prahy – rychlostní silnicí R1, známé také jako Pražský okruh nebo SOKP (= Silniční okruh kolem Prahy). Rychlostní silnice R1 měla podle plánů z 80. let křižovat dálnici D8 na MÚK Zdiby. Proto také na této MÚK má dálnice D8 má nutlý kilometr, protože bylo navrženo, že dálnice D8 bude začínat přesně na MÚK s rychlostní silnicí R1 podobně, jako začíná např. dálnice D5 také na MÚK s rychlostní silnicí R1. V 90. letech byl ale projekt rychlostní silnice R1 změněn a její trasa byla přesunuta blíže k Praze, takže se už neměla křížit s dálnicí D8 na MÚK Zdiby, ale už na MÚK Březiněves. Proto se po dostavbě rychlostní silnice R1 v této oblasti celá dálnice D8 přeznačí tak, aby nultý kilometr byl opět MÚK s rychlostní silnicí R1, jak bylo původně plánováno[1]. Tím se dálnice D8 prodlouží o 2,248 km z 92,208 km na 94,456 km. Předtím ale ještě bude celý 2,2 km dlouhý úsek Březiněves – Zdiby rekonstruován, rozšířen a přebudován na dálniční standard D 27,5/120 (2+2 pruhy) a D 33,5/120 (3+3 pruhy)[7]. Čerpací stanice Lukoil na odpočívce Zdiby budou zrušeny a zbourány; odpočívka směrem na Německo bude také zrušena a odstraněna, ve směru na Prahu bude zachována (bez čerpací stanice). Vše se ale bude řešit až s dostavbou Pražského okruhu. Úsek Březiněves – Zdiby se začal stavět v roce 1988, zprovozněn byl v roce 1991 a kompletně dokončen v roce 1992. Měří 2,248 km a je označen jako rychlostní silnice R8 a je chápán jako součást Prosecké radiály.

úsek 0801: Zdiby – Úžice (0,0. km – 9,6. km)

Dálnice D8 začíná na severním okraji Prahy volným napojením na Proseckou radiálu. Na nultém kilometru se nachází první mimoúrovňová křižovatka dálnice D8, MÚK Zdiby. Druhou mimoúrovňovou křižovatkou je MÚK Úžice na 9. kilometru dálnice. Jedná se o kombinaci kosodélného a osmičkovitého typu MÚK. Na 3. km se nachází oboustranná odpočívka Klíčany s čerpacími stanicemi Agip (ve směru od Prahy) a OMV (ve směru od Drážďan). Stavba 9,6 km dlouhého úseku 0801 byla zahájena v říjnu 1990, do provozu byl úsek předán 23. července 1993, úplně dokončen až v prosinci 1993. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120.

úsek 0802: Úžice – Nová Ves (9,6. km – 18,5. km)

Dálniční most přes železnici u Vepřeka. V pozadí MÚK Nová Ves (18. kilometr) (24. května 2008).

Druhý úsek dálnice D8 ve směru od Prahy byl stavěn od prosince 1993, do provozu byl předán 18. října 1996 a úplně dokončen byl v dubnu 1997. Součástí jsou dva dálniční mosty (včetně mostu přes Vltavu) a MÚK Nová Ves na 18. kilometru dálnice. MÚK Nová Ves je kombinací kosodélného a osmičkovitého typu MÚK. Délka úseku 0802 Úžice – Nová Ves je 8,9 km. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120 a jeho výstavba stála v 90. letech 1,965 miliardy Kč[8].

úsek 0803: Nová Ves – Doksany (18,5. km – 34,851. km)

Stavba tohoto úseku dálnice D8, úseku 0803 Nová Ves – Doksany, byla zahájena až po zprovoznění téměř celého následujícího úseku 0804 Doksany – Lovosice, v říjnu 1998. Jeho zprovozněním v červnu 2001 se tak dalo projet bez přerušení po dálnici z Prahy až do Lovosic. Úsek byl plně dokončen až v srpnu 2001. Součástí je také MÚK osmičkovitého typu Roudnice nad Labem na 29. kilometru dálnice. Na konci stavby je umístěn vyrovnávací kilometrovník 0,052 km. Délka úseku 0803 Nová Ves – Doksany je 16,351 km. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120 a jeho výstavba stála v 90. letech 1,88 miliardy Kč[8], což ho řadí mezi nejlevnější dálniční úseky v Česku.

úsek 0804: Doksany – Lovosice (34,851. km – 48,276. km)

Dálnice D8 směr Německo z mostu na MÚK Lukavec (46. km). V pozadí České středohoří s kopci Lovoš (největší v popředí) a Milešovka (v pozadí vlevo) (24. května 2007).

První práce na tomto úseku začaly již v červenci 1995 stavbou mostu přes řeku Ohři. Oficiálně však začala výstavba úseku 0804 Doksany – Lovosice až o 15 měsíců později, v říjnu 1996. Úsek 0804 byl zprovozněn v říjnu 1998, s výjimkou prvních 800 metrů úseku. Těchto 800 metrů, včetně MÚK Doksany, se začalo stavět až současně s počátkem výstavby předcházejícího úseku 0803 Nová Ves - Doksany v říjnu 1998 a bylo také společně s ním zprovozněno v červnu 2001. Kromě MÚK Doksany na 35. kilometru (kombinace kosodélného a osmičkovitého typu) je na úseku 0804 ještě na 46. kilometru MÚK Lukavec (osmičkovitá MÚK) a oboustranná odpočívka Siřejovice (45. km) s čerpacími stanicemi ÖMV (ve směru od Prahy) a Benzina, s.r.o. (ve směru od Drážďan). Významnou stavbou na tomto úseku je již zmíněný most přes Ohři o délce 1183 m, jedná se o nejdelší dálniční most v Česku. Úsek 0804 je zakončen těsně před plánovanou MÚK Lovosice (48. km), která bude postavena na rozhraní úseků 0804 a 080 při budování úseku 0805 v období let 2008 až 2011. Tato mimoúrovňová křižovatka bude řešit napojení silnic I/15 a I/30 na dálnici D8. V současné době řeší napojení těchto silnic na dálnici D8, respektive na silnici I/8, provizorní, jen částečně mimoúrovňová křižovatka. Délka celého úseku 0804 Doksany – Lovosice je 13,425 km. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120 a jeho výstavba stála v 90. letech 2,616 miliardy Kč[8]. V letech 2011–2012 bude na úseku 0804 vybudována nová mimoúrovňová křižovatka – MÚK Brozany nad Ohří deltovitého typu. Bude se nacházet na 40. kilometru se silnicí III. třídy č. 2472 (III/2472) Chotěšov – Brozany nad Ohří. Důvodem je především výstavba nového areálu cihelny Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. právě u silnice III/2472, asi 400 m od plánované MÚK směrem na Brozany nad Ohří. Při té příležitosti by mělo být v prostoru MÚK vybudováno tzv. truckcentrum – odpočívka s velkým parkovištěm pro kamiony a zázemím pro profesionální dálkové řidiče kamionů. Truckcentrum bude na silnici III/2472 napojeno čtyřramenným kruhovým objezdem, přičemž dvě ramena budou silnice III/2472 a čtvrté rameno bude pravou větví MÚK Brozany nad Ohří[9].

úsek 0805: Lovosice – Řehlovice (48,276. km – 64,689. km)

Výstavba mostu Oparno přes Opárenské údolí nedaleko od Velemína a Oparna (7. července 2009).

Úsek 0805 z Lovosic do Řehlovic je poslední chybějící úsek dálnice D8. Jeho dostavěním v roce 2012 (termín je kvůli nedořešeným stavebním povolením nejistý) dojde k propojení již provozovaných úseků 0801, 0802, 0803 a 0804 s úseky 0806 a 0807 (a navazující německé dálnice A17), čímž vznikne nepřerušený dálniční tah z Prahy do Saska. Dle aktuálního stavu výstavby (srpen 2010) se očekává zprovoznění jižní části úseku 0805 od konce stávající dálnice D8 na 48. km po MÚK Bílinka na 52. km v průběhu roku 2011; severní navazující část od MÚK Bílinka po MÚK Řehlovice pravděpodobně až v roce 2013. Vše závisí na postupném řešení soudních sporů mezi ŘSD a ekologickou organizací Děti Země a následném získávání stavebních povolení na jednotlivé stavby. Potřebná dokumentace Vyhodnocení vlivů na životní prostředí byla schválena již v roce 1996. Přestože se prověřovalo několik variant vedení trasy, zvolen byl přímý průjezd Chráněnou krajinnou oblast České středohoří jako nejrychlejší způsob dostavby dálnice D8 i ideální z dopravního hlediska. K tomu však byla potřebná výjimka ze zákona č. 114/92 Sb. Tato výjimka byla schválena až 14. února 2001, dne 28. března 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí a nabylo právní moci. Podrobnější informace o sporech ohledně výstavby tohoto úseku jsou uvedeny níže v tomto článku. Půjde o jeden ze stavebně nejsložitějších úseků celé dálnice D8 – celkem bude postaveno pět mostů a dva tunely (Prackovice o délce 270 m a Radejčín o délce 620 m). Na úseku 0805 se budou nacházet celkem 3 mimoúrovňové křižovatky:

  • 48. kilometr – MÚK Lovosice (osmičkovitá MÚK)
  • 52. kilometr – MÚK Bílinka (trubkovitá MÚK)
  • 65. kilometr – MÚK Řehlovice (trubkovitá MÚK) s křížením rychlostní silnice R63

Oficiální zahájení stavby proběhlo dne 6. listopadu 2007. Ke zprovoznění mělo podle původních předpokladů dojít v prosinci 2010. Délka úseku 0805 Lovosice – Řehlovice je 16,413 km. Je stavěn v parametrech dálniční kategorie D 27,5/120 a jeho celá výstavba bude stát 14,7505 miliardy Kč[8]. Do doby, než bude úsek 0805 zprovozněn, je dálková doprava ve směru od Prahy vedena z Řehlovic na Teplice a dále po silnici I/8 tak jako dříve, ale ve směru z Německa je u Ústí nad Labem svedena k Labi a podle něj po silnici I/30 do Lovosic, u kterých se opět vrací na dálnici D8.

úsek 0806: Řehlovice – Trmice (64,689. km – 68,864. km)

Nejstarší úsek dálnice D8, stavba 0806, byl postaven v letech 1984 – 1990. Úsek 0806 byl oproti ostatním úsekům dálnice D8 postaven v předstihu, neboť postupující těžbou v hnědoúhelném lomu Chabařovice by došlo k přerušení jediného silničního spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem – silnici I/13. Z tohoto důvodu bylo zapotřebí vytvořit alternativní spojení mezi těmito městy, které měl řešit právě úsek 0806 dálnice D8 a u Řehlovic na něj volně navazující, současně s 0806 stavěná, čtyřpruhová silnice II/613 (nyní rychlostní silnice R63). Úsek 0806 dálnice D8 ve spojení s rychlostní silnicí R63 tak pouze vytvářel alternativní spojení Teplic a Ústí nad Labem a nesloužil tedy jako dopravní tepna ve směru Praha – Drážďany. Pro dopravu v tomto dopravním směru začal sloužit až v prosinci 2006, kdy byl zprovozněn následující úsek 0807, vedoucí do Německa. Na 4,2 km dlouhém úseku 0806 se nacházejí 3 velké mosty:

V souvislosti s výstavbou MÚK Trmice (69. kilometr) byla zrušena MÚK Trmice (68. kilometr). Na některých mapách ale stále ještě může být stará trmická značena jako existující a funkční. S postupující výstavbou předcházejícího úseku 0805 bude zapotřebí vybudovat na rozhraní 0805 a 0806 MÚK Řehlovice (65. kilometr), která bude řešit napojení rychlostní silnice R63 na dálnici D8. Délka úseku 0806 Řehlovice - Trmice je 4,175 km. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120 a jeho výstavba stála v 80. letech 1,032 miliardy Kčs[8]. V souvislosti s dostavbou dálnice D8 přes České středohoří – úsek 0805 Lovosice – Řehlovice – je realizována výstavba nové mimoúrovňové křižovatky na úseku 0806 – MÚK Stadice kosodélného typu s napojením silnice II. třídy č. 258 (II/258). Bude se nacházet na 65. kilometru, jen pár set metrů za velkou MÚK Řehlovice, kde se napojuje rychlostní silnice R63, přímo u obce Stadice, u železničního přejezdu a železniční stanice Stadice. Důvodem je možnost přímého sjezdu k nově budovanému areálu Střediska správy a údržby dálnic (SSÚD) a oddělení dálniční Policie[10].

úsek 0807: Trmice – státní hranice Česko/Německo (68,864. km – 92,208. km)

Lávka pro pěší na 76. km zvaná Kočičí oči (směr Praha) (13. června 2009).
Státní hranice na dálnici (směr Praha) (13. června 2009).

Poslední úsek dálnice D8, úsek 0807, vede z Trmic na státní hranici Česko/Německo (Krásný Les-Breitenau), kde navazuje na německou dálnici A17. Mezistátní dohoda Česka a Německa o způsobu a podmínkách propojení obou zemí dálnicí byla sepsána v roce 2000. Výsledná trasa byla vybrána z celkem 11 variant. Tento úsek, který vede přes Krušné hory, překonává nezvyklé převýšení 482 m ze 162 m n. m. na 72. km u Předlic (západní část Ústí nad Labem) po 644 m n. m. na 90. km dálnice na náhorní plošině Krušných hor. Stavba tohoto úseku byla zahájena v roce 2003 ražením tunelu Panenská (délka 2167,7/2115,7 m), který je nejdelším dálničním tunelem v Česku. Tunel byl ražen novou rakouskou tunelovací metodou. Kromě tunelu Panenská se na úseku 0807 nachází ještě jeden tunel a to Libouchec (délka 535/454 m). Na úseku 0807 se nachází celkem 5 mimoúrovňových křižovatek:

  • 69. kilometr – MÚK Trmice (deltovitá MÚK)
  • 72. kilometr – MÚK Předlice (kombinace kosodelné a osmičkovité MÚK)
  • 74. kilometr – MÚK Úžín (deltovitá MÚK)
  • 80. kilometr – MÚK Knínice (kombinace kosodelné a osmičkovité MÚK)
  • 87. kilometr – MÚK Petrovice (trubkovitá MÚK)

Dále se na úseku 0807 nachází mnoho mostů. Krátce za MÚK Trmice (69. km) je to most přes železniční tratě (délka 1059 m) a následně most přes údolí Ždírnického potoka (délka 468 m). Dále za MÚK Knínice (80. km), krátce před tunelem Libouchec, se nachází most Knínice (délka 1008 m). Mezi tunely Libouchec a Panenská, se nachází most Panenská délky 264 m. Další mosty se nacházejí už za poslední MÚK Petrovice (87. km). Celkem jsou to čtyři mosty: přes Mordovu rokli (délka 523 m), pod Špičákem (délka 358 m), most přes Rybný potok (délka 440 m) a nakonec Hraniční most (délka 410 m, výška 56 m), který je nejvyšším mostem na celé dálnici D8 a který propojuje českou dálnici D8 s německou dálnicí A17. Mezi MÚK Úžín a Knínice se nachází oboustranná odpočívka Varvažov s čerpacími stanicemi Agip Oil. Město Ústí nad Labem se původně postavilo proti otevření tohoto úseku, dokud nebude dokončen i navazující úsek 0805 přes České středohoří s odůvodněním, že v chybějícím úseku existuje pouze jedna možná objízdná trasa a to přes MÚK Trmice, dále po čtyřpruhové silnici II. třídy č. 613 (II/613) skrz centrum Ústí nad Labem přes malý kruhový objezd pod zámečkem Větruše a dále podél řeky Labe po silnici I/30 až do Lovosic. V případě dopravní nehody by tato cesta mohla být zablokována, což by způsobilo závažné problémy. Tento úsek byl zprovozněn společně s německou dálnicí A17 21. prosince 2006. Jeho délka je 23,344 km. Úseku 0807/I Trmice – Knínice (12,244 km) je postaven v parametrech dálniční kategorie D 28,0/100, úsek 0807/II Knínice – státní hranice Česko/Německo (11,475 km) je postaven v parametrech dálniční kategorie D 27,5/120. Stavba celého úseku 0807 stála 22,334 miliard Kč[8]; Evropská unie se podílela částkou 1,5 miliardy Kč.

Spory o trasu D8 v Českém Středohoří

Poslední chybějící úsek dálnice D8 Lovosice – Řehlovice vedoucí přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří byl v rámci výstavby nejvíce komplikovanou částí.

Schvalování dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast

Nutná dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, byla schválena již v roce 1996. Pro vedení dálnice přes chráněnou krajinnou oblast (CHKO) však byla nutná výjimka ze zákona č. 114/92 Sb., kterou udělovalo Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministerstvo, i s ohledem na střídání ministrů, několikrát změnilo názor. Ministr Miloš Kužvart (ČSSD) ovšem výjimku ze zákona nakonec udělil. Tato výjimka byla schválena až 14. února 2001, dne 28. března 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí a řízení nabylo právní moci. Ve vlastních správních řízeních docházelo k řetězům odvolání a mimořádných opravných prostředků. Příliš dlouhé projednávání kolem této dálnice bylo jedním z hlavních důvodů, proč poslanci schválili v novele Zákona o ochraně přírody a krajiny převedení pravomocí udělování výjimek ze zákona na vládu ČR. Rozhodování samotného ministerstva životního prostředí se jim jevilo jako velmi podjaté a ovlivněné ekologicky orientovanými nevládními neziskovými organizacemi. Je velice pravděpodobné, že uvedená lavina sporů by nenastala (anebo by byla výrazně méně intenzivní) pokud by výstavba dálnice u nás byla schvalována jako jedna jediná stavba, a ne jako soubor dílčích staveb. Dálnice D8 je takto rozdělena na 7 dílčích staveb (viz výše). Kritici tomuto způsobu schvalování říkají „salámová metoda“. Faktem je, že v okamžiku, kdy jsou některé úseky schváleny, je výrazně omezeno variantní vedení ostatních úseků, neboť ty musí být technicky napojeny na již hotové či schválené úseky.

Původní varianta (oficiální varianta)

Původní varianta, navrhovaná Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD), zasahuje do 2. a 3. zóny CHKO, do geologicky cenných profilů bývalého čedičového lomu Prackovice a do nadregionálního biokoridoru řeky Labe (v části nazývané Porta Bohemica). Právě tyto nejvíce chráněné zóny překračuje pomocí plánované kombinace tunel Prackovice (270 m) + most + tunel Radejčín (620 m).

Návrhy řešení ekologů

Ekologové navrhovali několik různých řešení, aby se buď úplně vyhnuli výstavbě dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, nebo alespoň zminimalizovali negativní dopady pro krajinu, faunu a životní prostředí obecně.

Objízdná trasa Českého středohoří

Původní požadavek nevládních neziskových organizací byl nestavět dálnici přes CHKO České středohoří vůbec. Místo ní navrhovali výstavbu dálnice D8 do Lovosic úplně zastavit a využít rychlostní silnici R7 z Prahy až do Postoloprt, kde by se trasa odklonila na nově vybudovanou dálnici do Mostu, u nějž by se napojila na již vybudovanou čtyřpruhovou silnici I/13, po níž by pokračovala asi 25 km až do Bystřan u Teplic. Tam by se volně napojila na již vybudovanou rychlostní silnici R63, která volně navazuje u Řehlovic na již vybudovaný úsek dálnice D8 (úsek 0806). Dále by už trasa vedla podle původních plánů ke státní hranici Česko/Německo. Tento způsob řešení dopravního tranzitu by vlastně vytvořil severozápadní obchvat celé krajinné oblasti České středohoří. Jeho problémem bylo především to, že by byl příliš dlouhý a motoristé by využívali spíše již dostavěné úseky dálnice D8 do Lovosic a starou silnici I/8 přes České středohoří.

Dlouhý tunel

Druhým řešením bylo vést téměř celý úsek 0805 dálnice D8 Lovosice – Řehlovice v 13 km dlouhém tunelu. Problémem této varianty byla, oproti původnímu řešení, výrazně dražší realizace a příliš dlouhá doba výstavby. Výhodou by naopak byla maximální šetrnost ke krajině a fauně a snazší zimní údržba.

Tunel Kubačka

Třetí (a zřejmě poslední) návrh ekologů z ledna 2005 byl nestavět dva tunely Prackovice a Radejčín, ale místo nich postavit jeden 3,35 km dlouhý tunel Kubačka. Argumenty ekologů byly takové, že trasa bude o 640 m kratší než původní varianta a bude šetrnější ke krajině, fauně i životnímu prostředí obecně. Návrh této varianty přišel ale pozdě (leden 2005), když už finišovaly přípravy výstavby úseku 0805 podle původních plánů. Proti této variantě s tunelem Kubačka se postavily obce poblíž staré silnice I/8, protože zvolením této varianty by se výstavba úseku 0805 zpozdila asi o 4,5 roku. Další nevýhody této varianty byly vyšší cena realizace, delší doba výstavby a vysoké náklady na provoz tunelu. Zvolení této varianty by si mj. vyžádalo změnu územního plánu Ústeckého kraje, což Ústecký kraj zamítl dne 9. března 2005, čímž tuto variantu odmítl a postavil se tak na stranu ŘSD.

Současnost

Po 10 letech sporů začala dne 6. listopadu 2007 oficiálně výstavba[11] posledního úseku dálnice D8 (úseku 0805) podle původního plánu, který vznikl v 90. letech. V únoru 2008 Nejvyšší správní soud (NSS) konstatoval, že Krajský úřad Ústeckého kraje chyboval při povolování stavby úseku Lovosice – Řehlovice přes území Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Rozhodnutí krajského úřadu o umístění stavby proto bude muset krajský soud zrušit.[12][13] V květnu 2008 městský soud v Praze zakázal hloubení tunelu Prackovice[14] (také v úseku 0805). Podle dosavadních předpokladů (srpen 2010) bude úsek 0805 otevřen nadvakrát. První část bude otevřena v roce 2011. Jedná se o navazující úsek od Prahy od konce současné dálnice u Lovosic (MÚK Lovosice) (48. km) až k MÚK Bílinka (52. km). Zbývající část od MÚK Bílinka (52. km) až k MÚK Řehlovice (64. km), zahrnující velké mosty a oba tunely, bude zprovozněna pravděpodobně až v roce 2013. Poté již bude celá dálnice D8 kompletní.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 http://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d8
  2. ↑ 2,0 2,1 http://www.ceskedalnice.cz/odborne-info/historie-dalnic
  3. ↑ http://www.ceskedalnice.cz/image/historie/h02b.jpg
  4. ↑ http://www.dalnice.com/historie/chrono/chronologie.htm
  5. ↑ Radní Šulc už si je jist, že D8 v roce 2010 nebude – krátká reportáž zpravodajství České televize (20.3.2009 18:26, stopáž 1:58 min)
  6. ↑ Pavel Baroch. 23. března 2009. Dálnice přes Středohoří se může zpozdit o několik let. aktuálně.cz
  7. ↑ http://www.dalnice-silnice.cz/D8.htm
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 8,5 http://www.dalnice-silnice.cz/D8.htm
  9. ↑ Plán stavby nové MÚK Brozany nad Ohří (PDF, 4457 kB, 1.12.2009, 10:54)
  10. ↑ Stavební povolení nové MÚK na úseku 0806 Řehlovice – Trmice – MÚK Stadice. (DOC, 124 kB, duben 2009)
  11. ↑ Zlom po 10 letech: Stavba D8 přes Středohoří začala (6. listopadu 2007)
  12. ↑ NSS: Úřad chyboval při povolení úseku D8 přes České středohoří ekolist.cz
  13. ↑ 20. duna 2008 Odpůrci D8 uspěli u soudu. Pozdě, dálnice se už staví aktualne.cz
  14. ↑ 5. května 2008 Soud zastavil hloubení tunelu na D8 přes Středohoří

Související články

Oficiální stránky

Stránky o dálnici D8

Články, videa



Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dálnice D8
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/D%C3%A1lnice_D8“