Protivín

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 9. 2013, 19:59; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)



Protivín je malé město v Jižních Čechách v okrese Písek. Nachází se na hlavním dopravním tahu z Písku na České Budějovice mezi Pískem a Vodňany. Protéká jím řeka Blanice. Protivín je de facto jedna dlouhá ulice táhnoucí se od železničního nádraží Protivín, přes náměstí až k železniční zastávce Protivín-zastávka. Město je známo především díky pivu, jež se vaří v místním pivovaru založeném v roce 1598. Jedná se o značku Platan, kterou vaří Městský pivovar Platan s. r. o. Svůj název pivovar získal od dvojí aleje platanů, jež vede k jeho bráně.
Protivín vznikl jako podhradí královského hradu. Ve městě se dále setkáme se zámkem v renesančním stylu a s kostelem sv. Alžběty v raně barokním stylu. Název města, jež má asi 5000 obyvatel, je odvozován od původního držitele obce zvaného Protiva.

Kostel sv. Alžběty na Masarykově náměstí

Obsah

Historie

První zmínka o Protivínu pochází již z roku 1282, ale předpokládá se, že obec vznikla již někdy kolem roku 1260[1] jako tvrz a vesnice okolo brodu přes zlatonosnou řeku Blanici, která městem protéká.
Pokud paměti sahají, nepatřil Protivín soukromým osobám, nýbrž byl odedávna zbožím královským.[2] Během vlády Karla IV. a Václava IV. spravovali obec vlastní správci. V roce 1562 mění obec majitele, když je prodána Ferdinandem I. Habsburským Jáchymovi z Hradce, který ji držel po 40 let. V roce 1598 Protivín získali bratři Kryštof Vratislav a Jiří z Mitrovic. Po vystřídání celé řady majitelů přešel majetek v roce 1711 do rukou Adama Františka „knížete ze Schwarzenberka“.[3] 19. století znamenalo pro obec dobu rozkvětu, během níž došlo k jejímu značnému rozvoji. Po uzavření cukrovaru se ale začala zvyšovat nezaměstnanost, což vedlo k vlně vystěhovalectví jak do okolních oblastí, tak i do USA, kde přistěhovalci kolem roku 1855 založili i stejnojmennou osadu Protivin. V srpnu roku 1899 byla obec Protivín povýšena na město.

Doprava

Hlavní ulice

Město se nachází poblíž silnice číslo E49 mezi městy Písek a Českými Budějovicemi. Silnice je vedena obchvatem kolem města, zčásti po silničním mostě, který přemosťuje oblast železničního nádraží. Ve městě se kromě velkého železničního nádraží, kde se setkávají trati Plzeň – České Budějovice č. 190 a Zdice – Protivín č. 200, nachází i železniční zastávka na pokračování trati do Českých Budějovic.

Protivínský zámek

Zámek

Nevelký čtverhranný hrad založil asi v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. První písemná zmínka o něm pochází právě z roku 1282, kdy byl zastaven Pruschenkům ze Stettenberka[4] Další písemnou zmínkou je pak až záznam ve spisu Majestas Carolina z roku 1334, který je dílem samotného Karla IV.
Až do roku 1434 zůstal hrad v královském majetku, toho roku jej však císař Zikmund zastavil Oldřichovi z Rožmberka. Vladař domu Rožmberského pak hrad již roku 1438 dále zastavil Chvalovi z Pohnání. V držení tohoto rodu hrad zůstal až do roku 1527.
V roce 1562 získal Protivín od Ferdinanda I. již výše zmíněný Jáchym z Hradce, který započal s rozsáhlou renesanční přestavbou hradu na zámek.
Roku 1598 prodal Adam II. z Hradce Protivín a Hlubokou pánům z Mitrovic. V 17. století pak došlo za Veroniky Švihovské k další přestavbě, tentokrát v barokním stylu.
V letech 1714 – 1731 nechal kníže Adam František Schwarzenberg zámek upravit do podoby, kterou má dodnes.
V 19. století byl při rekonstrukci zámku rozebrán strop z hlavní síně a přesunut do kostela v Chřešťovicích, části nedalekých Albrechtic nad Vltavou.
Roku 1979 byl zámek pro havarijní stav uzavřen a následně rekonstruován.
Na počátku 20. století fungoval zámek jako letní hotel. Mimo jiné zde pobýval spisovatel Eduard Bass, který zde psal svůj román Cirkus Humberto. Zámek mírně lichoběžníkového tvaru má dvouposchoďová křídla a čtverhrannou věž vystupující ze severovýchodního nároží. Obklopuje jej udržovaný anglický park, v němž se nachází 20 druhů vzácných dřevin a dva barokní altány.

Kaple před zámkem

V současné době je zámek soukromým majetkem a není veřejnosti přístupný.

Místní části

Slavní rodáci

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.muprotivin.cz/city/history.htm
  2. ↑ Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze království českého. díl 7. Praha 1890. str. 235
  3. ↑ Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze království českého. díl 7. Praha 1890. str. 238
  4. ↑ Kolektiv. Protivínský zámek. Vydáno u příležitosti 720. výročí založení města Protivína. Protivín. Městské kulturní středisko 2002.


Chvaletice | Krč | Maletice | Milenovice | Myšenec | Protivín | Selibov | Těšínov | Záboří

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Protivín
  Města a obce okresu Písek  

Albrechtice nad Vltavou • Bernartice • Borovany • Boudy • Božetice • Branice • Cerhonice • Čimelice • Čížová • Dobev • Dolní Novosedly • Drhovle • Heřmaň • Horosedly • Hrazany • Hrejkovice • Chyšky • Jetětice • Jickovice • Kestřany • Kluky • Kostelec nad Vltavou • Kovářov • Kožlí • Králova Lhota • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov • Lety • Milevsko • Minice • Mirotice • Mirovice • Mišovice • Myslín • Nerestce • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou • Osek • Oslov • Ostrovec • Paseky • Písek • Podolí I • Probulov • Protivín • Přeborov • Předotice • Přeštěnice • Putim • Rakovice • Ražice • Sepekov • Skály • Slabčice • Smetanova Lhota • Stehlovice • Tálín • Temešvár • Varvažov • Veselíčko • Vlastec • Vlksice • Vojníkov • Vráž • Vrcovice • Záhoří • Zbelítov • Zběšičky • Zhoř • Zvíkovské Podhradí • Žďár

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Protiv%C3%ADn“