V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Povstání v Kwangdžu

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 20. 9. 2013, 12:44; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Hřbitov Mangwol-dong, na němž jsou pochovány oběti masakru

Povstání v Kwangdžu (광주민주화운동; 光州民主化運動; Kwangdžu-) odkazuje na povstání ve městě Kwangdžu v Jižní Koreji od 18. do 27.května 1980. Během této doby občané povstali proti vojenské diktatuře Čon Du-hwana a převzali kontrolu nad městem. Během pozdější fáze povstání, se občané vyzbrojili zbraněmi na svoji obranu, ale byli poraženi jihokorejskou armádou. Po dobu vládnutí Čon Du-hwana byl incident odsuzován jako povstání komunistických sympatizantů, ale obnovený civilní proces to pojal jako úsilí obnovit demokracii po vojenské vládě. Vláda se za tento incident oficiálně omluvila a zřídila hřbitov pro oběti.

Obsah

Pozadí události

Prezident Park Chung-hee byl po 18 ti letém vládnutí zavražděn 26. října 1979. Tento náhlý konec autoritářského režimu zanechal korejskou politiku ve stavu nestability. Nový prezident Choi Kyu-ha a jeho kabinet měli malou kontrolu nad rostoucí silou korejské armády. Všeobecně to byl Čun Du-hwan, kdo řídil vládní převrat uskutečněný 12. prosince. Proces demokratizace Koreje, který byl během vládnutí Parka potlačen, se znovu probudil. Se začátkem nového semestru v březnu 1980 se do univerzit začali vracet prodemokratické aktivity a profesoři se studenty zformovali nové studentské unie. Tyto unie vedly celostátní demonstrace volající po zrušení stanného práva, které bylo ustanoveno po Parkově zabití, a také volali po demokratizaci vlády. Tyto aktivity vyvrcholily demonstrací proti stannému právu u Soulského nádraží 15. května 1980, kterých se účastnilo asi 100 000 studentů a občanů.

Jako odvetu vláda potlačila několik občanských práv. 17. května, kabinet rozhodl rozšířit stanné právo. Rozšířené stanné právo zahrnovalo zákaz politických shromáždění a stávek, cenzuru tisku a uzavření univerzit. Kvůli prosazení stanného práva byly do různých částí země vyslány speciální vojenské jednotky. Téhož dne policie zaútočila na studentskou celostátní konferenci odborových vůdců z 55 univerzit, kteří diskutovali o dalších krocích, které by měly následovat po velké demonstraci z 15. května. 26 opozičních politiků včetně budoucího prezidenta Kim Te-Džunga bylo zatčeno za podněcování demonstrací.

Časová osa

Květen 18 - Květen 21

Ráno 18. května studenti protestovali u brány Chonnamovi státní univerzity proti jejímu uzavření a házeli kameny na výsadkové oddíly, které blokovaly vstup do univerzity. Výsadkáři, trénovaní v konvenčním válečnictví a nikoliv proti civilním výtržnostem odpověděli bitím protestujících obušky. Po incidentu se studenti přesunuli do centrální oblasti a pokračovali v protestu, žádali zrušení stanného práva a vydání Kim Te-Džunga. Výsadkové oddíly je následovaly a znovu se střetly s demonstranty. Potlačení demonstrace se vyznačovalo násilím. Svědci viděli mlátit demonstranty i přihlížející. První známá oběť byl 29 letý hluchý muž Kim Gyeong-cheol, který se neúčastnil protestů, ale byl ubit k smrti 18.května při procházení místem demonstrací. Některá svědectví a fotografie dokonce zachytily použití bajonetů. Občané byli rozzuření armádním násilím a počet protestujících se rychle zvětšil a do 20. května překonal hranici 100 000. Bylo nevyhnutelné, že se oběti začali vyskytovat i v armádě a policii, během konfliktu s civilisty. Jak konflikt eskaloval, armáda začala používat střelbu a 20. května zabila neznámý počet občanů blízko nádraží Kwangdžu. Ten samý den rozhněvaní protestující vypálili lokální rozhlasovou stanici MBC, která odsuzovala civilisty ve Kwangdžu jako vzbouřence a manipulovala s fakty ohledně aktuální situace ve Kwangdžu. Čtyři policisté byli zabití v policejní barikádě blízko provinciálních vládních budov, když do nich najelo auto. V noci 20. května jely velkou protestní jízdu stovky taxíků, velkých náklaďáků a autobusů směrem k provinciální kanceláři, aby se setkali s protestujícími. Jakmile se řidiči připojili k demonstraci, vojenské jednotky použily slzný plyn, vytahávaly řidiče z vozů a tloukly je. Tito “řidiči demokracie” se přidali na stranu občanů a demonstrantů, protože mnoho jejich kolegů bylo dříve téhož dne napadeno armádou při pokusu o pomoc raněným a jejich odvážením do nemocnice. Na některé bylo také stříleno po tom, co řidiči používali auta k blokování vojáků nebo jako zbraně. Násilí vyvrcholilo 21. května. Asi v 13 hodin armáda střílela proti protestujícímu davu shromážděnému před Jeonmanským provinčním úřadem a zabila několik protestujících. Občané se kvůli vlastní ochraně začali vyzbrojovat puškami M1 Garand a karabinami, když je v blízkých městech ukradli z policejních stanic a zbrojnic. Později odpoledne vypukly krvavé přestřelky mezi civilními milicemi a armádou na provinciálním úředním náměstí. Do 17.30 hodin milice získaly dva lehké kulomety a použily je proti armádě, která začala ustupovat z centrální oblasti.

Blokáda Kwangdžu a ostatní zvěrstva

Květen 22 - Květen 25

V této situaci všechny vojenské jednotky ustupovaly k předměstským oblastem a čekaly na posily. Během této doby armáda blokovala všechny cesty a komunikace vedoucí do a ven z města. Třebaže se v tomto období mezi milicemi a armádou nebojovalo, bylo zabito mnoho nevinných lidí, když 23. května vojáci rozstříleli projíždějící autobus u Jiwon-dongu. Zabito bylo 17 z 18 pasažérů. Druhého dne vojáci stříleli na chlapce koupající se v nádrži Wonje a zabili jednoho z nich. Později téhož dne armáda utrpěla největší ztráty na životech, když se vojenské jednotky u Songam-dongu omylem dostaly do „přátelské palby“. Zabito bylo třináct vojáků.

Mezitím ve"svobodném" městě Kwangdžu zformovali občané i studenti vyjednávací komisi. Komise se skládala z asi 20 lidí (kazatelů, právníků a profesorů). Oni vyjednávali s armádou a požadovali vydání zatčených občanů, kompenzaci za oběti a zákaz odplaty výměnou za odzbrojení milic. Pozdější byla komise vytvořena také vysokoškoláky a vzala si na starost pohřby, veřejné kampaně, řízení dopravy, stažení zbraní a lékařskou pomoc. Tato městská komise byla velmi dobře organizovaná, ale vyjednávání uvázlo v mrtvém bodě, protože armáda naléhala na okamžité odzbrojení milic. Tato záležitost způsobila rozkol uvnitř vyjednávací komise. Část chtěla okamžitě kapitulovat, zatímco část volala po pokračujícím odporu až do splnění všech jejich požadavků. Po vášnivé debatě převzali kontrolu ti, kteří chtěli pokračovat v odporu.

Protesty v ostatních regionech

Jak se šířili zprávy o masakru v Kwandžu, vypukly další protesty proti vládě v blízkých regionech Hwasun, Naju, Haenam, Mokpo, Yeongam, Gangjin, a Muan. Zatímco protesty skončily mírumilovně ve většině regionů, v Haenamu se střílelo mezi vyzbrojenými protestujícími a vojenskými jednotkami. Do 24. května většina těchto protestů ustala, s výjimkou Mokpo, kde protest pokračoval až do 28. května.

Květen 26

26. května byla armáda připravena znovu vstoupit do města. Členové vyjednávací komise se pokusili zastavit armádní předvoj tím, že si lehli na ulice. Jak se šířili zprávy o bezprostředně hrozícím útoku, občanské milice se usadily na městském úřadě a připravovaly se na poslední odpor.

Květen 27

Ve 4:00 ráno vojenské jednotky z pěti divizí vstoupily do centrální části města a porazily civilní milice během pouhých 90 minut.

Oběti

Neexistuje žádný přesný počet celkových obětí povstání ve Kwangdžu. Oficiální čísla vydaná Úřadem pro stanné právo hovoří o 144 civilistech, 22 vojácích a 4 policistech. Zraněno bylo 127 civilistů, 109 vojáků a 144 policistů. Jedinci, kteří se pokusili diskutovat o těchto číslech, byli zatčeni pro "šíření falešných zpráv". Podle „Asociace truchlících rodin 18.května“, nejméně 165 lidí zemřelo mezi 18 a 27. květnem. Dalších 65 se stále pohřešuje, ale předpokládá se, že jsou mrtví. 23 vojáků a 4 policisté byli zabiti během povstání, včetně 13 vojáků zabitých v přátelské palbě mezi vojenskými jednotkami v Songam-dongu. Podle korejského filmu z roku 2007 May 18 (Hwaryeohan hyuga), režírovaného Kim Ji-hunem, "měl incident za následek 207 obětí, 2392 zraněných a 987 nezvěstných, ale o přesných číslech obětí se vedou značné spory.

Následky

Vláda odsoudila povstání jako povstání podnícené Kim Te-Džungem a jeho stoupenci. V následujícím soudním procesu byl Kim odsouzen k trestu smrti, jeho trest byl ale zredukován kvůli silným mezinárodním protestům. Celkem 1394 lidí bylo zatčeno za nějakou účast na Kwangdžu a 427 lidí bylo obviněno. Mezi nimi bylo 7 lidí odsouzeno k trestu smrti a 12 lidí bylo odsouzeno na doživotí. Demokratizující proces Kwangdžu měl hluboký dopad na jihokorejskou politiku a historii. Čun Du-hwan měl problémy s popularitou, protože svoji moc získal skrze vojenský převrat, a po autorizaci útoku speciálních jednotek proti občanům byla legitimita jeho vlády významně poškozena. Spojené státy byly předtím vnímané jako osvoboditel a ochránce, ale protesty v Kwangdžu změnily obraz americké vlády, protože se předpokládalo že Spojené státy věděly předem o vyslání zvláštních vojenských jednotek a jen přihlížely jak byli vražděni civilisté. Americká pověst byla dále poškozena, když americká vláda po roce 1980 pokračovala v podpoře Čun Du-hwana. Přesto tato událost vydláždila cestu pro pozdější procesy v 80.letech, které posléze přinesly Jižní Koreji demokracii. Události ve Kwangdžu se staly symbolem Jižní Koreje boje proti autoritářským režimům a za demokracii.

Přehodnocení

Na hřbitově Mangwol-dong v Kwangdžu, kde jsou těla obětí pohřbena, každoročně 18.května od roku 1983 pořádají pozůstalé rodiny vzpomínkové slavnosti. Mnoho prodemokratických demonstrací v 80.letech požadovalo oficiální přiznání pravdy o masakru v Kwangdžu a trest pro ty, kteří za to byli zodpovědní. Úřední přezkoumání masakru začalo po obnovení platnosti přímých prezidentských voleb v roce 1987. V roce 1988 parlament při veřejném líčení o masakru v Kwangdžu oficiálně přejmenoval tento incident na Hnutí za demokratizaci Kwangdžu. V roce 1995 jak rostl tlak veřejnosti, parlament vydal speciální zákon o 18.květnu. Demokratický proces umožnil žalobu lidí zodpovědných za převrat 12.prosince a masakr ve Kwangdžu navzdory skutečnosti, že odpovědnost za trestné činy již byla promlčena. Postupně bylo v roce 1996 obviněno 8 politiků pro velezradu a za masakr. Trest byl vynesen v roce 1997, obsahoval i trest smrti, který byl později změněn na doživotí pro bývalého prezidenta Čun Du-hwana. Bývalý prezident Roh Tae-Woo, Chunův následovník a spoluúčastník na převratu 12.prosince byl také odsouzen k životu ve vězení. Ale všichni vězni byli amnestováni 22.prosince ve jménu národního usmíření odcházejícím prezidentem Kim Young-Samem po poradě s nově zvoleným prezidentem Kim Te-Džungem. Roku 1997 byl 18.květen oficiálně ustanoven jako pamětní den(den obětí). V roce 2002 hřbitov Mangwol-dong získal status národního hřbitova.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Povst%C3%A1n%C3%AD_v_Kwangd%C5%BEu“