Paleobotanika
Z Multimediaexpo.cz
Paleobotanika je jedno z odvětví botaniky, které se zabývá zkoumáním vyhynulých rostlin.
Historie
Kdysi byla při výzkumu omezena hlavně na otisky a součásti zkřemenělé, resp. proniknuté jinými minerály (vápenec, pyrit a pod.), později přistupuje též k výzkumu zuhelnatělých částí rostlinného těla, které vhodnými oxidačními činidly ( H2O2, Schultzeho reagens, t. j. roztok KClO3 v koncentrované HNO3, javelský louh a j.) lze macerovat a učinit je více méně průsvitnými. Uvolnění rostlinných partikulí z hornin se neděje zpravidla mechanicky, nebo spíše chemicky (pomocí HF, případně, aby se uhlíkový materiál nerozpadl, používá se jako tmelu esterů celulosy; tyto metody byly vypracovány botanickou školou prof. Sewarda v Cambridgi, pro speciální případy obzvláště rezistentních materiálů propracoval tyto metody prof. Halle ve Stockholmu). Také v oboru přesného zobrazování byly postupně učiňovány nové objevy: fotografie otisků pomocí slabého ultrafialového světla bylo používáno hlavně vlivem prací P. Bertranda (Lille), infračervené větlo se snažil využít J. Wolton (žák Sewardův). Výsledky, k jakým tato zlepšená metodika vedla, jsou často obdivuhodné, nelze je v krátkosti všechny uvést.
Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada morfologických a anatomických detailů (na př. stavba těla t. zv. oenopteridních kapradin z konce paleozoitu nebo anatomická textura kutikula u četných mesozoických gymnospermů a angiospermů). V období staršího paleozoika byl objeven celý nový velmi primitivní řád Psilophytales, jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v listy a lodyhu a představují jen systémy větví buď úplně lysých (na příklad Rhynia, Hornea, Pseudosporochnus) nebo opatřených trichomy (na příklad Asteroxylon) a které tvořily hlavní díl vegetace asi tak ve spodním a středním devonu. V období permokarbonském byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním Sphenophyllům, které však nemají lodyhy článkované (Noeggerathia v Evropě během permokarbonu a Tingia během permokarbonu ve východní asii), prozkoumány samčí fruktifikace některých neuropteridických a alethopteridických pteridospermů (Goldenbergia, Whitelessia, Aulacotheca, Dolerotheca), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných Corystospermaceae (na př. Umcomasia, Spermatocodon, Pilophorosperma, náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným Dicroidium a Thinnfeldia), jejichž listy mají kapradinovitý vzhled, ale vytvářejí semena a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům krytosemenným.
Z období mesozoického se jednalo o objevení řádu Caytoniales (plodenství Caytonia, Gristorpia, listy Sagenopteris) v juře v Anglii, jejichž listy mají charakter listů pteridospermických, ale semena jsou uzavřena velmi dokonale do váčků opatřených dokonce jakýmsi bliznovitým útvarem, takže tato skupina tvoří jistě poslední článek ve vývoji pteridospermů docházejících tak úplně k analogické organisaci svých plodních systémů jako dnešní krytosemenné rostlinstvo . Z pozdějších období,z křídy, třetihor a čtvrtohor nebylo zaznamenáno tolik tak zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby se jeví již stavbu více méně obdobnou rostlinám dnešním, šlo víceméně o popisování nových rodů a druhů a výzkumy paleogeografické. Dříve si vědci napomáháli (obzvláště v usazeninách ze čtvrtohor) výzkumem pylových zrn ( jejich důležitost byla po prvé zhodnocena Postem ve výzkumu holocenních a pleistocénních rašelin.
Novověká paleobotanika
Paleobotanika se již dlouho nezabývá pouze otisky a zkamenělými zbytky rostlin. Je možné totiž zkoumat zuhelnatělé části rostlinného těla, které jsou pomocí chemických metod uvolněny z hornin. Otisky fosilních rostlin je také možno zkoumat pomocí slabého ultrafialového nebo infračerveného světla. Významným zdrojem informací je však i mikroskopický výzkum pylových zrn.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |