Arménie

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 7. 2012, 16:45; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Arménie
Arménská republika
Հայաստանի Հանրապետություն
(Hajastani Hanrapetuthjun)
Flag of Armenia.png  Coat of arms of Armenia.png
Arménská vlajka   Státní znak Arménie
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Arménská hymna – Mer Hajrenik
Մեկ Ազգ, Մեկ Մշակույթ
Geografie
Europe location ARM2.png
Hlavní město: Jerevan
Rozloha: 29 743 (138. na světě)
z toho 4,7 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Aragac (4090 m n.m.)
Časové pásmo: +4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 215 800 (133. na světě)
Hustota zalidnění: 108,1 (88. na světě)
HDI: 0,777 (střední)
Jazyk: arménština (úřední), ruština,
kurdština
Náboženství: arménská apoštolská církev 93%,
arménská katolická církev 1 %,
islám 4 %, pravoslaví 1%,
ostatní 1%
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: arménský dram (AMD)
HDP/obyvatel: 1 888 USD (2004)
Mezinárodní identifikace
MPZ: ARM
Telefonní předvolba: +374
Národní TLD: .am

Arménie (oficiálním názvem Arménská republika, arménsky Հայաստանի Հանրապետություն, Hajastani Hanrapetuthjun) je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní Asii bez přístupu k moři. Lze se setkat i s názory, podle kterých je Arménie součástí Evropy. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).

Obsah

Dějiny

Související informace můžete najít také v článku: Dějiny Arménie

Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od paleolitu. V nejstarších písemných památkách z dob Chetitů je zmínka o národu Chajasa v 2. tisíciletí před našim letopočtem. V tomto období ovládli území Arménie Asyřané. Město Jerevan bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího SSSR. Spojením arménských kmenů v 9. století před n. l. vznikla říše Urartu v oblasti Vanského jezera. V tomto období byla založena mnohá opevněná města, rozvíjely se řemesla a pěstování vína. V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu médských vojsk. V Malé Arménii a na Araratské rovině vzniklo Arménské království a začal se formovat arménský národ.

Ve 4. století si Arménii rozdělili Římané a Peršané. Od 7. do 9. století ji ovládali Arabové. Arménský stát se obnovil v 9. století. Arméni vynikali jako obchodníci, zakládali kolonie po celé Přední Asii, ale i v Kyjevě a Novgorodě. Od 11. století ovládali zemi Seldžuci, od 13. století Mongolové. V 17. století byla Arménie rozdělena mezi Turecko (připadla mu západní Arménie) a Persii (východní Arménie). Národní identitu jim v tomto období pomohla udržet jejich kultura, pěstovaná převážně emigranty v zahraničí. Až začátkem 19. století připadla část východní Arménie spolu s východní Gruzií carskému Rusku. Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku 1827 ovládli celou východní Arménii. Armény žijících v Tureckem spravované západní Arménii postihl těžký osud. V letech 1890–1922 byli systematicky vyvražďováni. Při této genocidě přišlo o život zhruba 1,5 miliónu lidí, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do Ruska a jiných zemí. Rozvíjela se fakticky už jen východní Arménie. Po První světové válce se Arménie dostala na nějakou dobu pod správu států Dohody. V roce 1920 začalo komunisty podporované povstání, které vyhnalo zahraniční vojska ze země a naopak na svoje území přivolalo Rudou armádu. 29. listopadu 1920 byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do Zakavkazské federace a stala se členem SSSR. Arménii v roce 1988 postihlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí. Sovětská moc tajila následky zemětřesení. Toho samého roku začala Arménie boj se sousedním Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu, který se ještě vyostřil po rozpadu SSSR. Od roku 1994 dodržují obě země oficiálně příměří. Turecko na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. V roce 1991 získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a stala součástí SNS. V roce 1999 byl při zasedání parlamentu zavražděn premiér, což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi.

Sovětská Arménie v 20. století

Vlajka Arménské SSR

Znak Arménské SSR

Sovětský propagační plakát z roku 1937 slibuje arménskému lidu lepší budoucnost

Arménské obyvatelstvo protestuje v létě roku 1988 na jerevanském náměstí proti sovětskému vlivu na území Arménie

Spor o Náhorní Karabach

Související informace můžete najít také v článku: Náhorní Karabach

V roce 1920 nesouhlasil sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s Nachičevanem roku 1923 připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území.

Roku 1987 se zformovalo arménské hnutí o připojení k Arménii. V říjnu t.r. pak Ázerbájdžán zakázal výuku arménských dějin na karabašských školách. Snahy Moskvy o urovnání konfliktu byly rovněž neúspěšné, a tak byl Náhorní Karabach v lednu 1988 podřízen přímo ústřední vládě SSSR. S tímto postupem nesouhlasila ani jedna strana. 28. listopadu 1989 byl vrácen pod správu Ázerbájdžánu, ale Arménie ho 1. prosince anektovala. V letech 1991–1994 probíhala o karabašské území mezi oběma zeměmi válka. Dočasným východiskem se stalo příměří z 16. května 1994, které zůstává v platnosti do současnosti. Výsledkem je Karabach z 92,5 % ovládaný arménsko–karabašskými silami, které mají pod kontrolou také dalších 5 celých okresů (a 2 částečně) mimo vlastní Karabach. Celkově tak karabašští Arméni kontrolují 13,4 % rozlohy Ázerbájdžánu. Vojenské zásahy byly doprovázeny exodem azerských a arménských menšin z území sousedního státu. Z Ázerbájdžánu odešlo 413 000 Arménů, zatímco Arménii v důsledku konfliktu opustilo 724 000 Azerů.[1]

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Arménie
Začlenění Arménie k SSSR mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu SSSR v roce 1991 země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní farmáři. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku 1995 zaznamenává růst.

Politika

Hlavní článek: Politický systém Arménie

Serž Sargisjan – současný prezident Arménie

Arménie je parlamentní republika. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let. Součásný prezident Serž Sargisjan je předsedou Arménské republikánské strany, která v posledních parlamentních volbách v květnu 2007 získala 33,9% hlasů.

Náboženství

Hlavní článek: Náboženství Arménie
Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 n.l. křesťanství za státní náboženství. K arménské apoštolské církvi se hlásí 93% obyvatelstva.

Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Arménie

Provincie Arménie

Arménie se dělí na 10 provincií (marzer, sg. marz) a hlavní město:

  1. Aragac'otn (Արագածոտնի մարզ, Aragac'otni marz)
  2. Ararat (Արարատի մարզ, Ararati marz)
  3. Armavir (Արմավիրի մարզ, Armaviri marz)
  4. Gegharkhunikh (Գեղարքունիքի մարզ, Gegharkhunikhi marz)
  5. Kotajkh (Կոտայքի մարզ, Kotajkhi marz)
  6. Lorri (Լոռու մարզ, Lorru marz)
  7. Širak (Շիրակի մարզ, Širaki marz)
  8. Sjunikh (Սյունիքի մարզ, Sjunikhi marz)
  9. Tavuš (Տավուշի մարզ, Tavuši marz)
  10. Vajoch Dzor (Վայոց Ձորի մարզ, Vajoch Dzori marz)
  11. Jerevan (Երևան, Jervan)

Geografie

Soubor:Am-map.png
Mapa Arménie
Jezero Sevan

Hlavní článek: Geografie Arménie
Do Arménie zasahuje horské pásmo Malého Kavkazu a vysokohorské pohoří Ararat, kde se také nachází nejvyšší hora Arménie (Aragac, 4090 m. n. m.).

Kvůli suchému létu zde převládají polopouštní a stepní vegetace; řídké lesy pokrývají pouze sedminu území. Kvůli hornaté krajině je vytváření zemědělských oblastí obtížné.

V roce 1988 zemi postihlo zemětřesení o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech Spitak, Leninakan (dnes Gjumri) a Kirovakan (dnes Vanadzor).

Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Arménie
Ze 3 215 800 obyvatel Arménie (duben 2006) tvoří 97,9 % Arméni; následují jezidští Kurdové (1,3 %) a Rusové (0,5 %). Více jak polovina Arménů (přes 8 milionu) žije v zahraničí.

Přes 94 % obyvatelstva se řadí k arménské apoštolské církvi. Kurdové žijící na západě praktikují zoroastrismus a šamanismus. Většina Ázerbájdžánců vyznávajících islám, utekla během konfliktu do Ázerbájdžánu.

Kultura

Hlavní článek: Arménská kultura

Architektura

Klášter Chorvirap, v pozadí je pohoří Ararat

Hrad Haghpat ze 13. století

Katedrála sv. Matky Boží z počátku 4. století n.l. v Ečmiadzinu

Mithrův chrám z 1. století n.l. v Garni

Související články

Reference

  1. ↑ Náhorní Karabach – stať Diplomatického fóra při Škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Arménie
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Arménie
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arm%C3%A9nie“