Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Stará Tišnovka (železniční trať)
Z Multimediaexpo.cz
Trať Brno – Tišnov (Stará Tišnovka) byla jednokolejná železniční trať spojující města Brno a Tišnov. Postupně byla prodlužována a nakonec vedla až do Žďáru nad Sázavou, v roce 1953 byla nahrazena novou tratí Brno – Havlíčkův Brod.
Trať Brno – Tišnov byla slavnostně otevřena v červenci 1885 za účasti polního maršála arcivévody Salvátora. Koncesi na stavbu trati získala soukromá společnost StEG (Společnost státní dráhy, dodnes se prý v okolí náspu můžeme setkat s jejími hraničními kameny). Náklady na stavbu činily 1 570 000 zlatých. Trať byla postupně prodlužována, v roce 1905 vedla až do Žďáru nad Sázavou (dnešní trať Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou, s výjimkou přeložky do nového nádraží ve Žďáře). Ze Žďáru trať poté navázala na již existující trať do Havlíčkova Brodu.
Po okupaci Československa v roce 1938 nabyla tišnovská trať strategického významu, protože neprocházela zabraným územím; druhá trať do Prahy (přes Českou Třebovou) už ležela v Sudetech. Proto začala rychlá stavba nové dvoukolejné trati Brno – Havlíčkův Brod, která měla původní jednokolejku nahradit. Stavba pokračovala i za protektorátu a během války, kdy byly tunely (celkem 3) u Dolních Louček a Níhova upraveny na továrny vyrábějící letouny Messershmitt. K jejich zásobování byla z Tišnova vybudována úzkorozchodná dráha o rozchodu 760 mm. Hlavní období stavby však spadá do poválečného období. První části trati byly otevřeny v roce 1953. Nová trať už byla trasována jinak než původní a byla dvojkolejná.
Po stavbě nové trati původní úsek Přibyslav – Sázava u Žďáru používalo železniční vojsko jako cvičnou trať. Po jeho zrušení jej privatizovala soukromá společnost SaZ, která na tomto úseku v létě 2007 nechala definitivně vytrhat koleje a snést všechny železné mosty. Uvažuje se o zřízení cyklostezky na takto opuštěném drážním tělese.
Zbytky trati je možné najít v různých částech Brna (např. starý most v Husovicích nebo vlečka do armádního skladu v Králově Poli), pěkně jsou vidět i na leteckých snímcích. Některé části původní trati se v Brně používají jako vlečky (například vlečka do plynáren na Radlasu). Podle části trati mezi Lelekovicemi a Mokrou Horou vede naučná stezka mikroregionu Ponávka.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |