Stachelberg (dělostřelecká tvrz)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 11. 2013, 11:50; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jediný vybudovaný srub na této tvrzi je T-S 73 Polom

Dělostřelecká tvrz Stachelberg (někdy také označována českým názvem Babí) byla v letech 1937 a 1938 budována jako součást stálého československého opevnění. Nachází se na východním výběžku Krkonoš (kóta 632 Hřebínek) v blízkosti Rýchorského pralesa nad obcí Babí mezi městy Trutnov a Žacléř. Jejím úkolem bylo chránit Libavské sedlo, zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a Vraními horami, kterou pravidelně v minulosti využívaly cizí armády pro vpády do Čech (např. v roce 1866 během prusko-rakouské války 1. armádní sbor generála Bonina) nebo například husité pro vpády do Slezska. Tvrz nebyla stavebně dokončena a dnes je v ní zřízeno vojenskohistorické muzeum.

Obsah

1 Projektování výstavba tvrze
2 Mobilizace, Mnichovská dohoda a vyklizení tvrze
3 Poválečné období a dnešní stav
4 Přístupové cesty
5 Externí odkazy

Projektování výstavba tvrze

Tvrz byla projektována jako jeden z pilířů obrany Trutnovska. Tvořilo ji celkem 12 tvrzových srubů, z nichž 11 bylo propojeno podzemními chodbami.Od ledna 1938 se oficiálně začal používat název: Ježová hora. Jednalo se o:

kódové označení	bližší specifikace	krycí název	fáze výstavby
T-S 71	pěchotní srub	není znám	rozestavěn
T-S 72	pěchotní srub	Chlum	rozestavěn
T-S 73	pěchotní srub	Polom	postaven – vstup do muzejní expozice
T-S 74	pěchotní srub	U silnice	rozestavěn
T-S 75	dělostřelecká věž	není znám	rozestavěna
T-S 76	dělostřelecká věž	není znám	rozestavěna
T-S 76a	samostatná dělostřelecká pozorovatelna	není znám	nepostavena
T-S 77	dělostřelecký srub	není znám	rozestavěn
T-S 78	dělostřelecký srub	Není znám	rozestavěn
T-S 79	minometná věž	není znám	nepostavena
T-S 80	minometná věž	není znám	nepostavena
T-S 80a	vchodový objekt	U Kanceláře	rozestavěn

Výstavba tvrze byla zahájena na podzim 1937 firmami Ing. Zdenko Kruliš–Konstruktiva. a.s. – Praha. Stavebně měla být dokončena na podzim roku 1939. Na stavbě tvrze pracovalo nepřetržitě ve třech směnách 1 500 dělníků. Za jeden rok stavebních prací se podařilo v podzemí vylámat všechny chodby, ubytovací sály, skladiště i prostory pro elektrárnu další technické zázemí, vybetonovány však byly pouze některé části podzemí (celkem asi 10 %). Veškerý vytěžený materiál se používal na terénní úpravy na povrchu tvrze k zarovnání veškerých terénních nerovností, úvozů sníženin. Tak by se stal povrch tvrze snadno přehlednou postřelovatelnou plochou, která neposkytuje útočníkům možnost úkrytu.

Po dokončení měla být tvrz vyzbrojena celkem deseti 100mm houfnicemi vz. 38 s dostřelem 12 km rychlostí palby až 20 ran/min, osmi 4,7cm protitankovými kanóny vz. 36 s dostřelem 6 km rychlostí střelby 35 ran/min. A několika desítkami těžkých a lehkých kulometů pro obranu nejbližšího okolí vlastního povrchu tvrze.

Pro tvrze byla plánována posádka 778 mužů (46 důstojníků, 15 rotmistrů, 717 mužů), spolu s nimi mělo být v podzemí ubytováno dalších asi 240 mužů – dvě roty pěchoty – pro boj na povrchu tvrze. Tvrz měla v případě úplného obklíčení stálého vedení boje odolávat nepříteli až dva měsíce, na tak dlouho byly kalkulovány zásoby munice, potravin, pohonných hmot dalšího vybavení.

Skořápka pěchotního srubu T-S 74U silnice se zabetonovanou šachtou

Mobilizace, Mnichovská dohoda a vyklizení tvrze

Veškeré stavební práce na tvrzi ustaly dne 23. září 1938, když byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé armády. Tvrz, ačkoli nebyla dokončena, byla obsazena vojáky 17. hraničářského pluku z Trutnova, nouzově vyzbrojena a připravena k obraně. Zdaleka však nemohla plnit úkoly ani nároky na ni kladené.

Osádka tvrze se účastnila drobných ozbrojených střetnutí s příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu, kteří na území Československa pronikali z Liebau (dnes polská Lubawka). Ke skutečnému bojovému nasazení však nedošlo.

Dne 29. září 1938 byla v Mnichově podepsána Mnichovská dohoda, která přisoudila pohraniční oblasti Československa včetně Trutnovska německé Třetí říši. Veškeré zbraně, zařízení a vybavení, stroje a stavební materiál byly z tvrze odvezeny. Vše, co nešlo nebo nebylo možno evakuovat, bylo zničeno. Při vyklízení podzemí provedli ženisté několik odstřelů, kterými zavalili štoly ústící na povrch a odvodňovací systém tvrze. Díky vydatným podzemním pramenům se podzemí naplnilo během několika dní vodou, která zabraňovala přístupu do nitra tvrze až do roku 2000.

Jako první vstoupili na československé území příslušníci 8. pluku III. pěší divize Wehrmachtu na tvrz konkrétně 9. rota tohoto pluku. Vhledem k tomu, že tvrz byla nedokončená, podzemí zatopené a v jejím blízkém okolí se nacházelo několik osad a vesnic, neměli Němci zájem na ní testovat zbraně, cvičit jednotky ani ji jinak využívat. Po celou válku tak byla opuštěná. V roce 1945 byly objekty v prostoru tvrze nouzově připraveny k obraně před postupující Rudou armádou, k žádnému boji zde však nedošlo.

Podzemí tvrze - zpřístupněná část

Poválečné období a dnešní stav

Několik let po válce se ještě o vojenském využití uvažovalo, od 50. let však byla tato myšlenka opuštěna, stejně jako tvrze Stachelberg. Jediný dokončený objekt T-S 73 byl v 80. letech využíván jako skladiště chemikálií (aredin), které byly z objektu vyklizeny v roce 1990.

Od roku 1993 funguje na tvrzi neustále rozšiřované muzeum československého opevnění. K poslednímu rozšíření podzemní expozice došlo v létě 2007, kdy byla zpřístupněna část podzemních kasáren. Prohlídka podzemních prostor se tak prodloužila na 1 hodinu.

Provozovatelem muzea se stalo od počátku družstvo Fortis se sídlem v Trutnově. Pro všechny členy družstva je společné nadšení a zájem o historii československého opevnění. Tvrz uvádějí do původního stavu ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, muzeum nemá žádného placeného zaměstnance a veškeré rekonstrukční práce jsou hrazeny pouze ze vstupného.

Postupně byl rekonstruován objekt T-S 73, kde je umístěna hlavní část expozice a který je dnes také jediným vstupem do podzemního komplexu (vstup s průvodcem minimálně 1× za hodinu dle aktuální informace na pokladně muzea). Dalším přístupným objektem je lehký objekt vz.37, který je vyzbrojen a uveden do stavu v roce 1938. Po povrchu a okolí tvrze provede návštěvníky naučná stezka.

Přístupové cesty

Autobusem z Trutnova nebo Žacléře (linka 690190), vystoupit na zastávce Babí-pevnost. Ze zastávky po značené cestě asi 300 m.

Autem nebo na kole po silnici č. 300 z Trutnova do Žacléře, parkoviště je u autobusové zastávky nad obcí Babí (z Trutnova 10 km, ze Žacléře 6 km).

Nebo v současné době je možné se na tvrz dostat po naučné stezce z Libče od pěchotního srubu T-S 63. Cesta je značená a vede středně těžkým terénem, cestou je možno shlédnout 8 postavených pěchotních srubů a jednu základovou desku včetně rozestavěné tvrze Stachelberg. U každého objektu jsou umístěny informační panely věnující se problematice Čs. opevnění.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Stachelberg (dělostřelecká tvrz)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii