Březník (Modrava)
Z Multimediaexpo.cz
Březník (německy Pürstling) je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy, v katastrálním území Filipova Huť obce Modrava.
Obsah |
Historie
Zlatá stezka
Luzenským údolím kdysi vedla Zlatá stezka, respektive její pašerácká část, která se v náročném terénu vyhýbala mýtu a clu. Tato cesta spojovala Čechy s německým městem Pasov.
Vznik samoty
První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787[1]. Do hájovny Pürstlink zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 1998 - 2002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.
Přírodní podmínky
Březník se nachází na severním okraji Luzenského údolí v Kvildských plání, nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, čímž vzniká Modravský potok, který je hlavním pramenným tokem šumavské řeky Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm[2]) a nejstudenějších míst v České republice. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les je však v současnosti silně napadený kůrovcem.
Turistické trasy
Z Březníku vede lesem zážitková cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na horu Luzný, která leží v Německu 300 m od státní hranice. Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do druhé světové války turistická stezka. Po vysídlení Němců již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu komunistického režimu, ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu tetřeva hlušce. Hraničního přechodu Modrý sloup tedy bylo až do roku 2009 možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol Luzný. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí Špičníku.
Reference
- ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha : Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 48.
- ↑ STRNAD, Emanuel. Šumava: příroda, historie, život. Praha : Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Podnebí Šumavy, s. 39.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |