V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Boubínský prales

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 11. 2013, 10:20; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Boubínský prales je národní přírodní rezervace evidenční číslo 24. Rok vyhlášení 1858. Lokalita: Včelná pod Boubínem, Horní Vltavice, okres Prachatice. Správa NPR CHKO Šumava. Celková plocha 666,41 ha. Důvodem ochrany je bukosmrkový porost s klenem.

Obsah

Historie

Boubínský prales byl chráněným územím vyhlášen v roce 1858 a je třetí nejstarší českou přírodní rezervací (po Žofínském pralesu a Hojné Vodě). Hlavní zásluhu na jeho ochraně měl Josef John - tehdejší lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. V roce 1933 převzal boubínské lesy stát a potvrdil ochranu pralesa vyhlášením Státní přírodní rezervace Boubínský prales.

V minulosti býval prales silně navštěvovaným místem. Zejména jeho nejstarší část, která je umístěna u Kaplického potoka. V době, kdy bylo provedeno nové vyhlášení SPR Boubínský prales (1958), procházelo po trase k Boubínskému jezírku a ke Králi smrků více než sto tisíc návštěvníků ročně. To se také odrazilo na okolní přírodě. V roce 1963 proto bylo jádro Boubínského pralesa (o rozloze 47 ha) oploceno a návštěvnost omezena na určitou trasu za doprovodu průvodce, v roce 1979 pak bylo toto jádro pro veřejnost zcela uzavřeno.

Vegetace

Porost tvoří zejména smrky, ale také jedle, jilm a klen. Raritou Boubínského pralesa byl Král smrků. Dosáhl „stáří“ 440 let, výšky 57 m a průměru kolem 160 cm. Byl zničen při vichřici, která oblast postihla v roce 1970. Věk kolem 400 let však mají také další rozložité stromy v Boubínském pralese. Padlé stromy se nechávají ležet, a kolem nich vyrůstá další nový porost.

Naučná stezka

Naučná stezka má necelé čtyři kilometry a nachází na ní celkem osm zastávkových míst. Začíná u Boubínského jezírka, pak vede po vyznačených cestách. Jedno ze stanovišť návštěvníky zavede k pozůstatkům už zmíněného Krále smrků. Stezka dále pokračuje po Lubencké cestě. Jednotlivá zastávková místa informují o květeně a dřevinách pralesa i celé Šumavy, o ptactvu i zvířatech, která tu žijí. Je možné procházet i dalším územím Boubína - například z Kubovy Hutě vede modrá turistická značka k Johnovu kameni, který nese jméno iniciátora založení rezervace. Kolem Boubínského jezírka je značena trasa do Zátoně, kde je mj. železniční stanice. V Idině pile je informační středisko, kde lze získat informace o Boubínském pralesu.

Související

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Boubínský prales