Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Blšanka
Z Multimediaexpo.cz
Blšanka (dříve též Zlatý potok, německy Goldbach) je řeka v Česku, pravostranný přítok Ohře. Protéká chmelařskou oblastí s velmi nízkým úhrnem srážek (průměrně 450-500 mm za rok). Plaveniny dodávají Blšance charakteristické červenohnědé zbarvení.
Obsah |
Průběh toku
Blšanka pramení v Doupovských horách na území vojenského újezdu Hradiště ve výšce 685 m. Protéká obcemi Lubenec, Kryry, Očihov, Blšany, Libořice, Měcholupy a Holedeč a ústí do Ohře východně od Žatce. Dolní tok Blšanky je široký 5-10 m, má hlinitopísčité dno a vysoké svislé hlinité břehy, doprovázené pásem vzrostlé vegetace. V průběhu toku se střídají přírodě blízké a uměle upravené úseky. Plochá údolní niva je využívána pro pěstování chmele. Mezi Měcholupy a Holedečí má Blšanka větší spád, dno je zde kamenité s četnými peřejemi.
Vodní režim
Již od roku 1905 je v Holedeči sledován vodní stav, v roce 1969 zde byla zřízena limnigrafická stanice. Maximální vodní stavy a průtoky jsou většinou zaznamenány v březnu (jarní tání sněhu, doprovázené srážkami), podružné maximum se někdy vyskytuje v letním období. Blšanka se vyznačuje velmi nízkými hodnotami odtokového součinitele a specifického odtoku. Během období měření byly v Holedeči zaznamenány extrémní průtoky, kdy vodní hladina vystoupala do výšky 280 cm (1956) a 232 cm (1920). Naopak v letech 1906, 1907, 1911, 1935, 1953, 1965 a 2007 byla Blšanka i několik měsíců zcela vyschlá.
Plaveniny
Od roku 1995 probíhá v Holedeči také pravidelné sledování plavenin. Většina plavenin odteče během několika dní v roce při povodňových událostech. Odnos plavenin v jednotlivých letech kolísá. Zatímco ve vodném roce 1995 proteklo Holedečí skoro 7000 tun plavenin, v suchém roce 1998 byl odtok plavenin pouze 293 tuny. nejvyšší hodnoty kalnosti (koncentrace plavenin) jsou zaznamenány v letním období po intenzivních přívalových srážkách. Červenohnědé zbarvení plavenin je způsobeno vysokým obsahem sloučenin železa v půdách na zvětralinách permských hornin.
Přítoky
levý/pravý, k ústí
- Mlýnecký potok (L)
- Podhora (L)
- Podvinecký potok (P)
- Očihovecký potok (P)
- Valovský potok (L)
- Černocký potok (P)
- Želečský potok (P)
- Klučecký potok (P)
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |