Karel Svoboda

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 1. 2014, 10:57; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Karel Svoboda (* 19. prosince 1938, Praha, † 28. ledna 2007, Jevany) byl významný český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby.
Spolupracoval s Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem.

Obsah

Biografie

Od dětství se učil hře na klavír, vystudoval střední školu a začal studia na medicině v Praze. Později se živil jako velmi úspěšný hudební skladatel. V roce 1963 založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Karel Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. V roce 1995 se oženil s Vendulou Svobodovou (bylo to jeho druhé manželství). Karel Svoboda často spolupracoval i se svým bratrem Jiřím Svobodou, též skladatelem především hudby k filmům a televizním inscenacím. O Karlu Svobodovi vznikl roku 2001 dokument v rámci cyklu GEN: Karel Svoboda pohledem Roberta Sedláčka.

Dne 28. ledna 2007 byl nalezen zastřelený na zahradě své vily. Policie dva dny po jeho smrti potvrdila, že šlo o sebevraždu. [1] [2].

Jeho tvorba

Roku 1965 vyšla první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Nedlouho poté se Svobodova kariéra rozjíždí i v Německu, kde mu vyšla deska s instrumentálními skladbami Návrat Gemini a Start Gemini.

Z 60. let pochází také píseň Vzdálený hlas, s níž soutěžila Helena Vondráčková na festivalu v brazilském Rio de Janeiru. V roce 1968 navázal Svoboda spolupráci s Karlem Gottem, který má dnes v repertoáru asi 80 jeho písní. V šedesátých a sedmdesátých letech jsou interprety jeho písní mimo jiné také Hana Zagorová, Eva Pilarová, Milan Drobný, Waldemar Matuška, Lešek Semelka, Jiří Schelinger nebo Jana Kratochvílová. V 80. letech k nim pak přibyli Michal David, Iveta Bartošová, Petr Sepéši, Marcela Březinová, italská zpěvačka Anna Rusticano, Marcela Holanová, Petra Janů a Dalibor Janda.

I v 90. letech se Karel Svoboda udržel v branži populární hudby produkováním obchodně úspěšných CD Daniela Hůlky, Leony Machálkové nebo Petra Koláře. V 90. letech začíná psát i svůj první muzikál Dracula.

Vedle populární hudby se věnoval ve veliké intenzitě filmové hudbě. Stal se dvorním skladatelem režiséra Václava Vorlíčka, počínaje filmem Smrt si vybírá z roku 1972 přes slavnou hudbu k filmu Tři oříšky pro Popelku až k seriálu Létající Čestmír.

Dále napsal hudbu k seriálu Návštěvníci i znělku k seriálu Včelka Mája, která mu přinesla popularitu v tehdejším Západním Německu. Jako jeden z mála skladatelů pracoval a byl úspěšný na obou stranách tzv. Železné opony. Spolupracoval na mnoha seriálech s německou televizí ZDF. Složil mnoho písňových hitů, mezi jinými Lady Karneval (tato píseň je považována za Svobodův zřejmě nejproslulejší song, který později převzali interpreti v Brazílii, Francii, Německu nebo Švédsku), Stín katedrál, Čau lásko, Ještě, že Tě lásko mám a mnoho dalších. V polovině devadesátých letech dvacátého století jeho hudba podkreslovala i veškeré jingly České televize.

Filmová hudba

Muzikály

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karel_Svoboda“