Karboxylové kyseliny

Z Multimediaexpo.cz

Karboxylové kyseliny jsou organické kyseliny, které obsahují karboxylovou skupinu -COOH. Karboxylové kyseliny, společně se svými solemi tvoří nezbytnou součást všech živých organismů. Jsou to substráty klíčových metabolických dějů a aminokyseliny, tedy kyseliny, které kromě karboxylové skupiny obsahují ještě skupinu aminovou (NH₂), jsou základním stavebním kamenem bílkovin.

Obsah 1 Charakteristika 2 Názvosloví 3 Vznik 4 Reakce karboxylových kyselin 4.1 Neutralizace 4.2 Dekarboxylace 4.3 Esterifikace 4.4 Dehydratace 4.5 Oxidace 4.6 Redukce 5 Výskyt v přírodě 6 Využití 6.1 Potravinářství 6.2 Výroba léčiv 6.3 Textilní průmysl 7 Přehled karboxylových kyselin 7.1 Nasycené monokarboxylové kyseliny 7.2 Nasycené dikarboxylové kyseliny 7.3 Mononenasycené monokarboxylové kyseliny 7.4 Polynenasycené monokarboxylové kyseliny 7.5 Nenasycené polykarboxylové kyseliny 8 Deriváty karboxylových kyselin 8.1 Funkční deriváty 8.2 Substituční deriváty

Charakteristika

V porovnání s minerálními kyselinami jsou kyselinami výrazně slabšími. Pro srovnání, disociační konstanta pK_a nejsilnější karboxylové kyseliny, kyseliny mravenčí, je 3,75 zatímco pK_a kyseliny sírové je -3,0. Míra kyselosti ještě klesá u vyšších homologů karboxylových kyselin. Je to dáno tím, že methylové skupiny působí kladným indukčním efektem, který stabilizuje protonovanou formu. Naopak destabilizuje iontovou formu kyseliny, protože zvětšuje její záporný náboj. Při disociaci se odštěpuje proton z karbonylové skupiny a vzniká karboxylátový anion:

R-COOH + OH⁻ → R-COO⁻ + H₂O

Hydroxylový aniont OH^- vznikl disociací vody, druhým vzniklým iontem je oxoniový kationt H₃O⁺. Po přídavku karboxylové kyseliny do vody se tedy disociací kyseliny a vznikem karboxylátového iontu odstraní část hydroxylových aniontů a vznikne přebytek oxoniových kationtů. Protože koncentrace (přesněji aktivita) oxoniových iontů určuje pH roztoku, čím větší aktivita H₃O⁺, tím nižší pH, jsou vodné roztoky karboxylových kyselin kyselé. Disociační konstanta vyjadřuje ochotu sloučeniny disociovat; protože karboxylové kyseliny disociují málo, výsledné pH nebude ale nikdy příliš nízké. Disociační konstantu lze poněkud zvýšit přítomností silných elektronegativních skupin na atomu uhlíku přímo sousedícího s karboxylovou skupinou, jako jsou halogenidy. To totiž způsobí posun náboje v molekule a atom vodíku se snadněji odštěpuje. (např. kyselina trichloroctová je silnější než kyselina octová). Fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin jsou závislé na délce řetězce:

délka řetězce	skupenství	zápach
krátký řetězec	těkavá kapalina	zapáchající
delší řetězec	hustá, olejovitá kapalina	zapáchající
dlouhý řetězec	pevná krystalická látka	bez zápachu

Karboxylová skupina je polární a vytváří proto vodíkové můstky. Ty mají přímý vliv na body varu i tání. Body varu rostou s délkou řetězce. Kyseliny se sudým počtem uhlíků mají vyšší bod varu než nejbližší vyšší a nižší karboxylové kyseliny s lichým počtem uhlíků. Podle podobnosti vyšších karboxylových kyselin s alkany, získaly tyto triviální název mastné kyseliny. Převažuje u nich lipofilní charakter a jsou tedy ve vodě nerozpustné. Dikarboxylové (např. kyselina šťavelová) nebo aromatické kyseliny (např. kyselina benzoová) jsou za laboratorních podmínek tuhé.

Názvosloví

Karboxylová skupina je v chemickém názvosloví organických sloučenin nejdůležitější skupinou. Proto se systematický název každé látky, která tuto skupinu obsahuje, skládá ze slova kyselina a přídavného jména s koncovkou -ová, resp. karboxylová. Jen když některá karboxylová skupina není započítána do základního řetězce, používá se předpona karboxy-. Jejich molekuly mohou obsahovat také jiné funkční skupiny (substituční deriváty), např. již zmíněnou aminovou skupinu (aminokyseliny), hydroxylovou skupinu -OH (hydroxykyseliny), nebo halogen. Kyseliny, které mají více než jednu karboxylovou skupinu se nazývají polykarboxylové kyseliny. Mnoho karboxylových kyselin má své triviální, častěji používané názvy. Například kyselina ethanová je častěji známa jako kyselina octová.

Vznik

Karboxylové kyseliny vznikají z uhlovodíků postupnou oxidací přes alkohol a aldehyd:

R-CH₃ → R-CH₂-OH → R-CH=O → R-COOH

Reakce karboxylových kyselin

Neutralizace

Kromě výše popsané disociace mají karboxylové kyseliny ještě jednu schopnost vlastní kyselým látkám: reagují se zásadou v reakci, při které vzniká voda a sůl kyseliny. Jedná se o zvratnou reakci, sůl je totiž rozkládána vzniklou vodou. Soli vyšších karboxylových kyselin se nazývají mýdla.

R-COOH + NaOH → R-COONa + H₂O

Dekarboxylace

Při dekarboxylaci karboxylová kyselina ztrácí karboxylovou skupinu:

HOOC-CH₂-COOH → CH₃-COOH + CO₂

- stejně tak při kvašení kyseliny pyrohroznové (ethaniolové kvašení) dochází k
  z zániku k. skupiny a vzniku alkoholu (ethanolu)
  CH3COCOOH (+kvasinky, energie) → CH3CH2OH

Esterifikace

S alkoholy karboxylové kyseliny reagují za vzniku esterů. Reakce je zvláštní tím, že vodík OH skupiny alkoholů je kyselejší než karboxylová skupina, karboxylová kyselina se tedy v reakci chová jako zásada:

R-COOH + R'-OH → R-COOR' + H₂O

Mezi estery patří velké množství látek používaných jako chuťové esence v potravinách, například rumová esence je chemicky mravenčan ethylnatý. Naprostá většina lipidů jsou estery, nejčastější složka tuků a olejů je triacylglycerol, ester vyšších - mastných kyselin a trojsytného alkoholu glycerolu. Všeobecně známé jsou tyto tři vyšší mastné kyseliny - palmitová, stearová a olejová.

Dehydratace

kys. ftalová za dodání tepla reaguje a vzniká anhydrid této kyseliny a voda

Oxidace

oxiduje pouze kyselina mravenčí (HCOOH) za vzniku vody a CO₂

Redukce

opačný "chod" vzniku karboxylových kyselin

Výskyt v přírodě

Karboxylové kyseliny jsou nepostradatelnou složkou živých organismů. Aminokyseliny jsou základem proteinů, tedy i enzymů, které umožňují složité metabolické procesy. Estery ve formě triacylglycerolů i dalších - tedy tuky a oleje - mají zásobní i strukturní funkci. Kyselina mravenčí je obsažena v kopřivách a jako svůj jed ji používají mravenci, včely a vosy. Kyselina octová vzniká při hnití rostlinných i živočišných produktů. Mnoho těchto kyselin je obsaženo také v ovoci a zelenině, např. kyselina šťavelová, jablečná nebo vinná. Jedna z metabolických drah, cyklus trikarboxylových kyselin, je ústředním centrem anabolických i katabolických procesů v těle. Aktivovaná kyselina octová, acetyl-CoA, je klíčovým, energii nesoucím substrátem.

Využití

Potravinářství

Mnoho karboxylových kyselin a jejich esterů má využití v potravinářství: zředěná kyselina octová - ocet - se používá jako okyselující i konzervační přísada. Hrušková a malinová esence jsou estery octové kyseliny. Kyselina mléčná dodává chuť kysanému zelí i kyselým okurkám, kyselina vinná, která se nachází ve zralém ovoci, se používá jako ochucovadlo ovocných nápojů, kterým dodává ovocnou chuť. Podobně se používá kyselina citrónová, která slouží i jako konzervační prostředek.

Výroba léčiv

Farmaceutický průmysl využívá kyseliny octové i mléčné, kyselina vinná slouží jako dávivý kámen. Kyselina salicylová a zvláště její ester, kyselina acetylsalicylová, jsou významným lékem proti zánětu a horečce (nesteroidní antiflogistika). Kyselina acetylsalicylová je účinnou látkou aspirinu.

Textilní průmysl

Umělé, acetátové hedvábí je esterem kyseliny octové. Z kyseliny tereftalové se vyrábí umělé vlákno terilen.

Přehled karboxylových kyselin

Nasycené monokarboxylové kyseliny

Triviální název	Systematický název	Latinský název	Vzorec	Aniont*
kyselina mravenčí	methanová kyselina	acidum formicum	HCOOH	formiát
kyselina octová	ethanová kyselina	acidum aceticum	CH3COOH	acetát
kyselina propionová	propanová kyselina	acidum propionicum	CH3CH2COOH	propionát
kyselina máselná	butanová kyselina	acidum butyricum	CH3(CH2)2COOH	butyrát
kyselina valerová	pentanová kyselina	acidum valericum	CH3(CH2)3COOH	valerát
kyselina kapronová	hexanová kyselina	acidum capronicum	CH3(CH2)4COOH	kapronát
kyselina enanthová	heptanová kyselina	acidum enanthicum	CH3(CH2)5COOH	enanthát
kyselina kaprylová	oktanová kyselina	acidum caprylicum	CH3(CH2)6COOH	kaprylát
kyselina pelargonová	nonanová kyselina	acidum pelargonicum	CH3(CH2)7COOH	pelargonát
kyselina kaprinová	dekanová kyselina	acidum caprinicum	CH3(CH2)8COOH	kaprinát
kyselina undecylová	undekanová kyselina	acidum undecylicum	CH3(CH2)9COOH	undekylát
kyselina laurová	dodekanová kyselina	acidum lauricum	CH3(CH2)10COOH	laurát
kyselina tridecylová	kyselina tridekanová	-	CH3(CH2)11COOH	-
kyselina myristová	tetradekanová kyselina	acidum myristicum	CH3(CH2)12COOH	myristát
kyselina pentadecylová	kyselina pentadekanová	-	CH3(CH2)13COOH	-
kyselina palmitová	hexadekanová kyselina	acidum palmiticum	CH3(CH2)14COOH	palmitát
kyselina heptadecylová	kyselina heptadekanová	-	CH3(CH2)15COOH	-
kyselina stearová	oktadekanová kyselina	acidum stearicum	CH3(CH2)16COOH	stearát
-	kyselina nonadekanová	-	CH3(CH2)17COOH	-
kyselina arachidová	eikosanová kyselina	acidum arachidicum	CH3(CH2)18COOH	arachidát

* tyto názvy jsou odvozené od latinských názvů kyselin, názvy odvozené od českých názvů mají koncovku „-an“ (např.: octan)

Nasycené dikarboxylové kyseliny

Triviální název	Systematický název	Latinský název	Vzorec	Aniont*
kyselina šťavelová	ethandiová kyselina	acidum oxalicum	(COOH)2	oxalát
kyselina malonová	propandiová kyselina	acidum malonicum	COOH(CH2)COOH	malonát
kyselina jantarová	butandiová kyselina	acidum succinicum	COOH(CH2)2COOH	sukcinát
kyselina glutarová	pentandiová kyselina	acidum glutaricum	COOH(CH2)3COOH	glutarát
kyselina adipová	hexandiová kyselina	acidum adipicum	COOH(CH2)4COOH	adipát
kyselina pimelová	heptandiová kyselina	acidum pimelicum	COOH(CH2)5COOH	pimelát
kyselina suberová	oktandiová kyselina	acidum subericum	COOH(CH2)6COOH	suberát
kyselina azelaová	nonandiová kyselina	-	COOH(CH2)7COOH	-
kyselina sebaková	dekandiová kyselina	acidum sebacicum	COOH(CH2)8COOH	sebakát

* tyto názvy jsou odvozené od latinských názvů kyselin, názvy odvozené od českých názvů mají koncovku „-an“ (např.: šťavelan)

Mononenasycené monokarboxylové kyseliny

• kyselina akrylová (propenová kyselina, lat. acidum acrylicum) - CH₂=CH-COOH
• kyselina metaakrylová (2-methylpropenová kyselina, lat. acidum metaacrylicum) - CH₂=C(CH₃)COOH
• kyselina krotonová (trans-2-butenová) - CH₃CH₂=CH-COOH
• kyselina palmitoolejová (cis-9-hexadecenová) - CH₃(CH₂)₇CH=CH(CH₂)₅COOH
• kyselina olejová (cis-9-oktadecenová kyselina, lat. acidum oleicum) - CH₃(CH₂)₇CH=CH(CH₂)₇COOH
• kyselina elaidová (trans-9-oktadecenová kyselina)- CH₃(CH₂)₇CH=CH(CH₂)₇COOH
• kyselina eruková (cis-13-dokosenová kyselina) - CH₃(CH₂)₇CH=CH(CH₂)₁₁COOH

Polynenasycené monokarboxylové kyseliny

• kyselina linolová (cis,cis-9,12-oktadekadienová, lat. acidum linoleicum) - CH₃(CH₂)₄CH=CHCH₂CH=CH(CH₂)₇COOH
• kyselina gama-linolenová (cis,cis,cis-6,9,12-oktadekatrienová, lat.acidum linolenicum) - CH₃(CH₂)₄CH=CH-CH₂CH=CHCH₂CH=CH(CH₂) ₄COOH
• kyselina alfa-linolenová (cis,cis,cis-9,12,15-oktadekatrienová, lat.acidum linolenicum) - CH₃CH₂CH=CHCH₂CH=CHCH₂CH=CH(CH₂)₇COOH
• kyselina arachidonová (cis,cis,cis,cis-ikosa-5,8,11,14-tetraenová, lat. acidum arachidonicum)

Nenasycené polykarboxylové kyseliny

• kyselina maleinová (cis-butendiová, lat. acidum maleinicum) - COOH-CH=CH-COOH
• kyselina fumarová (trans-butendiová, lat. acidum fumaricum) - COOH-CH=CH-COOH
• kyselina akonitová (propentrikarboxylová kyselina)

Pozn. kyselina maleinová a fumarová, podobně jako kyselina olejová a elaidová se liší polohou skupin COOH vůči dvojné vazbě. Jedná se o tzv. cis-trans izomerii.

Deriváty karboxylových kyselin

Podrobnější informace naleznete v článku Deriváty karboxylových kyselin.

Deriváty karboxylových kyselin obsahují další funkční skupinu nebo mají pozměněnou karboxylovou skupinu a proto mají další charakteristické vlastnosti.

Funkční deriváty

Náhrada probíhá na karboxylové skupině.

• Soli karboxylových kyselin - kyselý vodík karboxylové skupiny je nahrazen kationtem kovu nebo amonným kationtem. Obecný vzorec: R-CO-OMe
• Halogenidy karboxylových kyselin neboli acylhalogenidy - skupina OH je nahrazena atomem halogenu. Obecný vzorec: R-CO-X
• Anhydridy karboxylových kyselin - dvě karboxylové skupiny jsou propojeny za odštěpení molekuly vody. Obecný vzorec: R-CO-O-CO-R'
• Estery karboxylových kyselin - kyselý vodík karboxylové skupiny je nahrazen alkylem. Obecný vzorec: R-CO-O-R'
• Amidy - skupina OH je nahrazena amidovou skupinou NH₂. Obecný vzorec: R-CO-NH₂
• Imidy - dvě karboxylové skupiny jsou propojeny přes imidovou skupinu NH. Obecný vzorec: R-CO-NH-CO-R'

Substituční deriváty

Náhrada na řetězci mimo karboxylovou skupinu. (Většinou se podobně jako v alkanech nahrazuje atom vodíku.)

• Halogenkarboxylové kyseliny - atom H je nahrazen halogenem
• Hydroxykyseliny - řetězec obsahuje hydroxylovou skupinu -OH
• Oxokyseliny - řetězec obsahuje karbonylovou skupinu - aldehydovou (-CHO) nebo ketoskupinu (-CO-)
• Aminokyseliny - řetězec obsahuje aminoskupinu -NH₂

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii