Ma'ale Adumim
Z Multimediaexpo.cz
Ma'ale Adumim (hebrejsky: מעלה אדומים) je izraelská osada a město umístěné východně od Jeruzaléma na Západním břehu Jordánu na okraji Judské pouště. Je součásti Oblastní rady Guš Ecion, třebaže není formální součástí její jurisdikce, má vlastního starostu a městský úřad a nepodléhá pravomoci Rady. Municipální hranice osady Ma'ale Adumim v roce 2000 svou velikostí předčily i municipální hranice Tel Avivu. Ma'ale Adumim je tedy oficiálně po Jeruzalému druhým největším městem co do rozlohy. Většina tohoto území je sice zatím nezastavěná, nicméně přirozený rozvoj počítá se zástavbou právě v rámci municipálních hranic osad.
Obsah |
Etymologie
Ma'ale Adumim je zmíněno v knize Jozue 15,7: "Hranice stoupá dále od doliny Akóru k Debíru a obrací se na sever ke Gilgálu naproti Adumímskému svahu jižně od potoka. Hranice pak pokračuje podél vody Slunečního pramene a vybíhá k prameni Rogelu." Doslova se jedná o "Svah červených barev" podle červených skal různých odstínů na tomto místě.
Historie
Půda, na které bylo postaveno Ma'ale Adumim, byla za osmanské a jordánské vlády státním majetkem. Po Šestidenní válce v roce 1967 území získal Izrael. Město bylo založeno v roce 1976, projektovala ho architektka Rachel Walden, statusu místní rady dosáhlo v březnu 1979.
Archeologie
Nacházejí se zde zbytky byzantského kláštera Martyrius, jednoho z nejdůležitějších klášterů raně křesťanské doby (polovina 5. stol.). Ze stejné doby pocházel klášter sv. Euthymia, nacházející se v Mišor Adumim a chán el-Ahmar, známý jako Hostinec Milosrdného Samaritána (podle Lukáše 10:30-37).
Obyvatelstvo
Ma'ale Adumim je třetím největším izraelským sídlem na Západním břehu Jordánu. K 31.prosinci 2008 zde žilo 33 800 obyvatel.[1]. Populační růst města je vysoký, ale v první dekádě 21.století zaostává za ostatními osadami, zejména těmi, které jsou obývány ultraortodoxními židy. V období let 1983-2005 bylo Ma'ale Adumim nejlidnatější izraelskou osadou na Západním břehu Jordánu. Pak je předehnala osada Modi'in Illit. V roce 2008 bylo co do počtu obyvatel předstiženo i osadou Betar Illit.Další stavební rozvoj záleží na politických okolnostech. V případě realizace plánů na výstavbu nové čtvrti nazvané pracovně E1 by populace města mohla podle jeho starosty Bennyho Kashreila dosáhnout 60 000.[2] Čtvrť E1 se má rozkládat západně od dosavadního zastavěného území a její výstavba naráží na nesouhlas velmocí, včetně USA, protože by zkomplikovala spojení mezi jižní a severní částí palestinských území na Západním břehu Jordánu.[3] Podle dat z roku 2001 byla populace Ma'ale Adumim z 99,8% židovská.
Rok | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 330 | 370 | 1 700 | 5 380 | 7 600 | 9 340 | 10 300 | 11 100 | 11 800 | 12 700 | 13 500 | 14 600 | 15 200 | 16 900 | 18 400 | 19 300 | 20 200 | 20 300 | 22 200 | 23 800 | 24 900 |
Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 25 800 | 26 500 | 27 300 | 28 900 | 30 200 | 31 800 | 33 000 | 33 800 |
Kontroverze
Palestinští Arabové vnímají Ma'ale Adumim jako ohrožení územní kontinuity budoucího palestinského státu. Město totiž leží ve strategické poloze mezi severní a jižní částí Západního břehu. Izraelci takové námitky vnímají jako neopodstatněné, protože Ma'ale Adumim obě části úplně neodděluje. Jak vláda Ariela Šarona, tak vláda Ehuda Olmerta uvedly, že počítají při budoucím mírovém urovnání vztahu s palestinskými Araby s formální anexí města k Izraeli.
Externí odkazy
- (anglicky) Neoficiální stránky města
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |