Ludmila Brožová-Polednová

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 3. 2014, 11:43; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

JUDr. Ludmila Brožová – Polednová, rozená Biedermannová (v březnu 1950 si změnila příjmení na Brožová[1]) (* 20. prosince 1921 Praha) byla prokurátorka Státního soudu, oddělení Praha (1950 – 1952), později (po zrušení státní prokuratury) okresní prokurátorka Rokycany (od roku 1953) a prokurátorka Generální prokuratury.[2] Je to jediný aktivní účastník vykonstruovaných politických procesů v 50. letech, který byl odsouzen. Brožová – Polednová byla odsouzena za svůj podíl na justiční vraždě Milady Horákové k 6 letům odnětí svobody nepodmíněně. Tento trest jí byl prominut prezidentskou milostí.

Obsah

Dělnická prokurátorka

Byla absolventkou (tzv. dělnickou prokurátorkou) dvouleté Právnické školy pracujících, ve skutečnosti však bez právnického vzdělání i praxe. Komunistickou stranou byla dosazena na místo prokurátora, ze kterého se po roce 1948 stala klíčová osoba při řízení, inscenaci a manipulaci soudních procesů.[3]

Je známá jako prokurátorka z vykonstruovaných procesů v dobách stalinismu v 50. letech, například s JUDr. Miladou Horákovou a spol. nebo také s Vítem Tajovským. Jako mladá byla vybrána do procesu s Horákovou zřejmě proto, aby tři obviněné ženy souzené mužem nevzbudily u veřejnosti lítost. Osobně se účastnila licitace v kolektivu soudců, prokurátorů náměstka ministra spravedlnosti Karla Klose s návrhem trestů ještě před soudním procesem. Angažovala se pro odmítnutí milosti pro Horákovou u prezidenta republiky. Účastnila se její popravy ve věznici na Pankráci, v ten samý den po výkonu trestu smrti řeční Brožová na svolané manifestaci na náměstí Prokopa Holého v Praze na Žižkově o úspěchu soudu.[4][5]

Její činnost jako prokurátorky je také možno považovat jako ukázku tzv. třídní justice, tedy za stejné činy měly být navrhovány rozdílné paragrafy trestního zákona podle třídního postavení: továrník přísnějšími tresty, dělník mírnější.[6]

Obvinění

Major policie Ilja Pravda obvinil Brožovou jako poslední žijící prokurátorku spolu s tehdejším brutálním vyšetřovatelem Milanem Moučkou za podíl na vraždách v procesu s Miladou Horákovou poprvé v roce 2006, kdy byl případ vrácen státním zástupcem k došetření.[7]

Podruhé byla v červenci 2007 obviněna Brožová již sama na základě nově objevených materiálů v Národním archivu.[8][9] Tyto údajně nově nalezené materiály však publikoval v roce 1995 historik Karel Kaplan v knize o procesu s Miladou Horákovou.[5]

Proces

Dne 1. listopadu 2007 byla bývalá prokurátorka odsouzena k osmiletému nepodmíněnému trestu. Předseda senátu Petr Braun připustil, že Brožová ze zdravotních důvodů možná nenastoupí k výkonu trestu, zdůraznil však důležitost samotného odsouzení jako takového i v kontextu morálního odsouzení zločinů komunismu.[10][11] Dne 10. února 2008 Vrchní soud v Praze rozhodl, že čtyřnásobná justiční vražda z roku 1950 je promlčena, a tím tak Brožovou osvobodil.

Nejvyšší soud z podnětu nejvyšší státní zástupkyně však případ vrátil vrchnímu soudu k posouzení a dne 11. září 2008 byla Brožová odsouzena k 6 letům odnětí svobody nepodmíněně, pod dolní hranicí trestní sazby. Využita byla pro ni právní úprava z dob Rakouska – Uherska, která připouštěla nižší trestní sazbu.[12] [13] [14] [15] [16] Žádost nejvyšší státní zástupkyně o milost pro Brožovou u prezidenta republiky byla zamítnuta.[17] 19. března 2009 nastoupila k výkonu trestu do věznice ve Světlé nad Sázavou.[18],[19] Její advokátka oznámila, že podá ústavní stížnost,[20], ale tu v červenci 2009 Ústavní soud odmítl a definitivně tak potvrdil šestiletý trest vězení. Následně zamítl soud žádost o přerušení výkonu trestu.[21]

Udělení milosti

21. prosince 2010 udělil prezident Václav Klaus Brožové – Polednové milost. Její udělení bylo vysvětleno tím, že prezident „přihlédl k vysokému věku odsouzené, k tomu, že část trestu již vykonala, a k jejímu zdravotnímu stavu.“[22] [23] Po svém propuštění Brožová – Polednová svých činů nelitovala a milost prezidenta považovala za samozřejmost. Pozastavila se však nad tím, že za účast na procesu nebyl odsouzen žádný soudce.[24]

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.lidovky.cz/zivot-ludmily-brozove-polednove-ve-dvaceti-datech-fwg-/ln_noviny.asp?c=A080908_000019_ln_noviny_sko&klic=227451&mes=080908_0
  2. ↑ Jaroslav Vorel, Alena Šimánková, Lukáš Babka: Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech Díl II., str. 44,48,63,65 in SEŠITY Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 9, Editor Monika Kipeťová, Vydání 1. Praha 2004, ISBN 80-86621-05-7
  3. ↑ Jaroslav Vorel, Alena Šimánková, Lukáš Babka: Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech Díl II., str. 62-64 in SEŠITY Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 9, Editor Monika Kipeťová, Vydání 1. Praha 2004, ISBN 80-86621-05-7
  4. ↑ Pavlína Formánková: Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s americkým broukem! in paměť a dějiny 2007/01
  5. ↑ 5,0 5,1 Petr Koura, Pavlína Formánková: Dostala jsem úkol in Respekt 32/2007, 5. srpna 2007. (neautorizovaná kopie)
  6. ↑ Jaroslav Vorel, Alena Šimánková a kolektiv: Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech Díl I., str. 63 in SEŠITY Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 8, Editor Jan Táborský, Vydání 1., Praha 2003, ISBN 80-86621-03-0
  7. ↑ Jáchym Topol: Vrazi v talárech chtějí klid, in Respekt 30/2006, 23. července 2006
  8. ↑ Žalobkyni obvinili za vraždu Milady Horákové. in Lidovky.cz, 30. červenec 2007
  9. ↑ Ondřej Šťastný: Trest pro Horákovou padl už pět dní před procesem in idnes.cz, 13. července 2007
  10. ↑ Ondřej Šťastný: Prokurátorka v procesu s Horákovou dostala osm let in ČeskéNoviny.cz,
  11. ↑ Ondřej Šťastný: iDnes.cz: Prokurátorka Horákové dostala osm let vězení in ides.cz, 1. listopad 2007
  12. ↑ Petr Zídek: Jen plnili pokyny in Lidové noviny, 18. srpna 2007
  13. ↑ Petr Zídek: Proces očima svých strůjců in Lidové noviny, 7. června 2008
  14. ↑ Petr Zídek: Proměna jedné herečky in Lidové noviny, 6. září 2008
  15. ↑ Petr Zídek: Pustit Brožovou – Polednovou? Ne in Lidové noviny, 17. června 2009
  16. ↑ Petr Ježek: Prokurátorka procesu s Horákovou dostala 6 let podle práva z roku 1852 in idnes.cz, 9. září 2008
  17. ↑ Pavla Jeřábková: Klaus se rozhodl, milost Brožové – Polednové neudělí in idnes.cz, 23. září 2008
  18. ↑ Brožová – Polednová nastoupila do věznice, ČTK
  19. ↑ Markéta Chaloupská:Brožová – Polednová nastoupila v 87 letech do vězení, aktualne.cz, 19.3.2009
  20. ↑ Miroslava Vejvodová: Advokát Polednové podá ústavní stížnost denik.cz, 20.3.2009
  21. ↑ Soud zamítl žádost Brožové – Polednové o přerušení výkonu trestu, ČT24, 22. července 2009
  22. ↑ Prezident udělil milosti na hrad.cz 21. prosince 2010
  23. ↑ Klaus udělil milost Brožové – Polednové, prokurátorce z procesu s Horákovou in idnes.cz, 21. prosince 2010
  24. ↑ Polednová: Být Horákovou, nepřiznala bych se

Literatura

  • ZÍDEK, Petr. Příběh herečky : Ludmila Brožová a její svět. Praha : Dokořán, 2010. 264 s. ISBN 978-80-7363-259-5.  

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ludmila_Bro%C5%BEov%C3%A1-Polednov%C3%A1“