Frazém

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 13. 3. 2014, 13:07; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Frazém neboli frazeologismus je ustálené spojení slovních tvarů slov s vlastním významem. Jedná se například o sousloví, rčení, pořekadlo, přirovnání či přísloví apod. Frazeologizmy většinou výrazně posunují původní význam slov směrem ke zcela jinému smyslu sdělení.

Obsah

Idiom

Idiom (nebo idiomatické spojení) se chápe v poslední době jako synonymum k výrazu frazém s tím, že označení frazém zdůrazňuje formální (morfosyntaktickou) a idiom sémantickou (významovou) stránku téhož výrazu. Starší definice idiomu je výraz, jehož smysl není odvoditelný z jeho částí.

Příklady:

  • chytat lelky - lenošit
  • mít nakoupíno / mít (v)opici, draka, jak z praku (aj.) - být opilý
  • mor. čučet jak tele na nový vrata - dívat se vyjeveně
  • pěšky jako za vozem - nastejno
  • dostat čočku – dostat vynadáno/namláceno
  • dělat Zagorku – vymlouvat se/dělat drahoty
  • oxidovat – obtěžovat

Frazeologie

Frazeologie je soubor všech frazeologizmů daného jazyka; také se jedná o nauku, která frazeologizmy daného jazyka zkoumá.

Frazeologická homonymie

Některé frazeologismy mohou vytvářet frazeologickou homonymii, tedy dvojznačnost, resp. nejednoznačnost sdělení. V takovém případě je vždy nutno podle celkového kontextu sdělení (věty) usuzovat na to, zdali se jedná o přímý (původní) význam sousloví, anebo se jedná o jeho přenesený smysl, tedy že se jedná o skutečný frazeologizmus.

Příkladem frazeologické homonymie může být např. sousloví „lízat si rány“ – může vyjadřovat jak doslovný význam sdělení („kocour si líže rány, které mu způsobil sousedův pes“), tak o frazeologizmus popisující např. náladu sportovního týmu po těžké porážce.

Profesní frazeologie

V mnoha oborech se vyvinuly profesní hantýrky, které obsahují velké množství specializovaných frazeologizmů, které mohou být mimo kontext daného oboru nesrozumitelné.

Odkazy

Reference


Literatura

  • Čermák F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : přirovnání. Praha: Academia, 1983 – 492 s., upr. vyd. Leda 2009.
  • Červená V. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : výrazy neslovesné. Praha: Academia, 1988 – 511 s., upr. vyd. Leda 2009.
  • Čermák F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : Výrazy slovesné I./II. Praha: Academia, 1994 – 757 a 634 s. ISBN 80-200-0347-9, upr. vyd. Leda 2009. (původní verze jsou dostupné také on-line v databázi DEBDict)
  • Čermák, F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 : Výrazy větné. Leda : 2009.
  • Čelakovský, František, Ladislav. Mudrosloví národu slovanského ve příslovích: připojena je též sbírka prostonárodních českých pořekadel. Praha: Lika klub, 2000. 80-86069-04-4.
  • Jindřich Pokorný, Bedřich Fučík, Zakopaný pes.
  • Zaorálek, Jaroslav. Lidová rčení. Praha : Academia, 2000 (reprint). 80-200-0824-1, Praha : ČS a Levné knihy 2009 (reprint 1. vydání z roku 1947).

Související články