Portugalsko

Z Multimediaexpo.cz

Portugalsko
Portugalská republika
República Portuguesa
Portugalská vlajka   Portugalský znak
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Portugalská hymna – A Portuguesa
Pelo bem da Nação
Portugalské motto
Geografie
Hlavní město:	Lisabon
Rozloha:	92 391 (108. na světě) z toho 0,48 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Ponta do Pico (2 351 m n.m.)
Časové pásmo:	+0 (Azory: UTC-1)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	10 848 692 (75. na světě)
Hustota zalidnění:	114 (87. na světě)
HDI:	0,900 (vysoký)
Jazyk:	portugalština
Náboženství:	katolické 93 % protestantské 3 %
Státní útvar
Státní zřízení:	republika
Měna:	Euro (EUR)
HDP/obyvatel:	18 465 USD (2005)
Mezinárodní identifikace
MPZ:	P
Telefonní předvolba:	+351
Národní TLD:	.pt

Portugalsko, oficiálně Portugalská republika (portugalsky: República Portuguesa) je evropskou zemí nacházející se na samém jihozápadním cípu světadílu, v západní části Pyrenejského poloostrova. Jediným jeho pevninským sousedem je Španělsko, západní a jižní břehy země omývají vody Atlantského oceánu. Portugalsku dále náleží souostroví Azory a Madeira.

Obsah 1 Název země 2 Dějiny 3 Politika 3.1 Mezinárodní vztahy 3.2 Správní členění 4 Geografie 4.1 Podnebí 4.2 Města 5 Obyvatelstvo 6 Kultura 7 Hospodářství 8 Související články 9 Literatura 10 Reference 11 Externí odkazy

Název země

Název země vzešel z římského označení Portus Cale. Cale bylo označení původní osady v ústí řeky Douro. Toto území získali kolem roku 200 př. n. l. Římané od Kartága v průběhu Druhé punské války. Vizigóti pak ve středověku upravili název území na Portucale, které později dalo vzniknout jménu Portugale čili Portugalsko. V devátém století pojem Portugalsko zahrnoval území cca mezi řekami Minho a Douro. Z názvu Portugalsko bylo jeho zkrácením odvozeno taktéž dnešní jméno města nacházejícího se na místě původní osady Cale, tedy Porta.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Portugalska

Na území Portugalska se za posledních 3000 let vystřídalo mnoho civilizací. Féničané, Kelti, Řekové, Kartáginci, Římané i Arabové všichni pozměnili a poznamenali vývoj této části Evropy. Ve 14. a 15. století to byli naopak Portugalci, kteří svými zámořskými objevy změnili tvář celého světa.

Raní řečtí mořeplavci nazvali toto území Ophiussa (v řečtině Země hadů), neboť místní obyvatelé uctívali hady. Po nich dorazili k břehům Portugalska Féničané – kolem roku 1104 př. n. l. a zanechali rovněž četné stopy na místní kultuře. Po roce 1000 př. n. l. na území vpadli Kelti ze střední Evropy a postupně se smísili s původním obyvatelstvem.

V roce 238 př. n. l. břehy Pyrenejského poloostrova obsadili Kartáginci. O pouhých devatenáct let později však na Pyrenejský poloostrov vstoupili též Římané, kteří za Punských válek Kartágince z poloostrova vytlačili.

Římané zde vytvořili část Hispánské říše nazvanou Lusitania. V 5. století vznikla Suebská říše, kterou dobyli Vizigóti, o tři století později Arabové. V 11. století vzniklo v průběhu reconquisty Portugalské hrabství, které se roku 1139 prohlásilo královstvím. Reconquista byl z hlediska historického dlouhodobý vojenský, politický a civilizační proces znovudobytí Pyrenejského poloostrova evropskou civilizací, která postupně rozložila tzv. Córdobský chalífát. Vyvrcholila právě vznikem dvou křesťanských, přesněji katolických, království – Španělska a Portugalska. Portugalci dobyli Lisabon zpět v roce 1147, reconquista byla v Portugalsku dovršena roku 1250. Grenada však byla dobyta křesťany až roku 1492.

Portugalsko se stalo v průběhu 15. století průkopníkem zámořské expanze, podnikalo objevné plavby kolem Afriky do Indie a získávalo rozsáhlé koloniální državy. Kupříkladu Východní Timor se osvobodil z kolonizace až v roce 1975. Nejvýznamnějšími koloniemi bývaly Brazílie, Angola a Mosambik.

Portugalsko bylo vyhlášeno republikou 5. října 1910. Za první světové války stálo Portugalsko na straně Dohody. První portugalská republika však byla zmítána nepokoji a neměla tak dlouhého trvání – v roce 1926 došlo k vojenskému puči. Roku 1932 zavedl Salazar v zemi zmítané krizí diktaturu. Za druhé světové války bylo Portugalsko neutrální.

Portugalsku se nepodařilo udržet svoje koloniální panství. Jeho rozklad započal rokem 1961, kdy Indie připojila četná území včetně Goy. Zároveň se stále častěji ozývaly hlasy dalších, převážně afrických kolonií (Angola, Mozambik, Portugalská Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Kapverdy). Právě nákladné a neúspěšné koloniální války vedly nakonec k pádu Salazarova režimu.

Salazarův nástupce Caetano byl svržen armádou v roce 1974 a Portugalsko nastoupilo cestu pluralitní demokracie. V roce 1986 země vstoupila společně se Španělskem do Evropského společenství, je také členem NATO.

Politika

Prezident je volen přímo na pětileté funkční období ve všeobecných volbách. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, na základě výsledků parlamentních voleb jmenuje předsedu vlády a jím navrženou vládu. Má rovněž pravomoc rozpustit parlament, odvolat vládu či vyhlásit válku. Tyto jsou však omezeny řadou podmínek, mezi než patří kupříkladu povinnost konzultací se sedmnáctičlennou Státní radou. Ta slouží jako poradní sbor a skládá se z předsedy Republikového shromáždění, premiéra, předsedy Ústavního soudu, Ochránce spravedlnosti, z předsedů regionálních vlád, z pěti občanů vybraných prezidentem a z pěti občanů volených republikovým shromážděním. Hojně využívanou pravomocí prezidenta je vetování zákonů.

Republikové shromáždění (Assembleia da República) je název portugalského jednokomorového parlamentu složeného z 230 poslanců. Je volen ve všeobecných volbách na dobu čtyř let na základě principu poměrného zastoupení. Předseda Republikového shromáždění zastupuje prezidenta v době jeho nepřítomnosti.

Výkonnou moc má vláda v čele s předsedou vlády. Vláda musí parlamentu předložit svůj program. Pokud není zamítnut většinou poslanců, znamená to potvrzení vlády ve funkci.

Mezinárodní vztahy

Portugalsko vede dlouholetý spor se Španělskem o oblast Olivença (španělsky Olivenza). Toto území bylo od 13. století součástí Portugalska až do roku 1801, kdy se Portugalsko po drtivé porážce od napoleonské Francie a jejího spojence Španělska tohoto území muselo vzdát právě ve prospěch Španělska. Portugalsko si nárokuje jeho navrácení na základě čl. 105 Vídeňské smlouvy z roku 1815, která ustavila evropské poměry po Napoleonově porážce.

Správní členění

Distrikty[1]
	Distrikt	Rozloha	Obyvatelstvo			Distrikt	Rozloha	Obyvatelstvo
1	Lisabon	2761 km²	2 124 426		10	Guarda	5518 km²	173 831
2	Leiria	3517 km²	477 967		11	Coimbra	3947 km²	436 056
3	Santarém	6747 km²	445 599		12	Aveiro	2808 km²	752 867
4	Setúbal	5064 km²	815 858		13	Viseu	5007 km²	394 844
5	Beja	10 225 km²	154 325		14	Bragança	6608 km²	148 808
6	Faro	4960 km²	421 528		15	Vila Real	4328 km²	218 935
7	Évora	7393 km²	170 535		16	Porto	2395 km²	1 867 986
8	Portalegre	6065 km²	119 543		17	Braga	2673 km²	879 918
9	Castelo Branco	6675 km²	208 069		18	Viana do Castelo	2255 km²	252 011

Autonomní regiony
Autonomní region	Rozloha	Obyvatelstvo	Portugalsky
Azory	2 333 km²	243 101	Açores
Madeira	801 km²	244 098	Madeira

Po reformě z roku 2004 by měly distrikty postupně zaniknout a území rozděleno do čtyř kategorií: samosprávné oblasti, městská společenství, meziměstská společenství a velkoměstské obvody. Tyto budou mít různou míru samosprávy v závislosti na obyvatelstvu.

Geografie

Severní, střední a východní Portugalsko pokrývají horská pásma Serra de Nogueira, Serra do Gerez, Serra de Marão, Serra da Estrela (dosahuje téměř 2000 m.n.m.), Serra de São Mamede a jižní pahorkatina Alentejo. V jihozápadním cípu vystupuje Serra de Monchique. Západní a jižní část tvoří nížiny se strmým skalnatým pobřežím. Souostroví Madeira a Azorské ostrovy, které leží v takzvané riftové zóně na styku dvou litosférických desek, jsou sopečného původu a je zde také větší riziko zemětřesení. Podobnou seizmicky aktivní oblastí je i Lisabonský záliv.

Nejvýznamnějšími řekami jsou Tejo, Douro a Guadiana, na nichž je vybudováno velké množství kaskádových přehrad.

Podnebí

Podnebí je na severu a západě mírné oceánské, na jihu subtropické středomořské (suché horké léto a mírná vlhká zima). Průměrná červencová teplota se pohybuje od 20 °C do 24 °C a lednová mezi 9 °C až 12 °C. Průměrný roční úhrn srážek klesá přibližně ve směru od severu k jihu, tedy od 1200 mm až po 500 mm. Průměrná teplota na ostrovech je 18,5 °C a průměrné srážky 650 mm.

Města

Podle oficiálního dělení na obce nemá Portugalsko město nad 500 000 obyvatel, neboť obce, které fakticky srostly s centry aglomerací, nadále zůstávají samostatné.

Lisabon (499 000 obyvatel v roce 2007) je centrem třímiliónové metropolitní oblasti Região de Lisboa a od 12. století je hlavním městem Portugalska. Je kulturním, dopravním a především ekonomickým centrem země (je jedinou oblastí Portugalska s HDP nad průměrem EU).

Střediskem metropolitní oblasti s 1,5 milióny obyvatel je Porto, které čítá 240 000 obyvatel a je důležitým severoportugalským přístavem v ústí řeky Douro. Mezi další velká města v hustě zalidněném severozápadním Portugalsku patří Braga (sídlo arcibiskupství a náboženské středisko) a Guimarães. Ve středním Portugalsku pak Coimbra (157 000 obyvatel, sídlo nejstarší portugalské univerzity), v Alenteju historická Évora a na jižním pobřeží Faro.

Hlavním a největším městem Madeiry je Funchal. Významná města na Azorech jsou Ponta Delgada (ostrov São Miguel), Angra do Heroísmo (ostrov Terceira) a Horta (ostrov Faial).

Lisabon – hlavní a největší město Portugalska (pohled z jižního břehu řeky Tejo)

Porto – druhé největší portugalské město (2006)

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Portugalska (INE, Lisabon)
Rok	Obyvatel	Změna	Rok	Obyvatel	Změna
1422	1 043 274	-	1900	5 423 132	+7,4%
1527	1 262 376	+21,0%	1911	5 960 056	+9,9%
1636	1 100 000	-12,9%	1920	6 032 991	+1,2%
1736	2 143 368	+94,9%	1930	6 825 883	+13,1%
1770	2 850 444	+33,0%	1940	7 722 152	+13,1%
1776	3 352 310	+17,6%	1950	8 441 312	+9,3%
1801	2 931 930	-12,5%	1960	8 851 289	+4,9%
1811	2 876 602	-1,9%	1970	8 568 703	-3,2%
1838	3 200 000	+11,2%	1981	9 852 841	+15,0%
1849	3 411 454	+6,6%	1991	9 862 540	+0,1%
1864	4 188 410	+22,8%	2001	10 356 117	+5,0%
1878	4 550 699	+8,6%	2007	10 617 575	+2,5%
1890	5 049 729	+11,0%	Prameny: [2][3][4]

Země má asi 10,5 mil. obyvatel. V minulosti se řada Portugalců vystěhovala do jiných evropských zemí s vyšší životní úrovní. Dnes se Portugalsko naopak pozvolna stává jednou z cílových zemí přistěhovalců.

Přestože se uvádí, že je země homogenní a 99% tvoří Portugalci, žije v zemi asi 700 000 přistěhovalců zejména z Afrických zemích. 93% je římskokatolického vyznání asi 3% jsou evangelící

Velké potíže činila hlavně v minulosti negramotnost, která se i dnes pohybuje kolem 5 %, což je jedno z nejvyšších čísel v EU.

Kultura

V průběhu posledních 3000 let se v Portugalsku vystřídalo mnoho civilizací.Své stopy zde zanechala fénická, řecká, keltská, kartaginská, římská i arabská kultura.

Slavnými portugalskými spisovateli jsou zejména Luís Vaz de Camões, Fernando Pessoa a José Saramago.

Hospodářství

Portugalsko je zemědělský a také průmyslový stát se zásobami nerostných surovin. Vstupem do Evropské unie dosáhl stát značného rozmachu dříve stangujícího hospodářství a přílivu investic ze zahraničí. Varující je však stále asi 15 % negramotnost obyvatelstva. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, těžební, textilní, obuvnický, strojírenský, chemický a potravinářský průmysl. Těží se wolfram, cín, uran, černé uhlí, měď, stříbro, kaolin, sůl a mramor. Asi 75 % zahraniční výměny zboží této země připadá na EU. Země je závislá na dovozu ropy a zemního plynu. Nejdůležitější průmyslová střediska jsou Lisabon a Porto. Důležitým producentem elektrické energie jsou vodní elektrárny. V zemědělství převažuje rostlinná produkce. Orná půda zabírá 32 %, lesy 36 % a louky a pastviny 11 % plochy státu. Významná je těžba dřeva a korku. Portugalsko je největším producentem korku na světě – 180 000 tun. Pěstuje se pšenice, kukuřice, rýže, oves, brambory, cukrová řepa, olivy, ovoce (zejména vinná réva a subtropické ovoce) a zelenina. Chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, oslů a mul. Významná je i produkce rybích výrobků (například rybí konzervy a rybí moučka). Výrazné příjmy z cestovního ruchu. Nejatraktivnější turistická střediska jsou Lisabon, Porto, Coimbra, pobřeží Algarve, ostrovy Madeira a Azory. Portugalsko navštíví ročně cca 20 milionů turistů.

Související články

• Dějiny Portugalska
• Portugalské hrabství
• Portugalské království
• Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves
• Portugalské kolonie
• Portugalská Indie
• Portugalské námořnictvo

Literatura

• KLÍMA, Jan. Dějiny Portugalska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7106-903-4.
• Dobytí Lisabonu a reconquista Portugalska. Praha : Argo, 2008. 176 s. ISBN 978-80-7203-967-8.

Reference

1. ↑ Distritos de Portugal
2. ↑ Nuno Valério (coord.), Estatísticas Históricas Portuguesas, Vol. I, pp. 33, 37 e 51. INE, 2001. (PDF: 4,18 MB)
3. ↑ INE, CENSOS 2001 Resultados Definitivos, Informação à Comunicação Social, 21/10/2002.
4. ↑ INE, Estimativas de População Residente, Portugal, NUTS II, NUTS III e Municípios - 2006, Informação à Comunicação Social, 03/08/2007.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Portugalsko

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Portugalsko

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii