Difosgen

Z Multimediaexpo.cz

Difosgen (systematický název trichlormethylchlormethanoát) je sloučenina se vzorcem ClCO₂CCl₃. Tato bezbarvá kapalina je cenným reagenciem v organické syntéze. Difosgen je příbuznou látkou fosgenu, lépe se s ním však zachází, protože je za běžných podmínek kapalina, kdežto fosgen je plyn.

Obsah 1 Výroba a použití 2 Chemické zbraně 3 Bezpečnost 4 Související články 5 Reference 6 Externí odkazy

Výroba a použití

Difosgen se připravuje radikálovou chlorací methylchlorformiátu v UV záření.^[1]:

Cl-CO-OCH₃ + 3 Cl₂ —(hv)→ Cl-CO-OCCl₃ + 3 HCl

Další metodou je radikálová chlorace methylformiátu^[2]:

H-CO-OCH₃ + 4 Cl₂ —(hv)→ Cl-CO-OCCl₃ + 4 HCl

Při zahřívání nebo katalyticky (na dřevěném uhlí) se difosgen rozkládá za vzniku fosgenu. To je užitečné pro reakce, kde se tradičně používá fosgen. Například to lze využít pro konverzi aminů na isokyanáty, sekundárních aminů na karbamoylchloridy, karboxylových kyselin na jejich chloridy nebo formamidů na isokyanidy. Difosgen poskytuje dva ekvivalenty fosgenu:

2 RNH₂ + ClCO₂CCl₃ → 2 RNCO + 4 HCl

S α-aminokyselinami difosgen poskytuje chlorid-isokyanáty kyselin (OCNCHRCOCl) nebo anhydridy N-karboxy-aminokyselin, v závislosti na podmínkách.^[3] Na vlhkém vzduchu difosgen hydrolyzuje za uvolňování HCl.

Difosgen zaujal místo fosgenu v některých velkoobjemových průmyslových procesech, například výroby (di-)isokyanátů z aminů, protože se s ním bezpečněji zachází.

Chemické zbraně

Difosgen byl původně vyvinut jako dusivá bojová otravná látka pro chemické zbraně, a to několik měsíců po prvním použití fosgenu. Byl použit během 1. světové války jako otravný plyn v dělostřeleckých granátech. První použití na bitevním poli bylo zaznamenáno v květnu 1916.^[4] Difosgen byl schopen ničit filtry tehdy používaných ochranných masek.

Bezpečnost

Difosgen má poměrně vysoký tlak par (1,3 kPa při 20 °C) a při cca 300 °C se rozkládá na fosgen. Nebezpečnost difosgenu je proto podobná jako u fosgenu.

Související články

• Fosgen
• Trifosgen

Reference

1. ↑
2. ↑ Lohs, KH.: Synthetische Gifte; Berlin (east), 1974 (german)
3. ↑ Kurita, K. "Trichloromethyl Chloroformate" in Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis (Ed: L. Paquette) 2004, J. Wiley & Sons, New York. DOI: 10.1002/047084289.
4. ↑ JONES, Simon, Hook, Richard World War I Gas Warfare Tactics and Equipment. [s.l.] : Osprey Publishing, 2007. ISBN 1846031516.  

Externí odkazy

• Medical care guide.
• NATO guide, includes treatment advice
• material safety data sheet (PDF, for phosgene and diphosgene treated as one).

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii