Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Eddy Merckx
Z Multimediaexpo.cz
.jpg)
Eddy Merckx, celým jménem Edouard Louis Joseph Merckx, (* 17. června 1945, Meensel-Kiezegem) je bývalý belgický profesionální cyklista. Je považován za jednoho z nejlepších světových cyklistů všech dob. Známý byl i pod svoji přezdívkou „Kanibal“.
Obsah |
Sportovní kariéra
Merckxova cyklistická kariéra se započala v roce 1961. O tři roky později se stal světovým šampiónem v amatérské kategorii. V roce 1965 přešel k profesionálům. V roce 1966 poprvé vyhrál závod Milano-San Remo. O rok později vyhrál světový šampionát v kategorii profesionálů. V roce 1968 vyhrál jako první Belgičan Giro d´Italia. Hned při svém debutu na Tour de France 1969 se mu podařilo získat celkové vítězství, jakož í vítězství v soutěži sprintérů a vrchařů. Žádný další cyklista už toto nedokázal zopakovat, jedině Laurent Jalabert dosáhl podobný úspěch v roce 1995 na Vuelta a España.
Ve výčtu Eddyho úspěchů by se dalo ještě dlouho pokračovat, z těch největších stojí za zmínku například to, že Tour de France vyhrál ve své kariéře celkově 5 krát (na TdF doteď drží rekordy v počtu vyhraných etap - 34 a v počtu dní které strávil ve žlutém dresu vedoucího závodníka - 96). Stejně tak i na Giro d´Italia vyhrál celkově 5 krát. Na světovém šampionátu triumfoval ještě dvakrát a 3 krát se umístil v první pětce.
O jeho nesporné převaze nad ostatními cyklisty svědčí následující čísla: v době své kariéry startoval celkem v 1582 závodech, ze kterých 445 vyhrál - tedy téměř každý třetí závod, ve kterém startoval skončil jeho vítězstvím. V tomto směru byl pro něj obzvlášť úspěšný rok 1970, kdy startoval v 120 závodech a z nich vyhrál 54 - téměř každý druhý závod dokončil na prvním místě.
Eddy Merckx byl mimořádně všestranný cyklista, o čemž svědčí i to, že dokázal vyhrávat rovinaté etapy, při kterých se rozhodovalo v závěrečném spurtu celého pelotonu a taktéž pro něj nebyl problém vyhrávat v etapách, které by ukončeny náročnými stoupáními. Eddy neměl ideální cyklistickou postavu (183 cm, 75 kg), jeho jedinečnost spočívala v úžasné schopnosti regenerace, kterou dokumentují hodnoty tepové frekvence:
- max. pulz: 162 tepů za minutu,
- pulz v klidu: 38 tepů za minutu,
- pulz 30 sekund po maximální zátěži: 68 tepů za minutu.
Svoji všestrannost dokázal Eddy svým světovým rekordem v hodinovce (49.431 km), kterého dosáhl 25. října 1972 v Mexico City, a který vydržel až do roku 2000, kdy ho o 10 metrů překonal Christoper Boardman. V souvislosti s tepovou frekvencí je možné uvést fakt, že 5 minut po dojezdu při světovém rekordu v hodinovce mu lékaři naměřili pulz jen 44 tepů za minutu.
Zranění
Na konci sezóny 1969 utrpěl Eddy nejvážnější zranění ve své sportovní kariéře. Stalo se tak při závodech v dráhové cyklistice, tzv. Derny (cyklisté jezdí v těsném závěsu za motocyklem). Motocyklista a cyklista, kteří jeli před Merckxem spadli, v důsledku čehož havaroval i Merckx a motocyklista, který vedl jeho. Jeho vodící motocyklista byl namístě mrtev, Eddy upadl do bezvědomí. Později mu lékaři zjistili prasknutý páteřní obratel a poranění pánve. Z těchto zranění se vyléčil, ale už nikdy to nebylo ono, co před tím. V následujících letech si často i v době závodní jízdy upravoval sedlovku svého bicyklu, tak aby dosáhl optimální polohy pro páteř, ale i tak stále cítil bolest, zvláště ve stoupáních.
Černé dny
Eddy Merckx byl maximalista, nespokojil se s dílčím úspěchem - chtěl mít všechno a hned. Proto si vysloužil přezdívku Kanibal. Holanďan Joop Zoetemelk, vítěz Tour de France z roku 1980 o Merckxovi řekl toto: „Pro nás všechny byl Eddy prokletím… Pamatuji si na jednu etapu v Alpách, kdy jsme vydrželi v závěse při jeho pekelném tempu sotva půl hodiny. Jen potom nás požádal o vystřídání, ale nikdo z nás už na to neměl sil. Zasmál se a lehce nám ujel.“ Mezi ostatními cyklisty neměl mnoho přátel, zrovna tak se netěšil oblibě ani u fanoušků cyklistiky (samozřejmě kromě těch belgických) a ani pořadatelé ho neměli v lásce. To vyústilo do dvou tragických momentů:
V roce 1969 měl na dosah obhajobu na Giro d´Italia, ale o růžový dres vedoucího jezdce přišel po pozitivním dopingové nálezu, kterého okolnosti nebyly dodnes celkem objasněny a hovořilo se dokonce o sabotáži italských pořadatelů, kteří chtěli vidět na nejvyšším stupni domácího závodníka Felice Gimondiho.
V roce 1975 měl Eddy na dosah šestý titul v Tour de France a mohl tak překonat tehdejší rekord Jacquese Anquetila, ale francouzští fanouškové byli proti. Rozvášnění diváci ho v etapě na Puy de Dôme strhli z bicyklu a i tento incident se podepsal na jeho těsné prohře s domácím Bernardom Thévenetem. Merckx se potom už nikdy nedostal do vrcholné formy a pomalu směřoval ke konci své sportovní kariéry.
Eddy Merckx ukončil svojí závodní kariéru v roce 1978 ve věku 33 let. Podle jeho vlastních slov jeho tělo by bylo schopno závodit dále, ale byl vyčerpán z psychologického tlaku, který na něj byl vyvíjen.
Největší vítězství
| závod | rok (umístění) |
|---|---|
| Tour de France | 1969 (1.), 1970 (1.), 1971 (1.), 1972 (1.), 1974 (1.), 1975 (2.) |
| Giro d'Italia | 1968 (1.), 1970 (1.), 1972 (1.), 1973 (1.), 1974 (1.) |
| Vuelta a España | 1973 (1.) |
| Svetový šampionát | 1967 (1.), 1971 (1.), 1972 (2.), 1973 (4.), 1974 (1.), 1976 (5.) |
| Paris-Roubaix | 1968 (1.), 1969 (2.), 1970 (1.), 1973 (1.), 1975 (2.) |
| Milano-San Remo | 1966 (1.), 1967 (1.), 1969 (1.), 1971 (1.), 1972 (1.), 1975 (1.), 1976 (1.) |
| Tour of Flanders | 1969 (1.), 1975 (1.) |
| Giro di Lombardia | 1971 (1.), 1972 (1.) |
| Amstel Gold | 1973 (1.), 1975 (1.) |
| Ghent-Wevelgem | 1967 (1.), 1970 (1.), 1973 (1.) |
| Liège-Bastogne-Liège | 1969 (1.), 1971 (1.), 1972 (1.), 1973 (1.), 1975 (1.) |
| La Flèche Wallonne | 1967 (1.), 1970 (1.), 1972 (1.) |
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |