Hrbáčkovy tůně

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 5. 2014, 11:35; Ivan Drago (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Lužní les v místě bývalých labských meandrů

Tůň – chráněná rybí oblast

Černá tůň

Byšická tůň u Byšiček

Významné riziko pro Hrbáčkovy tůně - chatové osady na obou březích Labe

Hrbáčkovy tůně jsou významnou přírodní rezervací ve středním Polabí a součástí Evropsky významné lokality Natura 2000.^[1] Jedná se o skupinu jezírek vzniklých na místě bývalých říčních meandrů po odvedením labské vody do nového koryta v 30. letech 20. století. Tůně jsou obklopeny rozsáhlejším dubo-jilmovým lužním lesem. Rezervace leží na obou březích Labe – na jeho levé straně mezi Přerovem nad Labem a městskými částmi Čelákovic Císařská Kuchyně a Sedlčánky, na pravém břehu mezi městskou částí Lysé nad Labem Byšičky a železniční tratí číslo 231 (Praha–Nymburk). Rezervace byla pojmenovaná po Jaroslavu Hrbáčkovi, který u zdejší tůně Poltruba v 50. a 60. letech 20. století prováděl rozsáhlé průzkumy (dodnes tu je terénní pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy^[2]).

Tůně v rezervaci

V této oblasti jsou tůně:

tůň	katastrální území	rozloha ha
Arazimova
Byšičská	Lysá nad Labem	2,0
Černá
Homolka-Urbanka	Sedlčánky	1,5
Hrad	Sedlčánky	1,2
Kozí chlup	Lysá nad Labem	3,8
Labíčko	Sedlčánky	1,9
Mansfeldova
Poltruba		0,18
Procházkova	Sedlčánky	0,3
Řehačka	Lysá nad Labem	12,4
Václavka	Sedlčánky	1,7
Velká Arazimova tůň

Rezervace (resp. chráněná rybí oblast) dnes zahrnuje tůně Arazimova, Černá, Mansfeldova, Poltruba a Velká Arazimova.^[3] V rezervaci dochází k přirozenému zazemňování tůní. Předpokládá se, že za několik desítek let tůně zcela zmizí.

Flóra

Jde o součást široké říční nivy, kde se zachovala mozaika mimořádně cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev. Najdeme tu pobřežní rákosiny, bažinné olšiny, vrbiny a břehové nebo mozaikovitě roztroušené lesní porosty topolu, dubu, jasanu a jilmu. Z ohrožených rostlin byl zaznamenán výskyt žebratky bahenní a stulíku žlutého. Významnou součástí rezervace jsou menší louky jižně od Arazimových tůní (nedaleko Císařské Kuchyně), které patří z hlediska zastoupených druhů k nejbohatším v celém Polabí. Jedná se o poslední zbytky podmáčených luk, které byly většinou po regulaci Labe rozorány a dodnes jsou zemědělsky využívány. Unikátní rostlinná společenstva zde trpí zejména intenzivním zemědělstvím, nadměrným přísunem živin z okolních polí (zejména dusíkatých hnojiv), nedostatkem péče a černou těžbou dřeva. Zanedbávané sečení luk se odráží na rychlém šíření expanzivních a invazních druhů - zejména kopřivy dvoudomé, netýkavky malokvěté a trnovníku akátu. Přirozeně se zde vyskytují např. koromáč olešníkový, svízel severní, bahnička jednoplevá, ptačinec bahenní, žluťucha lesklá, jarva žilnatá, česnek hranatý, řebříček bertrám, ostřice Otrubova, ostřice dvouřadá, ostřice plstnatá, ostřice rusá, ostřice chabá, prstnatec májový, suchopýr širolistý, tužebník obecný, třezalka čtyřkřídlá, oman vrbolistý, kosatec sibiřský, sítina smáčknutá, sítina sivá, hrachor bahenní, bezkolenec modrý, pomněnka trsnatá, starček vodní, kostival český, kozlík lékařský a kozlík dvoudomý.

Fauna

Žije tu velké množství běžných i ohrožených obojživelníků a ptáků - bukač velký, bukáček malý, chřástal vodní, moták pochop, moudivláček lužní, rákosník velký, kachna divoká, lyska černá, ledňáček říční nebo cvrčilka říční. Tůně jsou významným stanovištěm kriticky ohrožených druhů korýšů (listonoh jarní a listonoh letní, žábronožka sněžní). Lužní les, který Hrbáčkovy tůně obklopuje, je významným útočištěm hmyzu v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině. Z chráněných druhů byl zaznamenán čolek velký a roháč obecný.

Podrobnosti vyhlášení

Rezervace byla vyhlášena v roce 1988. Její původní výměra byla 21,96 ha, později byla zmenšena na necelých 9 hektarů. Rozhodnutím Vlády ČR byly Hrbáčkovy tůně zahrnuty do 360ha přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně, která je součástí sítě Evropsky významných lokalit Natura 2000.

Zajímavosti

Střed původního - neregulovaného řečiště Labe lze vyhledat na podrobnějších mapách, které zaznamenávají hranice mezi katastrálním územím Lysé nad Labem a Přerova nad Labem. Tato hranice nebyla po narovnání řeky upravena a odráží stav ze začátku 30. let 20. století. Původní řečiště Labe, meandry a slepá ramena, je také možné vidět na historických mapách – např. na historické mapě z let 1842 – 1852 z Druhého vojenského mapování. Na přerovské straně řeky se tůně dotýká originální vodní dílo - Budečská hráz.

Reference

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11498

[1] Fotografie Jaroslava Hrbáčka a výkumu u tůně Poltruba (zde omylem uvedeno, že je ve východních Čechách)

[2] Revír Českého rybářského svazu, 411 164 Labe 19 A Řehačka

[1]

[2]

[3]