Indium

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 6. 2010, 16:23; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Indium
Indium
indiový drát
Atomové číslo49
Relativní atomová hmotnost114,818 amu
Elektronová konfigurace[Kr] 4d10 5s2 5p1
SkupenstvíPevné
Teplota tání156,60 °C (429,75 K)
Teplota varu2072 °C (2345 K)
Elektronegativita (Pauling) 1,78
Hustota 7,31 g/cm3
Registrační číslo CAS 7440-74-6

Indium je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný

Obsah

Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Poměrně řídce se vyskytující kov, nalézající se obvykle jako příměs v rudách hliníku a zinku. V přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin, běžné mocenství je In+3, pouze výjimečné a nestálé je In+1.

Objevili jej roku 1863 Ferdinand Reich a Hieronymus T. Richter ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. Odtud pochází i jeho jméno podle modrého zbarvení spektrální čáry, připomínající organické barvivo indigo.

Výskyt a výroba

  • Indium je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,1 ppm (mg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace natolik nízká, že ji nelze změřit ani nejcitlivějšími analytickými technikami. Ve vesmíru připadá na jeden atom india přibližně 100 miliard atomů vodíku.
  • V horninách se vyskytuje vždy pouze jako příměs v rudách hliníku a zinku, z nichž je také průmyslově získáváno elektrolýzou roztoku chloridu inditého InCl3.
  • V lednu 2009 bylo oznámeno, že vědci z technické univerzity v saském Freibergu objevili v Krušných horách kolem tisícovky tun india.

Využití

  • První významnější využití kovového india spočívalo v ochraně ložisek např. leteckých motorů proti opotřebování a korozi, a to metodou galvanického pokovování. Z tohoto pohledu je indium důležité i v dnešní době.
  • Některé slitiny mají nízké teploty tání. Toho se využívá ve slitinách s galliem, kadmiem, olovem a cínem, z čehož se vyrábí tavné pojistky pro teploty mezi 0–100 °C využitelné např. pro spouštění samočinných hasicích systémů. Slitina Galistan (Ga+In+Sn) je kapalná dokonce i při teplotách do −20 °C.
  • Tenká vrstva india nanešená na rovný povrch vytváří velmi kvalitní zrcadlovou plochu, které je značně odolnější vůči korozi než klasická stříbrná zrcadla . Kromě toho tyto speciální indiová zrcadla odráží všechny části světelného spektra a jsou nejkvalitnějšími zrcadly .
  • V jaderné energetice slouží slitina Ag-Cd-In jako materiál pro výrobu kontrolních moderátorových tyčí pro některé typy jaderných reaktorů.
  • Největší využití nachází indium v současné době v elektronickém průmyslu. Slitiny Ge-In jsou důležitým prvek při výrobě mnoha polovodičových prvků – zejména tranzistorů, dále pak termistorů, kapalných krystalů (LCD) a světlo emitujících diod (LED). Indium slouží také k pájení polovodičových spojů za nízkých teplot.

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Indium
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Indium“